EpShark

Myslím, že italský pravicový blok by měl nahlas a veřejně poděkovat von der Leyenové za její velký příspěvek ke svému drtivému volebnímu vítězství, neboť její neskutečně arogantní předvolební slova musela každého dosud nerozhodného Itala přesvědčit, že má volit právě pravicový blok.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) včera schválil jednomyslně návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Prioritou je pak podle šéfa vlády zvládnutí současné krize, posílení výdajů na obranu a zvýšení tempa výstavby infrastruktury.
Kupodivu o nezbytných úsporách se zpráva nezmiňuje.

Podle nařízení vlády má pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
Ať žije Green Deal, emisní povolenky a další zhůvěřilosti rudozelených politiků!

Neúspěšný kandidát do senátu Zdeněk Šarapatka na facebooku, raději bez komentáře:
Vážení přátelé, bylo mi ctí. Bojovat za vás proti zlu…které se dál rozlézá po naší zemi. Je agresivní. Vemlouvavé. Bohaté. Navíc spojilo síly: oligarcha drancuje stát a kolaboranty dotuje Kreml. A oba podlézají nepříteli. Je to věru těžký soupeř: vždy hraje špinavě. Na strach… s nímž je jedna ruka. Na nouzi…kterou sám zavinil. Na hloupost, na sobectví, na malost. Na dnešek, ne na zítřek. Říká my a myslí sebe. Říká „národ“ a myslí Rusko. Dělal jsem, co jsem uměl. Díky vám, s vámi a pro vás. Pro svobody, pro demokracii, pro republiku Západu…ne pro vazala Putina. Nad mozky, vypranými ve lži a závisti, ale vyhrát neumím. Ausgerechnet ve dvou bitvách: kvůli neshodě „nahoře“ jsem soupeřil s vlastními parťáky, kandidáty z koalice. Až pak se služkou Babiše a gaunery od Rusa. „Mnoho zajíců, myslivcova smrt“, říká se. Stalo se. Prohrál jsem. Ze srdce děkuju vám všem: za pomoc a podporu.
Přesto se nevzdávám. Tanečky radosti v táboře nepřátel jsou scénkou pro lůzu: tahle daň za prohru opravdu nebolí. Bolí však obava, že dnešními volbami se hraje o všechno: o českou společnost…O největší společenskou krizi země od listopadu 1989. Lhát si je k ničemu, pojďme zas do toho: už ne každý sám za sebe. Zas všichni společně! Zlu se neustupuje: setkejme se na náměstích. Nahlas. Aby nás dobře slyšeli. Aby se za nás pan Havel nestyděl. Oživme Listopad. Hlavu vzhůru, dáme si vědět! Brzy. Slibuji. Kdo, když ne my? A kdy, když ne teď!

MACEK Miroslav

Článek vyšel na svobodny-svet.cz