EpShark

V únoru David Stockman poukázal na to , že se Trumpova administrativa příliš nezajímá o řešení ekonomických problémů země, o kterých se přitom Trump v kampani vyjadřoval, že budou prioritou jeho administrativy. Místo toho nový prezident strávil většinu času prosazováním svého zákazu vstupu do USA pro určité muslimské země – ten ale stále nedokáže prosadit – a dalšími neekonomickými problémy. Stockman řekl:

Je to o ekonomice hlupáku. … Trump byl zvolen, protože regiony uprostřed Ameriky (takzvaný Rest Belt) byly ekonomicky postižené. Voliče z Racine, Wisconsinu, Johnstownu a Pensylvánie netrápí ani tak uprchlíci, ale vadí jim to, že jim už po dekády ubývají pracovní příležitosti. Problémem je FED, Janet Yellenová a bubliny které se vytvářejí na Wall Street…

A to bylo ještě předtím, než Trump selhal s reformou Obamacare.

Teď je ale duben a je jasné, že Stockman měl pravdu. Trump a republikáni opustili myšlenku zrušit Obamacare – a Trumpova administrativa teď signalizuje, že žádných daňových škrtů se jen tak brzy nedočkáme.

V únoru, Trump sliboval snížení korporátních daní “za dva nebo tři týdny.” Zatím ale nevidíme nic. Reforma Obamacare byla taky odložena.

Taky bychom neměli čekat nic na poli monetární politiky. Trump si najal ministra financí, který chválí Janet Yellenovou a pokud je Trump “anti-establishment” na monetární politiku, stejně jako je na zahraniční politiku, pak můžeme očekávat stále to samé. A vzhledem k Trumpovým plánům na velké utrácení na infrastrukturu, bude FED a jeho schopnost tisknout peníze a monetizovat dluh rozhodně potřebovat.

Navíc, pokud ekonomika spadne do recese, můžeme očekávat, že Trump bude volat po masivním monetárním a fiskálním stimulu, stejně jako to požadoval jeho republikánský předchůdce po recesích v letech 2001 a znovu pak v roce 2008.

Jako ospravedlnění pro Trumpův nezájem o ekonomické záležitosti, jeho zastánci říkají “dejme mu víc času!” Ale pokud by se Trump opravdu zajímal o tyto problémy tak by alespoň mluvil o potřebě daňové reformy, daňových škrtů a zbavení se Obamacare. Dělal by alespoň projevy. Setkával by se s kongresem. Oslovoval by svoje voliče, aby tlačili na členy svého kongresu a aby od nich požadovali reformy. Dělal by tiskové konference o tom, jak potřebujeme omezit moc vlády.

Ale ne. Nic z toho se neděje.

Co je ale horší, pár změn, které Trump udělal, co se týče regulací, učinil exekutivním příkazem. To znamená, že příkazy můžou být další administrativou okamžitě zrušeny – pravděpodobně už za čtyři roky.

Aby měla reforma dlouhodobý účinek, musel by ji schválit kongres. Ale Trump je buď příliš líný, nebo příliš neschopný a apatický aby se snažil prosadit tyto důležité reformy. Pokud by se chtěl vyhnout vládnutí pomocí dekretů, co je Trumpův preferovaný styl vládnutí, bude muset pracovat s kongresem. I když se sám nazývá “mistrovským vyjednávačem”, zřejmě tyto schopnosti ve skutečnosti nemá.

Teď začíná být jasné, že Trumpova administrativa bude představovat čtyři roky nekonečných válek, obrovského utrácení a masivních deficitů. Jeho hlavním cílem už není řešení problémů uprostřed Ameriky (v takzvaných Rust Belt státech). Teď je válečným prezidentem a má očividně “důležitější” věci na práci.

Navíc, Trump už deklaroval, že 75 procent federálního rozpočtu se nebude nijak škrtat. Slíbil také, že utratí další bilion dolarů na infrastrukturu dodatečně k nafouklým sociálním rozpočtům, u kterých slíbil, že se jich nedotkne. Zvýšil rozpočet na obranu o 50 miliard dolarů pouze v příštím roce.

50 miliard je ale nic oproti tomu, co Trump pravděpodobně utratí na další války, včetně Sýrie a Severní Koreji. Války – pokud bude prezident pokračovat v tomhle trendu – nestojí pouze stovky miliard dolarů. Stojí biliony. Podle jednoho konzervativního odhadu, USA utratili 3,6 bilionu dolarů na války v létech 2001-2016 (do toho se nepočítají závazky vůči veteránům). Co by se dalo udělat s těmito penězi? Podle Trumpových vlastních slov: “mohli bychom renovovat celou infrastrukturu země dvakrát.”

Vskutku může dojít k opakování let vlády George W. Bushe, který rozšířil Medicare – největší expanze státu blahobytu od časů Johnsonovy Great Society a potom začal masivně utrácet na války a stát blahobytu zároveň. K tomu došlo v době, kdy republikánská strana kontrolovala kongres i senát.

Zastánci republikánů budou říkat, že Obama utratil také obrovské peníze daňových poplatníků a taky zvýšil masivně regulatorní zátěž na americké zaměstnance a podnikatele. To nikdo nepopírá, ale nikdo si ani seriózně nemyslel, že Obama bude škrtat rozpočet a snižovat zátěž vlády na střední třídu. Trump a jeho zastánci to ale tvrdili.

Trump přeci měl být něčím víc, než “Hej, jsem trochu lepší než Obama.”

Ryan McMaken

Z anglického originálu přeložil Mike

Text vyšel na webu mises.org