EpShark

Koaliční radní nechtějí uvěřit

Pláč nad Součkovým rozhodnutím, v nějž propukla část televizních radních bránících televizní prostor pro své pětikoaliční chlebodárce, svědčí o tom, že tu jde o víc.

Členům Rady ČT vůbec nepřísluší jakkoli zasahovat do programové skladby vysílání, což přímo stanoví zákon o České televizi. Už svoláním schůze na téma zrušení 168 hodin radní bezprecedentně překročili své kompetence. Jak už to u liberálně demokratické věrchušky bývá, zákony platí jen tehdy, pokud nám to vyhovuje.

Na řadě je Moravec

Zrušení pořadu 168 hodin se u nemalé části veřejnosti, která se stoupající nechutí dosud mohla pouze trpně přihlížet tomu, jak si Českou televizi privatizovali propagátoři a agitátoři jednoho menšinového politického proudu, setkalo s pozitivním ohlasem. Ale ona chce víc a nutno říci, že právem.

Osten nesouhlasu se teď obrací k dalšímu pilíři progresivismu, tedy k „Otázkám Václava Moravce.“ Klesající sledovanost této „one man show“ jednoho narcisistického moderátora s neuvěřitelnou dramaturgií, s nijak nezakrývaným fanděním „těm svým“, okřikováním a skákáním do řečí „těm druhým“, pokud jsou vůbec pozváni, je stále trapnějším a nechutnějším divadlem.

S Petrem jo, s Andrejem ne, s Václavem už vůbec

Hlavní diskusní pořad veřejnoprávní televize klouže po povrchu. Zásadním celospolečenským tématům se vyhýbá nebo je glajchšaltuje a nepřípustně trivializuje. Zvanými hosty a nastolováním témat drží Moravec názorový koridor tak úzký, že divák musí nabýt dojmu, že debata se vede pouze o detailech, o základu panuje jednomyslná shoda, připomínající doby dávno minulé.

Diskuse o Zelené dohodě pro Evropu, tzv. Green dealu, je toho jednoznačným důkazem. A to vůbec nemluvím o tématu, kterým je rostoucí apetit vlády a Evropské komise omezovat svobodu slova, tedy zavádět cenzuru nepohodlných názorů brutálním způsobem. Moravcův pořad je svou formou a obsahem vlastně jedním z hlavních propagátorů těchto pro demokracii velmi neblahých aktivit.

Když změna, tak radikální

Ano, „Otázky Václava Moravce“ v této podobě nemají v České televizi dávno co dělat. Veřejnoprávnosti se tak mnohem více blíží debaty v privátních médiích, zejména v CNN Prima News. Ale ještě mnohem víc v některých internetových televizích. Těm vévodí skvěle profesionálně dělané „Aby bylo jasno“ Jany Bobošíkové. Bývalá televizní moderátorka odhodila své politické ambice a doslova z ničeho vydřela pořad, jehož některé díly zbouraly internet. Bobošíková se vrátila k tomu, co umí nejlíp, tedy k televizní žurnalistice padni, komu padni.  A s analytickým zázemím v podobě Hany Lipovské jí to jde skvěle.

Takže závěrem si dovolím provokativní úvahu. Co by se stalo, kdyby došlo k záměně rolí? Bobošíková by se svým „Aby bylo jasno“ přesídlila do poledního času České televize s jejím finančním, produkčním a technickým zajištěním. A Václav Moravec by mohl zkusit své štěstí na internetu, sám a za své.