EpShark

https://www.gatestoneinstitute.org/12010/eu-censorship

Dne 1. března Evropská komise - nevolená výkonná organizace Evropské unie - oznámila společnostem provozující sociální sítě, aby do jedné hodiny odstranily nelegální teroristický obsah, nebo budou čelit riziku, že budou v této oblasti učiněna legislativní opatření platná v celé EU. Toto ultimátum bylo součástí nové sady doporučení, která se budou vztahovat na všechny formy "nezákonného obsahu" on-line, "počínaje teroristickým obsahem, podněcováním k nenávisti a násilí, materiálu zahrnujícím sexuální zneužívání dětí, padělků a porušování autorských práv" .

Evropská komise uvedla : "Vzhledem k tomu, že teroristický obsah je v prvních hodinách od svého zveřejnění nejvíce škodlivý, měly by všechny společnosti tento obsah odstranit do jedné hodiny od jeho zveřejnění."

Zatímco jedno-hodinové ultimátum platí údajně pouze pro teroristický obsah, tak Evropská komise vydává nová doporučení:

"Junckerova komise učinila z bezpečnosti nejvyšší prioritu už první den. Je to nejzákladnější a nejširší právo na to, abychom se cítili bezpečně ve svém domě nebo při procházce po ulici. Evropané oprávněně očekávají, že jejich Unie jim poskytne tuto bezpečnost - on-line a Komise podnikla řadu opatření na ochranu Evropanů online - ať už jde o teroristický obsah, nezákonnou nenávistnou řeč nebo falešné zprávy ... neustále hledáme způsoby, jak zlepšit boj proti nezákonnému obsahu online. Informace, které nejsou v souladu s právem Unie nebo právními předpisy členského státu, jako je obsah, který podněcuje lidi k terorismu, rasistické nebo xenofobní, nezákonné projevy nenávisti, sexuální vykořisťování dětí ... Co je nezákonné offline je také nezákonné online."

"Nelegální nenávistný projev" je široce definován Evropskou komisí jako "podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo členům takové skupiny definované odkazem na rasu, barvu, náboženství nebo národnostní či etnický původ" .

Internetové společnosti mají tři měsíce na to, aby poskytly výsledky, a Evropská komise poté rozhodne, zda zavede nové právní předpisy. Mimochodem, tříměsíční lhůta v květnu 2018 se shoduje s termínem, kterým se Evropská komise vydala v roce 2017, aby rozhodla, zda by měl být do legislativy přijat "Kodex chování při potírání nezákonných on-line projevů nenávisti" .

V květnu 2016 se Evropská komise a Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft dohodly na "Kodexu chování v boji proti nezákonnému on-line projevu z nenávisti" (Google+ a Instagram se připojili ke Kodexu chování v lednu 2018). Kodex chování zavazuje společnosti provozující sociální média, aby do 24 hodin přehodnotili a odstranily obsah, který se považuje za "nezákonný nenávistný projev". Podle etického kodexu, když společnosti obdrží žádost o odstranění obsahu, musí "posoudit žádost v souladu s pravidly a obecnými zásadami a případně s vnitrostátními právními předpisy o boji proti rasismu a xenofobii ..." Jinými slovy, mediální giganti fungují jménem Evropské unie jako dobrovolní cenzoři.

Evropská komise pravidelně monitorovala provádění kodexu chování. Nedávno bylo zjištěno, že "podle Kodexu chování v oblasti boje proti nelegální hate-speech na internetu internetové společnosti nyní odstraní v průměru 70% nezákonných projevu nenávisti, které jim byly oznámeny, a ve více než 80% těchto případů došlo k odstranění během 24 hodin" .

Oznámení Evropské komise o nových doporučeních, konkrétně jednohodinové pravidlo, bylo velmi kritizováno. EDiMA, sdružení, které zahrnuje Facebook, YouTube, Google a Twitter, uvedlo, že je "zděšeno" oznámením Komise:

Náš sektor přijímá naléhavost, ale potřebuje vyvážit odpovědnost za ochranu uživatelů a zároveň musí dodržovat její základní práva - v takových případech by mohlo dojít k neočekávanému efektu systémů a nikoliv k pomoci ... EDiMA nevidí, jakým způsobem by arbitrární doporučení zveřejněné Evropskou komisí bez řádného zvážení typů obsahu, souvislostí a dopadu této povinnosti na jiné regulační otázky a proveditelnost uplatňování takových širokých doporučení různých druhů poskytovatelů služeb mohlo být považováno za pozitivní krok vpřed.

Joe McNamee, výkonný ředitel Evropských digitálních práv, popsal návrh Komise jako "dobrovolnou cenzuru":

"Dnešní doporučení institucionalizuje roli společnosti Facebook a Google při regulaci svobody projevu Evropanů," uvedl ve svém prohlášení. "Komise musí být inteligentní a konečně začít rozvíjet politiku založenou na spolehlivých datech, a nikoliv ve vztahu k public relations."

Facebook na druhé straně uvedl , že sdílí cíl Evropské komise:

"Už jsme dosáhli dobrého pokroku při odstraňování různých forem nezákonného obsahu," uvedla společnost ve svém prohlášení. "Pokračujeme v úsilí o odstranění nenávistných projevů a teroristického obsahu a současně zajišťujeme, že Facebook zůstává platformou pro všechny názory."

Zdá se, že zde existuje obrovský rozpor mezi vyznávaným zájmem EU udržet Evropany v bezpečí - jak je vyjádřeno v hodinové lhůtě mazání extrémistických příspěvků - a skutečným odmítnutím EU držet Evropany v bezpečí v reálnem světě. Výsledkem je, že Evropané, manipulovaní netransparentními a nezodpovědnými úředníky, nebudou drženi v bezpečí ani online ani offline.

Pouze před několika měsíci pan Dimitris Avramopoulos , komisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství, napsal : "Nemůžeme a nikdy nebudeme schopni zastavit migraci ... Konečně musíme být připraveni přijmout migraci , mobilitu a rozmanitost jako novou normu a odpovídajícím způsobem přizpůsobit naše politiky" .

Obrovský příliv migrantů do EU, zvláště od roku 2015, je úzce spjat s terorismem, stejně jako se současnou a budoucí islamizací kontinentu. Teroristé ISIS se vrátili do Evropy nebo vstoupili na kontinent v přestrojení za migranty a několik se dokonce dopustilo teroristických útoků. Podle Gilles de Kerchove, koordinátora EU pro boj proti terorismu, žije v Evropě více než 50 000 džihádistů . V roce 2017 došlo v Evropě v průměru o jeden pokus o teroristický útok každých sedm dní . Když předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl v prosinci roku 2017 Evropskému parlamentu svůj proslov o stavu Unie , připustil jeden ponižující fakt:

"Stále chybí prostředky na rychlé jednání v případě přes-hraničních teroristických hrozeb. Proto vyzývám k vytvoření evropské zpravodajské jednotky, která by zajistila, aby se data týkající se teroristů a zahraničních bojovníků automaticky sdílely mezi zpravodajskými službami a policií."

Po útoku ISIS v Paříži v listopadu 2015, bruselských útoků v březnu 2016, útoku z Nice v červenci 2016, útoku na vánoční trh v Berlíně v prosinci 2016 a manchesterského útoku v květnu 2017 - a to jsou jen ty nejpodstatnější – neměla by být "zpravodajská jednotka", po které Juncker volá pro Evropskou komisi nejvyšší prioritou? Koneckonců tvrdí, že bezpečnost je jeho "nejvyšší prioritou". Přesto měli by Evropané věřit, že odstranění "teroristického obsahu" během jedné hodiny je ochrání před budoucími teroristickými útoky?

Kromě toho, pokud prohlašujete, že bezpečnost je "nejvyšší prioritou", jestliže prezident Juncker tak snadno přizná, že chybí "prostředky k rychlému jednání v případě přes-hraničních teroristických hrozeb" , nebylo by logickým důsledkem tohoto faktu uzavření těchto hranic, přinejmenším do doby, než budou tyto prostředky získány?

Evropské zpravodajské orgány opakovaně uvedly, že s pokračující migrací si Evropa "... dováží islámský extremismus, arabský antisemitismus, národní a etnické konflikty jiných národů, stejně jako odlišné chápání společnosti a práva" .

To jsou všechny faktory, které přispívají k současnému nárůstu nejen teroristických hrozeb pro Evropu, ale také k nárůstu kriminality, jako například ve Švédsku nebo Německu, včetně nárůstu počtu znásilnění .

Bez ohledu na tyto skutečnosti, včetně toho, že ženy nemohou nadále uplatňovat svou svobodu chodit v bezpečí v mnoha čtvrtích evropských měst, EU pevně odmítla zastavit příliv migrantů. Je proto obtížné brát v úvahu jakkoli tvrzení Evropské komise, že bezpečnost občanů EU, ať už offline nebo on-line je "nejvyšší prioritou". Pokud by to byla pravda, proč Evropa prostě neuzavře hranice? Místo toho EU žaluje země EU - Polsko, Maďarsko a Českou republiku -, které odmítají ohrozit své občany přijetím migračních kvót, kterou jim EU chce vynutit.

Tyto ultimáta EU také nezohledňují to, co ukázala nedávná studie : že druhým nejdůležitějším faktorem radikalizace muslimů po samotném islámu je prostředí, ve kterém žijí, jmenovitě mešity a imámové, k nimž muslimové chodí a na které se spoléhají. Ačkoli internet zjevně hraje roli v procesu radikalizace, studie ukázala, že setkání tváří v tvář byly důležitější a že šíření islámu dawa hraje v tomto procesu ústřední roli. Neměla by EU být méně posedlá časovými lhůtami odstraňování příspěvků na internetu - minulý rok Evropská komise hovořila o dvouhodinové časové lhůty pro odstranění - a více se věnovat tomu, co se hlásá uvnitř tisíců mešit rozptýlených v členských zemí EU, z nichž mnohé jsou financovány ze Saúdské Arábie a Kataru ?

Nedávné zkušenosti s německým zákonem o cenzuře ukazují, že společnost provozující sociální síť pravděpodobně bude preferovat opatrnost, teda bude na straně - cenzury. A co když se dotyčný obsah, jak se již stalo, bude pokoušet varovat veřejnost před terorismem?

Především jednohodinová lhůta s hrozbou legislativy za ní vypadá spíše jako diverze vytvořená pro vztahy s veřejností a pro přidání další autoritářské cenzury do života občanů EU.

Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička.

Z anglického originálu přeložil Mike

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu