EpShark

Babiš a Bureš

25. 9. 2017



Ústavní soud SR odložil rozhodnutí ve věci stížnosti Ústavu pamäti národa proti rozhodnutí Nejvyššího soudu SR v případě spolupráce Andreje Babiše s komunistickou Státní bezpečností. O co vlastně šlo a co to znamená?

3. září 2017 Praha, Česká republika. Předvolební tiskovka hnutí ANO,
které se může stát vítězem podzimních parlamentních voleb.

O co šlo, to se pokusíme zrekapitulovat později, na úvod však zkonstatujme, co to v této chvíli znamená. Znamená to, že ještě další měsíc (rozhodnutí bylo odloženo na 12. října) není zcela bezpečné napsat, že Andrej Babiš byl registrován jako vědomý tajný spolupracovník StB.

A co to znamená? To neznamená, že bývalý ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš s StB nespolupracoval. O této spolupráci nerozhodují soudy, o ní se rozhodl pouze Andrej Babiš a konkrétní estébáci. Jak o ní rozhodli, můžeme se něco dozvědět dvěma způsoby: buď na základě zachovaných dokumentů, nebo svědeckých výpovědí.

Zkoumáním zachovaných dokumentů je pověřen Ústav paměti národa, který má zákonnou povinnost informovat veřejnost o svých zjištěních. ÚPN tuto povinnost splnil a zveřejnil na svých internetových stránkách registrační protokol, pod kterým byl Andrej Babiš registrován jako agent StB s krycím jménem Bureš.

Andrej Babiš se v lednu 2012 obrátil k Okresnímu soudu Bratislava I s návrhem, aby soud rozhodl, že je v registračních protokolech zapsán nelegálně. Okresní soud v červnu 2014 určil (opravdu je tam slovo určil), že Babišova registrace byla neoprávněná. A nařídil ÚPN, aby o tomto rozsudku informoval na svých stránkách. Později byl tento rozsudek potvrzen i Krajským soudem, poté Nejvyšší soud nevyhověl dovolání ÚPN proti rozsudku a dosud nevyhověl stížnosti ÚPN ani Ústavní soud. Takže v tuto chvíli máme soudně určeno, že Babiš nebyl agentem StB. Což neznamená, že ve skutečnosti nebyl.

V tomto případě totiž vedou dvě metody zkoumání dvou různých zdrojů ke zcela opačným závěrům. Metoda vědeckého zkoumání listinných důkazů používaná ÚPN vede k závěru, že registrace Babiše je oprávněná a odpovídá vědomé spolupráci. Metoda vyhodnocování svědeckých výpovědí, kterou používají slovenské soudy, je vedla k určení neoprávněnosti registrace. Která z těchto metod a který z těchto zdrojů je důvěryhodnější?

Andrej Babiš

Než se začneme bavit o důvěryhodnosti dokumentů a svědků, asi je třeba si něco říci o důvěryhodnosti samotného Andreje Babiše. Podle průzkumů veřejného mínění jeho důvěryhodnost u českých voličů od vstupu do politiky v roce 2012 stoupala, dokud nedosáhla téměř 60 procent v roce 2014. Nemalou měrou k tomu určitě přispěla skutečnost, že Babišův holding Agrofert koupil v roce 2013 mediální skupinu Mafra, do níž patřily a patří deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES.

V reakci na vstup Babiše na mediální trh vznikla nová nezávislá média jako Echo24 a Svobodné fórum.

V březnu roku 2016 zveřejnilo Svobodné fórum zprávu analytika české tajné služby z roku 2005. Celá tato zpráva je dodnes přístupná na stránce forum24.cz/tajna-analyticka-zprava/. My z ní ocitujeme pouze krátkou pasáž ze závěrečného vyhodnocení:

„Z uvedeného lze konstatovat, že Andrej Babiš je špičkovým zpravodajským prostředkem bývalé KGB, který řídí další osoby ve zpravodajské síti KGB v ČR a jenž byl úkolován na získání ekonomické základny pro financování operací této skupiny na úkor jiných právnických a fyzických osob (včetně daňových poplatníků ČR). Současně je Babiš významným prostředkem pro legalizaci finančních prostředků, získaných ze závažné organizované trestné činnosti (praní špinavých peněz). Řídící orgány Babiše, které zahrnují vedle bývalých důstojníků KGB zejména Marka Riche a špičky ruských oligarchů, vzešlých právě z propojení bývalých špiček KGB s rusko-izraelským organizovaným zločinem, Babišovi zajistily zpravodajskou podporu při jeho podnikatelském vzestupu na Slovensku i v ČR.“

Andrej Babiš si v poslanecké
sněmovně fotí obrazovku

Možná i v důsledku této zprávy Babišovi důvěřuje na podzim roku 2016 „pouze“ 46 % českých občanů ČR. Pak přišla aféra s dluhopisy Agrofertu, které Babiš nakoupil jako soukromá osoba za jeden a půl miliardy korun, čímž se vyhnul placení daní z 90 milionů korun ročně. Problém byl v tom, že podle majetkových přiznání neměl mít na tyto nákupy prostředky. Výsledkem této aféry bylo odvolání Babiše z funkce ministra financí i místopředsedy vlády a také pokles Babišovy důvěryhodnosti na 40 procent.

V blížících se parlamentních volbách se navzdory těmto pokleskům očekává vítězství Babišovy strany ANO a samotný Babiš je považován za suverénního favorita na post příštího českého premiéra. Mnoho na tom nezměnilo ani Babišovo obvinění o dotačním podvodu v případě Čapího hnízda a jeho vydání k trestnímu stíhání ze strany Poslanecké sněmovny. Jestli to vypovídá víc o Babišově důvěryhodnosti, anebo o politováníhodném stavu českých voličů, ponecháváme na úsudku čtenáře.

Samotný Babiš všechna obvinění, samozřejmě, vehementně popírá. Dokonce se tváří jako jediný spravedlivý, který neohroženě bojuje proti zlodějinám, manipulacím a korupci. Stejné je to s jeho jménem v registračních protokolech StB. Nikdy prý nebyl agentem, ale naopak byl obětí Státní bezpečnosti.

Agent Bureš

Většina dokumentů z Burešova svazku byla v rámci velké estébácké skartovací akce zničena ještě v roce 1989.

Uvádí dosti natvrdo slovenský server Týždeň.sk

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: