EpShark

Evropskou unii řídí jakešo-biľakisté

21. 10. 2017



To, co všichni Evropané díky EU dnes prokazatelně ztrácejí je demokracie a prostor práva.

Unie a Federace

Je zjevné a snadno prokazatelné, že zakladatelé a signatáři prvních evropských smluv směřovali k federálnímu uspořádání Evropy a nikoliv k centrálně řízenému superstátu s výjimečným postavením Francie a Německa. Dnešní projekt Unie by v roce 1950 vyvolal smích, úšklebky a politické odsouzení. Takový projekt by de facto znamenal dvojokupaci ostatních evropských států. Leč po takové Evropě dnes tzv. „elity“ EU volají, takovou i silou prosazují. Je to mimořádně nebezpečná zlá a i k válce inklinující politika. Mírový projekt zakladatelů Evropských společenství se doslova třese v základech.

Unionisté

Unionisté, prosazující superstát řízený nevolenými orgány se zhlédli v modelech totalitních vládců a tak se nezřídka objevuje kritika, že jejich silově prosazovaná unijní idea je spíše neonacismem, neomarxismem a dokonce jsou bruselští úředníci přirovnávání k funkcionářům rozpadlého Sovětského svazu. Z nemalé části jde o kritiku oprávněnou.

Stále rostoucí absence demokratických procesů, osobování si rozhodovat bez právního podkladu prakticky o čemkoliv a kdykoliv ukazuje, že metody unionistů jsou metody veskrze špatné. Kritika politiky unionistů ze strany federalistů proto zesiluje a zesilují i strany a hnutí, kteří o takovou Unii jednoznačně nemají zájem. Kritici jsou na oplátku unionisty nálepkováni jako rasisté, xenofobové, v lepším případě extrémisté a populisté. Slovník hanobení kritiků totalitní Unie se velmi blíží slovníkům nesvobodných režimů.

Federalisté

Federalisté svou ideu v těchto dnech prohrávají. Dnešní EU nesměřuje k federativnímu uspořádání, k rovnosti států a jejich občanů, ale k novodobému rozdělení na „lepší“ a „horší“ Evropany. Celá rasová politika již jednou odsouzeného nacismu tak znovu pokoutně ožívá v podobě „nové politiky“ a zakrývá se pláštíkem „dvojrychlostní“ Unie. Výroky unionistů na adresu členských států, které inklinují spíše k federálnímu pojetí Evropy, jsou nemístné, nepřátelské a nepřijatelné.

Čekat na změny v EU je maření času

Marnost snahy o změnu této totalitní Unie první pochopili Britové a z Unie odcházejí. Norové a Švýcaři do této EU raději ani nevstoupili. Federalisté umlčováni placenou proti-propagandou a destruktivními dotacemi prohrávají, stejně jako prohrávají zakladatelé, tedy ti, co s návrhy federální evropské unie v minulém století přicházeli.

Změna není možná, náprava neexistuje. Platí stejně, jako kdysi platilo pro tzv. Sovětský blok: Jen rozpad pomalu už okupační EU přinese národům zpět svobodu. Jen tehdy unionisté nebudou moci svůj šílený plán likvidace národních států dokončit. Už dnes pro tento plán používají invazní pěšáky v podobě migrantů, nařízené kvóty a nestoudné soudní rozsudky. Je načase zvolit změnu dříve, než nakonec nebude vůbec možná.

Jakešo-biľakismus

Zjednodušeným pojmem je možné připomenout dobu socialismu, který se vyznačoval několika zřejmými rysy. Především tím, že zakazoval svým občanům opouštět stát směrem na Západ a výjimky byly jen pro vyvolené. Bylo to proto, že jakešo-biľakisté „Věděli“, že občané by utíkali ze socialistického žaláře. Mnozí nepochybně ano, všichni těžko. Jakešo-biľakisté se ale jakékoliv svobody chorobně báli.

Dnešní obhájci této EU, zuřiví unionisté, připomínají jakešo-biľakisty až příliš trpce. Unionisté stejně jako jakešo-biľakisté „Vědí“, že referendum o setrvání v této EU by dopadlo špatně. Vědí to předem, a proto dělají vše, aby se nekonalo. Jejich počínání je de facto stejné, jako bylo jakešo-biľakistů. Má stejné parametry, stejný vztah k občanům a je stejně předem prohrané.

Nepřipuštěním referenda se sympatie k EU nevytvoří, špatný stav se neudrží a zboří se to nakonec stejně, jako se zbořil socialismus. A vůbec to boření nemusí být sametové. Unionisté jsou jen novou formou jakešo-biľakistů, ale jsou stejně tak, jako zde jmenovaní bývalí totalitní vládci Jakeš a Biľak, pro demokracii a svobodu škodliví a nebezpeční.

Píše pan Rudolf Mládek na PravýProstor.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: