Pečivo v Česku od podzimu razantně podraží. Vyplývá to ze slov představitelů pekárenského průmyslu, která zazněla dnes na pardubických Dnech chleba. Někteří pekaři a zástupci pekařského svazu dokonce upozorňují, že ceny pečiva mohou vyskočit až o třicet procent.
Třicetiprocentní zdražení pečiva by bylo vskutku nebývalé. Pečivo totiž zpravidla zdražuje v rozsahu do deseti procent. Možné až třicetiprocentní zdražení tedy napovídá, že celý pekárenský průmysl se ocitá pod nebývalým tlakem růstu cen výrobních faktorů. Pekaří čelí krajně nepříjemné souhře vzestupu cen mouky a energií, ale také mezd, které vyplácí svým zaměstnancům.
A to přitom loňská a podle všeho ani letošní úroda obilovin nebyla v Česku nijak špatná. Letos by měla být dokonce mírně nadprůměrná. Za zdražující moukou je tak třeba hledat rovněž hlavně růst cen energií a růst mezd – tentokrát růst mezd pracovníků v zemědělství.
Podstatou zdražování pečivo jsou tudíž státní zásahy do ekonomiky. Mzdy pracovníků v pekárenství nebo zemědělství rostou tak citelně proto, že stát jejich růstu nedal během pandemické krize „vydechnout“. Za cenu enormního nárůstu veřejného zadlužení v řádu stovek miliard korun uměle zachraňoval zaměstnanost. Mzdy tak neklesly a rostou dále. Na dluh nás všech jsme si tedy koupili třeba právě i vyhlížené enormní zdražování pečiva.
K růst jeho ceny citelně přispívá, a ještě přispěje další ze státních zásahů, tentokrát ten na úrovni celé Evropské unie. EU podniká razantní krok k energetickému zezelenání. Snaží se přísnými regulacemi a dotacemi přimět lidi a firmy ke spotřebě dražší, a navíc ještě k tomu méně spolehlivé energie z obnovitelných zdrojů. To prodražuje výrobu třeba právě i pekařům v Česku.