Slovenské zprávy
Prezident Joe Biden během čtvrtečního projevu v Bílém domě oznámil, že 31. srpna skončí americká vojenská mise v Afghánistánu. Tato mise v Afghánistánu působila od r. 2001 v rámci “Operace Trvalá svoboda”, a následně “Operace Rozhodná podpora”.
“Nepošlu další generaci Američanů do války v Afghánistánu bez rozumného očekávání, že bude možné dosáhnout jiného výsledku,” řekl Biden.
„Spojené státy si nemohou dovolit zůstat spoutány politikou vytvořenou ve světě, jaký byl před 20 lety.“ Prezident vysvětlil rozhodnutí dokončit stažení vojsk skutečností, že USA dosáhly svých cílů odstraněním teroristické organizace Al-Káida v Afghánistánu a zabitím jejího šéfa Usámy bin Ládina: „Těchto cílů jsme dosáhli, proto odcházíme. Nepřišli jsme do Afghánistánu budovat stát, to je právo a odpovědnost pouze afghánského lidu – rozhodovat o své budoucnosti a o tom, jak chtějí vládnout své zemi. “
No, není toto jeho prohlášení směšné, i když to, co se v Afghánistánu dělo, moc k smíchu není? Válka stála podle některých údajů více než 241 000 životů. Jsou známy informace, že při náletech bezpilotních letounů v Afghánistánu tvořili civilisté přibližně 90% obětí. Z odtajněných dokumentů nazvaných Afghanistan Papers vyplývá, že američtí generálové, diplomati a politici veřejnosti soustavně lhali o situaci v Afghánistánu, aby zdůvodnili další boje, ač věděli, že válku nelze vyhrát. Během války rekordně narostla produkce opia.
Aktuální situace v Afghánistánu znepokojuje sousední státy. Podle informací tiskového centra tádžického výboru pro národní bezpečnost, jen za posledních několik dní při střetech s Tálibánci více než tisíc vojáků Afghánistánu přešlo přes hranici s Tádžikistánem.
V několika příhraničních oblastech probíhají tvrdé boje mezi vládními silami a Talibánem. Ze stejného důvodu je napětí i na uzbecko-afghánské hranici.
Talibán v současné době kontroluje 85% území Afghánistánu.
Situací v Afghánistánu je znepokojeno i Rusko, protože jak prohlásil ministr Lavrov, “…by se nepokoje mohly přenést na území našich spojenců,” členů Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
A tak není divu, že se Rusko ujalo aktivity a pozvalo zástupce Talibánu na jednání do Moskvy. Během čtvrtečního jednání na ministerstvu zahraničí o situaci v Afghánistánu členové delegace ujistili ruské diplomaty, že nemají v úmyslu narušit hranice středoasijských zemí a zaručují také bezpečnost diplomatických a konzulárních misí cizích států v Afghánistánu.
Bylo také zdůrazněno pevné odhodlání uskupení bojovat proti hrozbě islámského státu v Afghánistánu a vymýtit výrobu drog v zemi po skončení občanské války.
Během setkání byla projednávána situace v Afghánistánu a vyhlídky na zahájení meziafghánských rozhovorů. Ruská strana vyjádřila znepokojení nad eskalací napětí v severních oblastech Afghánistánu a vyzvala k zabránění jeho šíření mimo zemi,” uvedla ruská strana.
Současně probíhají jednání Talibánu s představiteli afghánské vlády v Íránu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif vyjádřil svou připravenost pomoci vyřešit krizi v Afghánistánu. Šíitský muslimský Írán byl nepřítelem sunnitského muslimského Talibanu po celá desetiletí, ale v posledních několika letech se Írán otevřeně setkává s vůdci Talibánu.
Po návštěvě Teheránu pokračoval indický ministr v cestě do Moskvy na setkání s ruským ministrem zahraničí Lavrovem.
Afghánistán je také v hledáčku zájmů Číny. Delegace Talibánu opakovaně navštívily Čínu a bylo dosaženo řady dohod. Talibán slíbil Pekingu, že separatisté z Číny budou v případě přesunu do Afghánistánu zničeni. Číňané souhlasili se zahrnutím Talibánu do svých ekonomických projektů na afghánském území výměnou za to, že Talibán zajistí jejich bezpečnost.
Peking, který je v těsném kontaktu s Talibánem od začátku roku 2020, chce v zásadě na Afghánistán rozšířit čínsko-pákistánský ekonomický koridor (CPEC) v hodnotě 62 miliard dolarů, jeden z hlavních projektů iniciativy Hedvábné stezky. Prvním hlavním krokem má být výstavba dálnice Kábul-Péšávar přes Khyberský průsmyk a současnou hranici v Torkamu.
Ve hře jsou i stavby projektů plynovodů a ropovodů přes Afghánistán z Íránu do Číny, ale také starý projekt Transafghánský plynovod z Turkmenistánu a další projekty.
Na Afghánistán je nyní zaměřena pozornost hlavních hráčů, kteří zde mají své zájmy. Čína by přes Afghánistán ráda posílila svoji roli nového centra koncentrace řízení a Írán, kterému se nedaří prosadit se jako nové centrum, by rád situace v Afghánistánu využil také. Ale ani Rusko nechce zůstat pozadu, a tak doufejme, že jednání dopadnou tak, aby v oblasti fungovala vzájemně výhodná spolupráce a lid Afghánistánu se dočkal mírového soužití.
