Jak dopadnou volby?

19. 1. 2018



Ve čtvrtečním Reflexu (18/1) vyjdou různé simulace, jak by mohlo dopadnout druhé kolo prezidentských voleb. V jednom přepočtu nám vyšlo, že by mohlo rozhodnout 3300 hlasů. Je to samozřejmě spekulativní číslo, ale naznačuje trend, jak těsný může být výsledek prezidentských voleb.

Jedním z faktorů, vedle televizních debat a estébáckých provokací, může být prodrahošovský aktivismus médií. Pokud to znovu přeženou, jako šéfredaktoři několika médií v roce 2013, obrátí se to znovu nejen proti nim, ale i Zemanovu protikandidátovi, který o to ani nežádal.

FCB 15. leden v 21:58

Jak dopadnou volby II.

O Drahošově vítězství nebo porážce rozhodne, vedle televizních debat, především to, jak zareagují voliči Fischera a Topolánka, tedy dohromady nějakých čtrnáct procent voličů. Označme je jako relativně „volné“ hlasy.

I když se to pražskou optikou nezdá, Pavel Fischer ve své většině sbíral hlasy členů a voličů KDU-ČSL v typických lidoveckých oblastech. Stručně řečeno, Fischer je typický lidovecký politik nové generace, i když není členem této strany. Jeho doporučení hlasovat pro Drahoše nebudou brát lidovečtí voliči jako závazné a leckomu bude bližší národovecký konzervatismus Miloše Zemana. Bude hodně důležité, jak budou reagovat pánové Duka a Graubner. Ten první je Zemanův pragmatický spojenec, ten druhý podpořil Fischera. Co udělají tentokrát?

A pak jsou tu čtyři procenta Mirka Topolánka. To, jak ukázal prstem na Drahoše, vyvolává v kruzích klausovských voličů odmítavé reakce. V novém Reflexu politolog Sokol popisuje, jak Miloš Zeman ztratil velkou část svých pravicových voličů z volební kampaně 2013.

Určitě se v tom odrazilo, jak v létě 2013 pohřbil Nečasovu vládu, asistoval u policejního puče a poslední dva roky pomáhal Babišovi upevňovat jeho impérium a vytvářet základy autoritativní demokracie.

Nicméně klausovské voličské „hard core“ (2 procenta?) stále existuje. Léta koexistence v rámci opoziční smlouvy a pozdější pragmatické podpory Zemana Klausovi a naopak, udělali v očích malé části pravicových voličů ze Zemana koaličního spojence zvláštního typu.

I v tomto případě bude několik procent „volných“ a bude záležet na Drahošovi (nebo Zemanovi), jestli je dokážou strhnout na svou stranu.

FCB 16. leden v 20:31

Jak dopadnou volby III.

Ještě do prezidentské volby se odehraje zvláštní rošáda, která nějakým způsobem ovlivní závěrečné hlasování.

Začátkem týdne padla Babišova strategie přivést na imunitní výbor expolicistu Komárka a skrze něj diskreditovat vyšetřovatele Čapího hnízda Nevtípila. Smyslem bylo vyvolat „důvodné podezření“ ohledně jeho integrity a na státních zástupcích si vynutit výměnu vyšetřovatele. Ten by pak několik měsíců studoval spis a potom, však víte.

V pátek má celá Poslanecká sněmovna hlasovat o vydání nebo nevydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání ve věci možného dotačního podvodu. Hlasování mělo původně proběhnout dříve, ale Babiš si prosadil pátek. Mezitím v zákulisí vzniká „koalice za nevydání,“ která může být eventuální budoucí vládní koalicí.

Má to samozřejmě několik rovin. Babiš s Faltýnkem sice řekli, že jsou pro svoje vydání, ale většina jejich poslaneckého klubu ANO to odmítá. Před pátečním hlasováním se Babiš má oficiálně setkat s Okamurovou SPD, která je v kleštích. Ve volební kampani tvrdě kritizovala Babiše za jeho trestní stíhání, ale bez generálního pardonu pro Babiše se do vlády — přímo nebo nepřímo — nedostane.

Právě expolicista Komárek měl být tím, který jim svou kritikou vyšetřovatele Nevtípila umožní změnit názor. Například v podobě odchodu ze sněmovny v době hlasování o vydání. Podobně to mělo probíhat u komunistů. Už v pátek budeme vidět, jak se celá hra zformátuje.

Do toho hraje vlastní „prezidentskou“ hru Miloš Zeman, který potřebuje jednotnou podporu na ose ANO, SPD, komunisté. Současně potřebuje vypadat jako ten, který se sice s Babišem zapletl, ale stále je suverénním politikem. Pokryje případné nevydání Babiše a Faltýnka, anebo se ozve ve snaze získat úplně jiný voličský segment, který se rozhoduje mezi ním a Drahošem? Poslední výzkum STEM ukázal, že těch lidí překvapivě není málo. V pátek budeme moudřejší.

17, leden v 20:47

Jak dopadnou volby IV. Aneb otevřený dopis pravičákovi

Ahoj P.,

píšeš, že budeš volit Zemana. Vzhledem k tomu, že tě znám jako středostavovsky ukotveného pravičáka, pokusím se ti tvoje rozhodnutí trochu zproblematizovat.

I ty přece musí cítit, že vítězství Zemana bude znamenat posílení bloku Babiš-Okamura-komunisté, který dnes vládne nejen v Poslanecké sněmovně. Byl to Zeman, který byl aktivním spolutvůrcem tohoto bloku a různými kroky se ho snaží držet pohromadě. Je to blok schopný položit základy autoritativního státu na dlouhá léta dopředu. Všechny ty tvoje řeči u piva o zostřování poměrů, byrokratické zvůli, centralizaci a zvyšování moci státu budou jenom znásobeny.

V mých ironických očích budeš volbou Zemana připomínat poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, který v době politické krize v únoru 1948 vstoupil do vlády s komunisty s naivními slovy: „V této vládě si rád zavládnu,“ protože z nějakého zvláštního sentimentu chtěl zůstat u moci. V té vládě si nakonec moc nezavládl a pár dní nato skončil mrtvý na dlažbě Černínského paláce.

Takhle drasticky samozřejmě neskončíš. Svou nostalgickou volbou Zemana se však staneš tím, co spisovatel Milan Kundera označil slovy „duchaplný spojenec svých vlastních hrobařů.“

Tvrdíš také, že prezident Zeman nás zachrání před záměry Evropské unie přesídlovat k nám imigranty. Teď mi zase připomínáš jiného pravičáka, který v těchto dnech na facebook napsal, že Jiří Drahoš by jako prezident podepsal nový imigrační a azylový systém Dublin 4 a donutí nás přijímat muslimské uprchlíky.

K tomu musím říct pár slov. Prezident České republiky, byť přímo volený, nevytváří zahraniční politiku. Od toho je premiér a vláda. Aby to Drahoš podepsal, museli by nejdříve Babiš a spol. sami chtít. Dá se předpokládat, že nebudou, protože národní konsensus ve věci imigrace všichni ctí.

Pokusme se tvou úvahu otočit. Tedy, že by budoucí prezident mohl být hrází proti vládě, která by se teoreticky rozhodla otevřít brány přistěhovalcům z Afriky a Blízkého Východu.

Na to ti odpovím stejně: copak nevzpomínáš na exprezidenta Klause, který odmítal vládou schválenou Lisabonskou smlouvu, ale nakonec ji stejně podepsal? Mimochodem, tu Lisabonskou smlouvu, která stála na začátku dnešních konfliktů mezi námi a EU v migrační otázce?

Je to tak. Hlava státu je v České republice hlavně reprezentativní figura, která by měla sjednocovat různá společenská hlediska do jednoho národního a slaďovat postoje různých vrstev společnosti. Nevytváří samostatnou zahraniční politiku, ani ji nemůže účinně blokovat.

Tvým posledním argumentem je, že Drahoš je slabý a ty mu nemůžeš věřit. Na to ti můžu říct jedno. Existuje ještě třetí postoj — nejít k volbám. Víš, co říkal Havel v tvé oblíbené hře, když mu sládek v pivovaru nabízí, aby psal sám na sebe komunistické státní policii udání? „Nemohu se podílet na praxi, se kterou nesouhlasím.“

Přeji pěknou volbu i nevolbu.

FCB Bohumil Pečinka , 18. ledna 2018 21:54 · Salzburg, Austria

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: