EpShark

Koronavirus a soukromý sektor I

2. 6. 2020



"Vezměte si, že potíže mají i firmy na rozvážení potravin. Taky byste řekl, že selhaly? Taky nebyly připravené, ale dokážou mnohem flexibilněji zareagovat. To my neumíme, protože nám to neumožňuje například zákon o veřejných zakázkách. U takových firem se ale o selhání nemluví, to jen u nás. Spoustu věcí neumíme, ale nemůžeme být připraveni na to, že každý den vypukne krize." 

Vládní IT zmocněnec Vladimír Dzurilla (1)

„Kdybychom fungovali v klasickém režimu, tak všechny ty maminky a babičky by měly obrovské problémy, protože by se komise a inspekce sešly a řekly, co všechno to nesplňuje, za jakých hygienických podmínek to bylo vyráběno, že k tomu nemají certifikaci, zkrátka roušky by neměl nikdo. Protože jsme se na chvíli vykašlali na veškeré certifikace, administrativu a byrokracii, zkrátka jsme dělali, co nebylo, tak dnes asi není v republice člověk, který by neměl roušku,“ (2)

Úvod

Někdy kolem 20. března 2020 jsem narazil na tento citát: „Mezi lidmi, kterým epidemie vážně poškodila jejich obraz světa, nejsou jen eurofanatici, ale také příznivci nulového státu (nebo absolutně minimálního). Je hezké vést utopické řeči o tom, že se svým samopalem svůj dům ochráním a nic jiného nepotřebuji. Drobný zádrhel je pouze v tom, že to není pravda. A v tom, že jsou i jiné situace, které nejsou z principu řešitelné jinak než kolektivní akcí a že státy zřizujeme a platíme právě k tomu, aby takovou kolektivní akci organizovaly. Dosud nikdo v dějinách totiž nevynašel jiný způsob. Nakonec nám nezbývá nic jiného než náš vlastní stát, byť tak neschopný a zkorumpovaný, že není schopen zajistit ani stupidní nákup zdravotnického materiálu, a ještě zdravotníkům brání pracovat. Nicméně představa, že tržní rovnováha lidi postupně dovede k organizaci karantény je stejně zhoubná jako utopie radikálně marxistická.“ (3). Nevěnoval jsem mu tehdy moc pozornosti, nějak mi to moc nesedělo s tehdejší realitou, která nabízela explozi dobrovolného jednání stran koronavirové krise. Později jsem na tento citát ovšem narazil ještě několikrát a zdál se mě ještě více vzdálenější realitě. Někdy 30. března jsem konečně začal sbírat informace k fascinujícímu příběhu, který koronavirus vyvolal. Následující text je snahou podchytit, a tak do budoucna uchovat aspoň některé z těchto úžasných aktivit, které se objevily doslova přes noc. Jistě mnoho sem jich minul, a některé si nepoznamenal, a také jsem začal se sběrem informací poněkud pozdě.

Nejprve ovšem malé upozornění: Individualismus stojí na tom, že si individuum vybere (někdy samozřejmě nevybere) dobrovolně kooperaci s jinými individui či jejich skupinami. Individualismus chápu jako něco, co není vůbec v rozporu s dobrovolnou spoluprací (chtělo by se říci dobrovolným kolektivismem), a jako něco, co umožňuje vznik dělby práce mezi lidmi. Možnost vybrat si, zde znamená, že rozhodnutí individua je v této otázce nadřazeno nad dobrovolnou spolupráci, avšak s touto spoluprací není nutně v rozporu. A dobrovolná spolupráce tedy nevylučuje individualismu, naopak je jeho významnou částí. Nyní tedy vzhůru!

Soukromá iniciativa

19. března 2020 vyšel v časopise Ekonom č. 12 článek s názvem „Firmy zachraňují Česko“ z pera autorů J. Richtra a P. Kaina. Mimo jiné se zde píše, že: „Když byla vyhlášena celostátní karanténa, začala také fungovat informační linka 1212, na níž lidé mohou získat nejrůznější informace o epidemii Covid-19. Tohle nové call centrum významně ulevilo lince 112, vyhrazené pro volající v ohrožení života a zdraví, i přetíženým telefonním linkám hygienických stanic. Významným informačním zdrojem jsou i webové stránky Koronavirus.mzcr.cz, kde najde veřejnost všechny důležité informace o epidemii. Obě tyto aktivity a také mnohé další mají jednu věc společnou − jsou to iniciativy soukromých společností a neziskových sdružení, které daly své kapacity do služeb veřejnosti a na rychle se měnící situaci související s epidemií reagovaly mnohem rychleji a pružněji než stát.“ (4). Dále například některé české nemocnice zase začaly implementovat rezervační systém Reservio dvou mladých podnikatelů Borise Bošiaka a Františka Mazucha. Lidé si díky aplikaci, která původně sloužila například pro objednávání se ke kadeřníkovi, budou moci on-line zarezervovat termín testování na přítomnost viru (5). Tady si neodpustím jedno rejpnutí, rezervační systémy přes internet používají třeba soukromá očkovací centra už nějaký ten rok zpátky.

Ještě předtím, než vláda vydala nařízení stran pohybu na veřejnosti se zakrytými ústy a nosem se začali v Brně na ulici a v MHD objevovat lidé s rouškami. Dokonce i dopravní podniky v Praze a Brně zavedli povinnost vstupu do dopravních prostředků dříve než vláda vydala "rouškové" nařízení. Totéž lze říci o některých obchodech, které požadovali vstup s rouškami a podobně dříve, než přišlo zmíněné nařízení vlády. Někde se dokonce začal regulovat i vstup do daného obchodu - typicky šlo o jednu nebo dvě osoby. Velmi rychle se objevily i požadavky na placení, pokud možno platebními kartami. V České televizi jsem dne 1. dubna ve večerních zprávách zaslechl, že policie provedla 12 tisíc kontrol a zjistila jen 110 porušení stran zakrytých úst a nosu a většího shlukování lidí. To není ani jedno procento vzhledem k počtu kontrol. Ona policie České republiky má nějakých 40 tisíc zaměstnanců, a to včetně administrativních pracovníků, IT pracovníků, správy budov, personalistů apod. Další tisíce lidí zaměstnávají městské policie, pro příklad ta pražská má necelých 2 200 zaměstnanců, brněnská a ostravská každá kolem 650 zaměstnanců. Tyto počty neumožňují žádnou velkou kontrolu populace o skoro 11 milionech osobách. Je jasné, že z velké části je nošení roušek, respirátorů a neshlukování se lidí v zásadě docela dobrovolnou záležitostí. 

Roušky, respirátory a podobné věci

Ekonom č. 12 dále uvádí, že společnost PPF republice věnuje 120 tun zdravotnického materiálu, který zajistila v Číně. Jedná se o 1,8 milionu chirurgických masek; 1,7 milionu respirátorů; 20 tisíc odběrových tyčinek a 40 tisíc testovacích sad. Ještě dříve darovala společnost Home Credit ze skupiny PPF českému ministerstvu zdravotnictví 1 490 ochranných obleků typu Microgard a biotechnologická firma Sotio ze skupiny PPF předala zdarma 20 tisíc respirátorů pro praktické lékaře (6).

Běžné roušky, které šlo koupit v lékárnách rychle během února zmizely. Další obchody s rouškami si stáhl k sobě stát. Ovšem poměrně dost rychle povstali nový dodavatelé roušek. K první jednorázovým rouškám jsem se dostal skrze společnost, ve které pracuji (zde pak lidé doma šili roušky pro kolegy v jiných evropských státech). Dostával jsem jednu roušku na den. Další plátěné roušky jsem dostal od přítelkyně, která je dílem objednala na internetu a dílem dostala zdarma k jiným objednávkám. Dne 27. března 2020 jsem objevil inzerát na jednom z obchodů Billa, který nabízel ušití roušky. No o kus dál dokonce inzerát, který nabízel roušky zdarma. Záhy se začaly objevovat první rouškomaty. Já využil v Brně ten u Mahenova divadla a ve Štefánikově čtvrti. Dvě jednorázové nano-roušky celkem za 60 korun a hygiena za 150 korun. K rouškomatům se v jednom internetovém pramenu píše: „Na několika místech v Brně a také ve Vyškově se objevují takzvané rouškomaty. V automatech s bezkontaktní platbou můžou lidé kupovat bavlněné roušky a podpořit tak některé z neziskových organizací. Zásobu ústenek šijí dobrovolníci. ‚Naši zaměstnanci a kamarádi šijí doma, celý výtěžek z prodeje roušek jde na charitu. Nicméně potřebujeme někoho, kdo by šil, takže vyzýváme lidi, aby se k nám připojili – třeba ti, co jsou momentálně doma,‘ říká Petr Čáslava z firmy Foodex, která na rouškomaty přeměnila vlastní prodejní automaty.“ (7). A třeba v Brně-Králově Poli: „Kromě nakoupených potravin si lidé z královopolské prodejny na křižovatce Kosmovy ulice a Palackého třídy už několik dní odnáší také roušky. Tamní rouškomat nabízí ochranu ze stoprocentní bavlny, za kterou zájemci zaplatí padesát korun bezhotovostní platbou… Z tohoto automatu si Brňané odnesou bavlněné roušky ručně šité dobrovolníky. Výtěžek z jejich prodeje poputuje neziskové organizaci Adra, Diecézní charitě Brno nebo Nadačnímu fondu dětské onkologie Krtek.“ (8). Později jsem si přečetl, že ve Vyškově vynesl prodej roušek ve dvou automatech necelého půl milionu korun. Jejich provozovatel se zavázal celý výtěžek darovat. Za poslední březnový týden se prodalo ve Vyškově 4 tisíce roušek a za celý duben to bylo 5 tisíc kusů (9).

Ve středočeské Příbramy zaznamenaly zajímavý dar v podobě 710 m2 filtračního materiálu od příbramské firmy Trox. Tento materiál byl převezen do zdejšího divadla An. Dvořáka, které se dočasně proměnilo na krejčovskou dílnu. Firma Trox, s. r. o., je firmou zabývající se výrobou průmyslových filtrů. A jak uvedl ředitel této společnosti, materiál s účinností filtrace F8 je vhodný na šití roušek s opakovaným použitím (10). Severočeské město Frýdlant (okr. Liberec) dostalo zdarma 240 obličejových štítů, které rozdělilo mezi obce a sociální služby. Štíty městu darovala firma Y SOFT (11).  Jak na to šli v malé (asi 4 tisíce duší) brněnské městské části Jundrov? Takhle: "Mnoho žen již od víkendu šilo roušky pro sebe a své blízké, protože bez ní nemohli do hromadné dopravy nebo do obchodu. Zkušené švadleny už měly zakázky od zdravotnických zařízení, domovů pro seniory a různých organizací, které roušky potřebovaly pro práci s klienty. Na internetu kolovalo mnoho střihů a návodů, což k šití roušek povzbudilo i jundrovské hasiče. Sehnat bavlněné látky, vybrat správný střih, vytvořit šablony a dovézt šicí stroje na hasičku pro ně nebyl žádný problém, ovšem šít – to už je „jiný kafe“. A tak svolali na pomoc švadlenky – svoje manželky a úřednice z úřadu. Přidal se i náhodný kolemjdoucí, který dostal do ruky nůžky a stříhal, až se mu od nůžek prášilo. A tak na jundrovské hasičce vznikla ve středu 18. 3. odpoledne manufaktura, kdo by nahlédl dovnitř, viděl by, jak se intenzivně kreslí, stříhá, prošívá, žehlí a začišťuje. Navlékač gumiček pak měl tu čest výsledek společné práce expedovat zájemcům, kteří postávali na dvoře před hasičkou. Pěkně v rozestupech, trpělivě a spořádaně, než na ně přijde řada. ...Za tři hodiny práce osmi lidí bylo rozdáno 103 ks roušek, zbylých 20 vzala paní starostka na úřad pro další zájemce. Nějaké dítě z ulice přineslo několik doma našitých kousků, které byly také ihned rozebrány. Velice moc děkujeme za tuto iniciativu i za našití dalších 100 ks.“ (12). Tato citace vedle tohoto, že popisuje situaci v Jundrově, velmi dobře obecně odráží kreativitu soukromého sektoru, kterou jsme v těchto časech zažívali. Kolem poloviny dubna se roušky i respirátory daly opět koupit aspoň v Brně a okolí v lékárnách. 

Poznámky:

(1) Richter, J. a Kain, P. Firmy zachraňují Česko. Ekonom č. 12 zde dne 12.III.2020, str. 11. Dostupné pod jiným názvem i zde: https://ekonom.ihned.cz/c1-66737200-firmy-zachranuji-cesko.
(2) Hana Lipovská, 26. IV. 2020, Český rozhlas.
(3) Glosy, 17.3.2020 https://petrhampl.com/0-glosy-z-osobniho-profilu.
(4) Richter, J. a Kain, P. Firmy zachraňují Česko. Ekonom č. 12 zde dne 12.III.2020, str. 10. Dostupné pod jiným názvem i zde: https://ekonom.ihned.cz/c1-66737200-firmy-zachranuji-cesko.
(5) Tamtéž, str. 11.
(6) Tamtéž, str. 12.
(7) V Brně a Vyškově si lidé můžou roušky šité dobrovolníky kupovat v takzvaných rouškomatech, podpoří neziskovky [online, 23.3.2020]. Dostupný z (přístup IV/2020): https://brno.rozhlas.cz/v-brne-a-vyskove-si-lide-muzou-rousky-site-dobrovolniky-kupovat-v-takzvanych-8167767.
(8) Rouškomaty, kam se v Brně podíváš. Nově jsou v Bohunicích a Králově Poli [online, 6.4.2020]. Dostupný z (přístup IV/2020): https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/rouskomaty-kam-se-v-brne-podivas-nove-jsou-v-bohunicich-a-kralove-poli-20200406.html.
(9) Brněnský deník Rovnost, 6.V. 2020, číslo 105, str. 2.
(10) Pomáhají jednotlivci, skupiny i firmy [online, 30.3.2020]. Dostupný z (přístup IV/2020): https://www.pribramnaostro.cz/2020/03/30/pomahaji-jednotlivci-skupiny-i-firmy/.
(11) Město Frýdlant dostalo zdarma 240 štítů, rozdělilo je mezi obce [online, 13.4.2020]. Dostupný z (přístup IV/2020): https://liberecka.drbna.cz/z-kraje/liberecko/22444-mesto-frydlant-dostalo-zdarma-240-stitu-rozdelilo-je-mezi-obce.html.
(12) Koláčná, Ir. Dvě roušky do ruky lepší než milion v Číně. In.: Zpravodaj městské části Brno-Jundrov, ročník 30, č. 2 / 2020, str. 4-5. Dostupné i zde: https://www.jundrov.info/assets/File.ashx?id_org=80912&id_dokumenty=18645

 

Článek vyšel na bawerk.eu




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: