EpShark

ROZHOVOR „Ekonomika by nejspíš měla problémy, i kdyby zde nebyla pandemie, protože Evropa systematicky hází klacky automobilkám pod nohy, ačkoli na nich stojí naše ekonomika,“ domnívá se ekonom Vladimír Pikora.

Na zlepšení si prý nějakou dobu počkáme, podle Pikory by návrat HDP na předkrizové hodnoty mohl přijít už v roce 2022, ale to pouze za předpokladu, že se Českem neprožene druhá vlna koronaviru. A je tu ještě jedno nebezpečí. „Lidé dostávají peníze za nic, což maskuje skutečnou situaci na trhu práce,“ říká Pikora k současné praxi, kdy je mnoho zaměstnanců doma, ale pobírají mzdy.

Druhé čtvrtletí přineslo meziroční pokles domácího HDP o 10,7 %. Má nás toto číslo znepokojovat, nebo jde ještě s přihlédnutím k okolnostem o dobrý výsledek?

Když se podívám na data za eurozónu a vidím mezičtvrtletní propad o 15 %, tak český propad o 10,7 % není špatný. Španělsko propadlo o 22,1 %, Německo o 11,7 %. Ano, jsou země, kde je propad ještě nižší, ale není jich mnoho. Ekonomika by nejspíš měla problémy, i kdyby zde nebyla pandemie, protože Evropa systematicky hází klacky automobilkám pod nohy, ačkoli na nich stojí naše ekonomika. Pandemie vývoj jen umocnila.

„V souhrnu by se ekonomika mohla vrátit na předkrizovou úroveň již koncem roku 2021,“ očekává hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Jsou tedy slova o dlouhé krizi jen zbytečným strašením? Existují reálné důvody, proč by se ekonomika měla obnovit rychle?

Nelze vyloučit návrat na předkrizové hodnoty už v roce 2021. Nicméně, tento předpoklad považuji za velmi optimistický. Vychází z premisy, že zde nebude druhá vlna pandemie, a tomu já nevěřím. Pandemie má obvykle více vln a ta druhá je občas horší než první. Když se dívám na odhady zahraničních institucí, tak ty obvykle vycházejí, že pokud nepřijde druhá vlna, tak se vrátíme k předkrizovým hodnotám HDP na hlavu během roku 2022, ale protože druhá vlna spíš přijde, tak považuji za obezřetnější sázku na rok 2023. Nicméně to není podstatné. Pandemie je pro ekonomy těžko uchopitelná a rok zde nehraje roli.

Za klíčové považuji to, že dno máme už za sebou. Nyní nesmí politici bláznit a nesmí předlužit své ekonomiky. To je to, co je důležité, nikoli rok návratu. Bohužel, situace v Evropě i v USA je alarmující. Politici se utrhli ze řetězu a jsou ochotní se předlužit v zájmu znovuzvolení.

Naopak podle ekonomky Hany Lipovské lze údaji „10,7 %“ věřit jen stěží. Sama ekonomka z daňových příjmů státu odvozuje, že ekonomika se reálně propadla až o 25 %. Je tedy možné, že nás čeká nepříjemný šok?

Hana Lipovská má pravdu v tom, že během druhého kvartálu jsme byli v naprosto nenormální situaci. Dám příklad: mnoho obchodů bylo zavřených, ale statistici přesto zveřejnili vývoj spotřebitelských cen. Jakou vypovídací hodnotu má index cen z obchodů, kde je zavřeno? Statistici prostě nepracovali v běžných podmínkách. Nedivil bych se proto, kdyby byla aktuální čísla ještě mnohokrát, zásadně revidována. Hrát si tady s procentním bodem sem nebo tam nemá smysl, a proto nemá smysl ani přeceňovat zprávu, že se v roce 2021 vrátíme tam, kde jsme byli před krizí. Data se ještě budou měnit.

Podle Lipovské také vznikla nová kategorie lidí — „placení nepracující“. Jsou to ti, kteří jsou doma, ale stále pobírají plnou či téměř plnou mzdu. Je tento nový fenomén pro společnost nebezpečný? Je pro nás lepší držet tyto lidi dočasně doma se mzdou, než aby třeba přišli o práci?

Ano, Hana má naprostou pravdu. Máme zde nyní zvláštní stav ekonomiky se socialistickými rysy. Lidé dostávají peníze za nic, což maskuje skutečnou situaci na trhu práce a maskuje to i situaci v maloobchodě či na trhu nemovitostí. Lidé se diví, jak je možné, že ekonomika rekordně padá, a ceny nemovitostí rostou.

No, protože politici na dluh vycpali ekonomiku polštáři a lidé se chovají, jako by krize nebyla. To není normální. Ekonomika se tím vychyluje od rovnováhy, což dříve či později někde vybublá něčím nepříjemným. Nejspíš to bude zhoršení úvěrových portfolií bank. A tato země už má zkušenost, jaké to bylo čistit úvěrové portfolio bank. Bude to ale delší proces. Mnozí politici se ho možná nedožijí, proto to dnes řeší.

Ve Škodě Auto dochází ke změně na postu generálního ředitele. Bernharda Maiera nahradí Thomas Schäfer, který byl do Česka převelen z Volkswagenu v jižní Africe. Proč k této změně dochází? Je možné, že Maier ze Škodovky vybudoval něco, co Němci nechtějí, tedy do jisté míry konkurenci vyšším modelům Volkswagenu a levnějším vozům luxusní značky Audi? Stala se Škoda Auto příliš dobrou?

Bojím se, že do tohoto nikdo mimo koncern nevidí. Myslím, že české novinové články vaří z vody. Moje zkušenost s rakouskou korporací, kde jsem pracoval — a předpokládám, že v německé to bude podobné — ukazuje, že nejdůležitější jsou osobní vazby uvnitř vedení. Často tam dochází k osobním válkám a výsledkem jsou pak často nečekaná řešení. Nacionalismus, o kterém jsem v českých médiích četl, považuji za nesmysl. Takto se koncerny v praxi neřídí. Klíčové je, kdo si s kým rozumí, kdo je čí kamarád, nebo naopak nepřítel apod.

Co o současné pozici Škodovky v koncernu říkají nově zveřejněná čísla? Vyšlo najevo, že ačkoli covid snížil provozní zisk Škodovky meziročně o cca tři čtvrtiny, automobilka byla i v prvním pololetí roku 2020 v provozním zisku, na rozdíl od celého koncernu. Ohrožuje úspěch Škodovky nějakým způsobem koncern samotný?

Zatím bych data nepřeceňoval. Druhý kvartál nebyl normální. A představu, že úspěch může být ohrožením, neberu.

Je tedy něco pravdy na tvrzení skeptiků, kteří prohlašují, že nyní bude Škodovka „vykastrována“ a modelována coby konkurent levné rumunské Dacie? Druhou variantou je samozřejmě prodej vozů pro střední třídu, ale tam by zase Škodovce překážel španělský Seat…

To já nemohu vyloučit a myslím, že toto dnes ještě neví ani samotný koncern. Předpokládám, že toto je jeden z možných scénářů, o kterých se přemýšlí. Může totiž dávat ekonomický smysl. Koncern se podle mě na věc nedívá národovecky. Jde jen o peníze. Samozřejmě v Německu se mu bude hůře propouštět, protože s tamními politiky se vedení potkává více, než s politiky mimo Německo.

Když se na to podíváme z druhé strany, vyráběla ještě Škodovka „auta pro Čechy“? Co říci na to, že sice základní model Octavie stojí 450 tisíc, ale často poptávané „rozumně vybavené“ verze už stojí 600 tisíc korun i více?

Já si nemyslím, že Škodovka někdy tvrdila, že vyrábí auta pro Čechy. Já si pamatuji, jak mi vždy lidé ze Škodovky říkali, jak jsou pro ně důležité asijské trhy. Myslím, že vnášíte do věci zbytečně národní podtext. Tady jde jen o peníze. Když se budeme dívat, o kolik bereme méně než Němci a že auta, počítače, telefony a další spotřební zboží tam stojí po přepočtu podobně jako u nás, jediné, k čemu se dobereme, je, že jsme chudáci. U tohoto zboží nakupujeme za světové ceny, ale pracujeme za lokální. Nicméně zrovna ve Škodovce si stěžovat nemohou. Stěžovat si mohou české učitelky. Ty učí české děti. Naopak značná část českého průmyslu vyrábí jen komponenty do zboží, které se prodává hlavně mimo ČR. Výroba Čechů pro Čechy je vzácná.

Jak se k případné degradaci značky Škoda v rámci koncernu Volkswagen asi budou stavět odbory ve Škodovce? Předpokládám, že přijetí Schäfera může skýtat řadu potenciálních problémů…

To bude zajímavé sledovat. Škodovácké odbory jsou fenomén. Předpokládám, že se nakonec dohodnou ke spokojenosti obou. Peníze přeargumentují vše. Více může komentovat jen někdo z podniku.

Říká pan Vladimír Pikora pro PListy

Článek vyšel na svobodny-svet.cz