EpShark

Tři paradoxy pandemie COVID-19

2. 6. 2020



Chod společnosti se pomalu začíná vracet do normálních kolejí, včetně toho, že každý statistik se cítí být generálem a přichází s kritikou, kdy se co mělo, a jak se to mělo… Nicméně některé závěry cifršpiónů za pozornost stojí.

Italský paradox

Itálie se stala jednou z prvních evropských zemí s prokázanými případy koronaviru (COVID-19). Ke včerejšku evidovala 229 tisíc nakažených a téměř 33 tisíc úmrtími s kovidem. Apeninský poloostrov zasáhla pandemie obzvláště krutě. Za vinu to bývá dáváno demografické struktuře země s vysokým zastoupením starší generace. Itálie se totiž honosí druhou nejstarší populací na světě a rovněž nejvyšším indexem stárnutí v Evropě.

Charakteristické pro ni jsou rozsáhlé mezigeneračními kontakty. Jinak řečeno, staří a mladí tam žijí často pohromadě. Sociologové v tom směru hovoří o vysoké míře obytné blízkosti. Nejen, že rodiče s dětmi, ale i se svými prarodiči, v Itálii často žijí ve společných domácnostech, ale vyznávají i kontaktní způsob života se sousedy. To vše jsou charakteristiky, které experti dávají do souvislosti se závažností tamní pandemie. Uvedenými zvyklostmi je typický hlavně jih Itálie. Čím více na sever, tím víc starých osob žije osamoceně.

Statistika nemocnosti ale všeobecně uznávanou logiku, staví na hlavu. Proti očekávání se nejvíce zasaženým regionem stala Lombardie, která je na severu země a v níž nejvíc seniorů žije osamoceně. Podobně nelogicky se zachoval jih, kde není vzácností, že staří s mladými žijí „na jedné hromádce“ a kde mezilidské blízké kontakty jsou na denním pořádku.

Ukázkovým případem je Kampánie, která má jeden z nejnižších podílů infikovaných pacientů ve věku nad 80 let. Nad tím, co je příčinou toho, že je na tom tak dobře, si teď nejeden epidemiolog láme hlavu.

Jeden z dohadů je, že by v tom roli mohlo hrát propouštění nemocných s COVIDem do pečovatelských domů, k němuž mohlo na severu země docházet z důvodu nedostatku nemocničních lůžek, ale i to je spíš jen taková spekulace.

Při epidemiích vždy platí, že fyzická blízkost je vždy ku škodě. Případ Itálie nám ale ukazuje, že sociální propojení a sociální kontakty ku škodě za jistých okolností být nemusí. Když to shrneme, tak souvislost sociálního propojení s šířením COVID-19 mezi seniory a jejich úmrtností, se nepotvrzuje. Tak to nyní formuloval Giuseppe Liotta se svými kolegy z University of Rome v závěru studie, kterou předevčírem zveřejnil vědecký časopis PLOS ONE. Autor k poznatku dodává: „Paradoxně se zdá, že rizikovým faktorem je sociální izolace“.

Práci Italů nepřímo potvrzují němečtí vědci. Shodou okolností se včera konala konference Evropské akademie neurologů (EAN) a jeden z virtuálních příspěvků se zabýval rizikem sociální izolace. Pravda, je to poznatek z poněkud jiného soudku, než jakým je COVID, závěr je ale takřka totožný: „Sociální izolace nám zvyšuje riziko infarktu, mrtvice a smrti ze všech příčin“.

Němečtí vědci svůj závěr zformulovali na základě poznatků z rozsáhlé komunitní studie poněkud staršího data. Mezi lety 2000–2003 sledování více než čtyř tisíce jedinců. Jejich průměrný věk činil 59 let. Janine Gronewold a Dirk M. Hermann z Fakultní nemocnice v Essenu tvrdí, že sociálně izolovaní jedinci měli v jejich studii téměř o 50 % vyšší pravděpodobnost, že zemřou.

Měla by to být pravda, neboť jde o pečlivou Heinz Nixdorf Recall (HNR) studii, do níž účastníci vstoupili bez známek kardiovaskulárního onemocnění. Výsledek vyšel najevo až po dlouhodobém sledování zdravotního stavu (průměrně 13 let). Sociálně izolovaní jedinci vykázali o 44 % větší pravděpodobnost — srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody) a o 47 % vyšší celkové riziko úmrtí (ze všech příčin).

Jak se zdá, tak nedostatečná sociální integrace, pocit osamělosti nebo chybějící kontakt s blízkými přáteli a rodinou, mají na naše zdraví větší vliv, než jsme si byli ochotni přiznat. Jde o tak mocný efekt, že je podobný klasickým ochranným faktorům, za něž považujeme zdravý krevní tlak, přijatelnou hladinu cholesterolu a normální tělesnou hmotnost. Poněkud vousatá data z doby před více jak deseti lety z druhé strany Alp, tak možná dávají odpověď na to, co o několik tisíc kilometrů jižněji teď zaskočilo epidemiology.

Švédský paradox

Tak je někdy označován postoj Švédska, neboť vláda země tří korunek žádná mimořádná opatření k pandemii nevyhlásila. Země dokonce nepřikročila ani na zavírání školek, škol, restaurací, sportovišť, … Že jí za takovou troufalost ostatní evropské země, v nichž se chod hospodářství prakticky zastavil, svorně spílaly, je nabíledni. Ukázka, jak se Švédsko hrozbě pandemie postavilo, ukazuje připojené video.

Experti stav nakažených Švédů porovnávají se situací u jejich sousedů. Například sousedním Dánskem, které je se Švédskem na ekonomicky odpovídající úrovni, a jehož vláda tvrdá restriktivní pravidla zavedla. V obou zemích celkový počet případů, i celkový počet mrtvých, někteří považují za více méně podobný, respektive ne tak dramaticky odlišný. V porovnání s Norskem a Finskem je na tom Švédsko s úmrtím ve věkové skupině nad 70 let hůř. K 22. květnu bylo ve Švédsku potvrzeno 32 172 případů a 3 871 úmrtí. Na druhé straně jsou na tom Švédové v tomto parametru lépe, než Itálie, nebo Velká Británie.

Švédsko uvádí, že postiženými jsou u nich především příslušníci sociálně slabé vrstvy, často z řad imigrantů. Ať se někomu postoj Švédska líbí, nebo ne, faktem je že, 70 procent Švédů postoj své vlády, řešící problém pouze vydáváním doporučení, schvaluje.

Video: Schweden ohne Lockdown

Zajímavě se situace může vyvinout, pokud dojde k tomu, co mnozí z imunologů předpovídají — že bude následovat druhá vlna koronavirové infekce. V takovém případě by Švédsko, s možná až dvaceti procentní promořeností (odhad na základě modelu), mělo mnohem lepší vyhlídky, než například Francie s jejími čtyřmi procenty. Ekonomové rádi dávají na misku vah i švédskou ekonomiku, která nedoznala tak drakonický propad, jako v zemích, které si vybraly očistec izolace a v němž se chod národního hospodářství prakticky zastavil.

Na kritiku, té které strategie, je zatím brzo, ale časem by mělo na povrch vyplout, která z opatření byla lepší, která horší a kterých jsme se měli vyvarovat. V jednom se ale sociologové s ekonomy shodují už nyní. A sice, že tato krize ještě více rozevře nůžky mezi bohatými a chudými.

Paradox třetí

Na čtenáře dobře působí, když článek končí optimisticky. Problém je v tom, že něco pozitivního na pandemii mohou spatřovat snad jen exekutoři. Možná ještě klimatologové, kterým kolaps průmyslu snížil emise oteplovacích plynů na přijatelnou míru, případně ornitologové, kterým se ptáci měšťáci ve ztichlých ulicích vrátili ke svému charakteristickému trilkování v nižších frekvencích. Zpívat ve vyšších tóninách je za „normální“ situace ve městech nutí potřeba překřičet hluboký brunivý dopravní hluk.

Neskrývanou radost ze stávající situace vyjevil poněkud paradoxně i Raffaele Cirone, prezident Italské federace včelařství. Ospravedlňuje se příkladem římských včel, které chová vojenská policie na střechách svých úřadoven. Svěřenkyním italských karabiniérů čistý vzduch dovoluje létat do vzdálenosti dvou kilometrů, což je dvojnásobek oproti jejich dřívějším zvyklostem. Z pylu se prý dá vyčíst, že i skladba květů je bohatší. Včely teď navštěvují 150 různých květin v porovnání se 100 druhy, před vyhlášením mimořádných opatření. Cirone tvrdí, že na včelkách je doslova vidět, jak jsou šťastné, za což se odvděčují nezvykle vysokou snůškou. A kvalita medu letos prý bude rovněž obzvlášť vysoká.

Literatura

  • Liotta G, Marazzi MC, Orlando S, Palombi L.: Is social connectedness a risk factor for the spreading of COVID-19 among older adults? The Italian paradox. PLoS ONE 15 (5): e0233329, 2020. doi.org/10.1371/journal.pone.0233329
  • Gronewold J, Kropp R, Lehmann N et al. Association of social relationships with incident cardiovascular events and all-cause mortality. EAN Virtual Congress 2020. Henrik Salje et al.: Estimating the burden of SARS-CoV-2 in France, Science (2020). DOI: 10.1126/science.abc3517
  • https://www.worldometers.info/

Uvádí pan Josef Pazdera na Osel.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
KOMENTÁŘ:

PeTaX
2. 6. 2020 16:16
Raději ten článek smažte, pane kolego. Server Osel.cz se ostře ohradil proti nedovolenému přebírání článků. Na SvS už je to smazané.

Vložit komentář: