EpShark

Stále nemáme vládu, ale už se nám rýsuje s novým comebackem soudruhů, kteří byli dostatečně trpěliví a počkali si, až zakuklení soudruzi s estébáckou minulostí nastolí ten pravý korporátní fašismus…

ALE…! Odehrává se něco dalšího za kulisami, v zájmu „našeho dobra“… O čem je „to“ pro „naše dobro“?

V EU probíhají jednání o dvou zásadních oblastech. Obě mají opět omezit suverenitu jednotlivých států na vlastní legislativu ohledně práv občanů . Prostě to zařídíme, abyste „pro vaše dobro“ nemohli vzdorovat a abychom vykročili společnou levou nohou směrem k lepším zítřkům.

Dublin IV

Führerin Merkel otevřela hranice všem migrantům a porušila tak pravidla samotné EU o migraci a kontrole vnějších hranic. Nic se ale nestalo; žádné obvinění, žádný proces, protože šlo o týrané a válkou zmítané lidi, kteří vypadajíce na 30 let věku a více, byli stále dětmi do 15 let, bez doprovodu rodičů. A uprchlíky byly zejména osoby mužského pohlaví. Stačilo k tomu jejich prohlášení, že utíkali tak rychle, že nemají ani cestovní doklady.

Tato „Willkommenspolitik“ ovšem způsobila, že se do Německa pašovalo a pašovalo tolik lidí, že už to v Německu přestali zvládat, stejně jako v Řecku a Itálii, kam každý den neziskovkový námořní shuttle dopravoval tisíce a tisíce subsaharských Afričanů z Libye, Egypta, blízkého a dálného východu. Nelogika? Nikoli. Stačilo by přece opět jen prohlášení, ne?

A tak Führerin Merkel začala volat o potřebě být solidární a skrze kvóty se podělit o raketové inženýry, lékaře a odborné pracovníky. Jenže to narazila, zejména u obyvatel (a částečně i politické reprezentace) zemí V4, které jaksi vnímají, že její politika otevřených dveří v sobě skrývá veliké problémy s nárůstem těžké zločinnosti, jak je patrné ze Švédska, Francie, Finska, Velké Británie atp., kde se v poslední době radikalizují penisy, auta, nože a tak.

Když však posloucháte představitele EU, mainstreamová zpravodajství, přijde vám všechno správné, protože pomáhat je potřeba, o tom není pochyb. A navíc se toho chytí různé (ne)ziskovky, které jsou často podporované cizími „dobročinnými organizacemi“, konajících „dobro“ a také poměrně štědře parazitujících na státním rozpočtu (tedy na vybraných daních vlastních obyvatel). A „propagandují“ a „propagandují“, že se i Goebels červená, jaký byl vlastně břídil. Jenže internet, ta neřízená bestie, také poskytuje jiné zprávy, jiné informace, které jsou v přímém rozporu s oficiálními zdroji, proto odpor občanů bývalých postkomunistických zemí roste, neboť oni ještě neztratili pojem o totalitě a mají stále ještě čich na pokusy o okleštění svobody.

Když je však odpor V4 velmi silný a ještě více sílil a nepomáhala ani „doporučení“ typu „buď přijmete, nebo budeme pokutovat, nebo sebereme dotace“ (ať vás ani nenapadne myslet si něco o vydírání a nedemokratičnosti), daly se moudré EU mozky dohromady a začaly vymýšlet již několikátou revizi „Dublinu“.

…aneb: „Ďábel skryt je v detailu“. Dublin IV. v sobě již zahrnuje vše, proti čemu občané V4 protestují a jde vlastně ještě o mnoho dál. Tedy ne nějaké momentální kvóty, ale trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. Dále mechanismus pokutování za neplnění „závazků“ v řádech miliónů Kč na jednoho nepřijatého uprchlíka po dobu mnoha let; přesunutí pravomocí o rozhodování o imigrační politice ze svrchovaného státu na EU a další „kulišárny“.

Istanbulská úmluva

Co je Istanbulská úmluva? Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva iniciovaná Radou Evropy, která zavazuje podepsané státy k postupu vůči násilí na ženách, pomocí prevence, jejich ochrany, stíhání zločinů a monitorování této kriminality. Jako mezinárodní smlouva je Istanbulská úmluva nadřazena našemu právu. Úmluva vyžaduje, aby byl zaveden trestní či jiný postih těchto činů:

• fyzické týrání
• psychické týrání
• nebezpečné pronásledování (stalking)
• sexuální násilí a znásilnění
• sexuální obtěžování
• vynucený sňatek
• mrzačení ženského genitálu (ženská obřízka)
• vynucený potrat a vynucená sterilizace

Potud by se dalo říci, že nelze nic namítat. Jen s tou výhradou, že tyto činy jsou velmi často již dávno zahrnuté do právních řádů jednotlivých členských zemí. Proč to tedy zavádět extra ještě v dalším řádu, úmluvě? Je tam něco dalšího, co by možná měla úmluva zakrýt a umně zamaskovat, a jedná o něco úplně jiného?

…aneb: „Ďábel skryt je v detailu“. Istanbulská úmluva totiž dále mimo jiné vyžaduje toto: „ změnu postojů, tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné“.

Jak si to přeložit? Ano, tušíte správně. Je to o gender agendě, která je tak ve světě „populární“, kvůli které vznikají různé nepokoje, kvůli které se vyhazuje z práce, ze škol, jakmile se někdo odváží tvrdit, že existují jen dvě pohlaví.

V této úmluvě by totiž rodiče byli popotahováni, pokud by své děti vychovávali podle „starých a přežitých“ vzorů „muž — žena“. Dopustili by se totiž diskriminace na základě volby/určení pohlaví dítěte. Dokonce i tehdy, pokud by dítě nebylo plnoleté a způsobilé k právním úkonům.

Kam až to může vést? K tomu, že děti budou patřit státu a ten bude mít poměrně snadný přístup k tomu, jak děti rodičům „ukradnout“ a dát je na převýchovu do náhradních rodin. Ano, jestliže jste si vybavili kauzy z Norska, kde řádí sociální služba Barnevernet, která bez skrupulí a za asistence státní moci může na základě nepodložených a nedokázaných skutků „preventivně“ „ukrást děti“ biologickým rodičům (z ČR velmi známý případ paní Michalákové), tak jste to trefili.

Proto v celé EU sílí tlak na zvýhodňování pěstounské péče a sílí také tlak LQBT lobby na změnu zákonů ohledně adopcí dětí.

Proto je v úmluvě zmíněno, že: „V zájmu důsledného naplňování úmluvy vytvořit specifický monitorovací mechanismus. Skupina odborníků bude dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s úmluvou, a zajistí tak její dlouhodobou efektivitu.“