EpShark

Tchaj-wan a jak dále

9. 8. 2022



Včerejší provokativní, ale podle mého hodnocení formálně zákonná návštěva paní Peloisové v Tchaj-wanu dovoluje nejenom mně nahlédnout do hluboké studně s vysychajícím množstvím pro život a vývoj euroatlantické civilizace životně důležité vody pro spolupráci, soužití a sdílení. Současně představuje jeden z mála důvodů vyhovět spřízněným duším autora napsat dnes článek a souhlasit s radiovým rozhovorem zítra večer pod vedením Dr.Skály.

Zatímco Nancy Pelosiová se setkává s prezidentkou Cchaj Jing-wen v Taipei, Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) oznamuje obklíčení ostrova nejméně šesti vojenskými cvičeními. Jedná se pravděpodobně o začátek snad jenom týdnů trvajících odvetných akcí. Během dnešního ranního setkání Nancy Pelosiová (ve středu poledne, kdy pracuji na příspěvku) s Cchaj Jing-wen, její projev byl plný patosu: Dnes svět stojí před volbou mezi demokracií a autokracií, řekla 82letá předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA. Její a o něco skromnější a věcnější vystoupení Cchaj – nemělo jen signalizovat železnou a oboustrannou podporu USA ostrovnímu státu, ale i vyslat světu zprávu, že dvě vůdkyně jsou schopny a ochotny vzdorovat ČLR a západní mantře o čínské hrozbě.

Cchaj Jing-wen se vyhnula zmínit i jediným slovem o ČLR. O to více a jasněji mluvila: Tchaj-wan neustoupí. Uděláme vše, co bude nezbytné, abychom posílili naši obranyschopnost . Program návštěvy Nancy Peloisové mi není znám. Předpokládám ale, že před podvečerním odletem se objeví u tzv. památníku Jing Mei, setká se tam s aktivisty za lidská práva (v západním pojetí), přičemž nevylučuji ani setkání s Wuer Kaixi (známý ze studentského hnutí v ČLR) a tím prodlouží konfrontační návštěvu ostrova.

Reakce na návštěvu v Pekingu

Obligatornímu předvolání amerického velvyslance V Pekingu – Nicholase Burnse na MZV budou následovat nevojenské akce proti USA, a tím i EU a Tchaj-wanu. Akce budou doprovázeny částečným zklamáním některých Číňanů, které nelze ignorovat. Například Chu Si-ťin, bývalý šéfredaktor Global Times, který před několika dny požadoval se střelení letadla s Pelosiovou, dnes píše na Weibo: Skutečnost, že Pelosiová skutečně přistála, samozřejmě ukazuje, že naše odstrašení nestačilo. Ale bylo by přehnané myslet si, že jsme utrpěli porážku nebo dokonce národní ostudu. Ve skutečnosti konflikt s USA teprve začal a je odsouzen k tomu, aby se stal dlouhým a vytrvalým . Nepochybuji, že Chu Si-ťin prorokuje správně. Proč?

Peking určitě vyvodí závěry z návštěvy. Chápe, že je po RF na řadě, protože AUKUS nebyl stvořen pro zábavu vojáků a debilů-politiků. Americká diplomacie, armáda a PR mašinérie, která obzvláště úspěšná), se pustí do dlouhého tažení s cílem vyřadit Čínu ze světové politiky.

Například souřadnice jednotlivých cvičení, které zveřejnila státní agentura Xinhua, dovolují tvrdit, že Tchaj-wan bude zcela obklopen a uzavřen ne na týden. Souřadnice dovolují předpokládat, lodě ČLOA zřejmě také proniknou do teritoriálních vod Tchaj-wanu, a alespoň na jednom místě se lodě dostanou do vzdálenosti 9 námořních mil od jeho pobřeží, přičemž teritoriální vody se rozprostírají přes cca 12 námořních mil.

Vojenské lodě podpoří hospodářskou odvetu ČLR. Dnes, ve středu celní orgány ČLR oznámily, že zakáží dovoz citrusových plodů z Tchaj-wanu. Proč? Důvody nebudu dnes popisovat. Kromě toho byl zablokován dovoz dvou tchajwanských odrůd ryb. Prý na jejich obalech byly zjištěny koronaviry. Nevylučuji další ukázku hospodářských svalů ČLR. Ty mohou způsobit zmatek a dlouhodobé bolení hlavy Zeleným a fanouškům elektrických automobilů v Evropě. Co mám na mysli?

ČLR si zjevně nepřeje vojenskou eskalaci, proto již pozastavila dovoz produkce z více než 180 tchaj-wanských potravinářských společností. Kromě toho byla s okamžitou platností zastavena investice a výstavba továrny v USA na akumulátory pro elektrická auta ve výši několika miliard USD a tím způsobena ztráta 10 tisíc nových pracovních příležitostí. V době před volbami do Kongresu USA to není vůbec žádná maličkost. Nebude to žádná maličkost pro EU a RF, kdyby se blokáda Tchaj-wanu měla týkat výroby a exportu elektroniky, polovodičů atd.

Přidám-li k tomu skutečnost, že ruské společnosti si začaly půjčovat v jüanech, precedent, pro celý ruský trh, který představuje místění dluhopisů v jüanech společností Rusal, vyhlídky pro kvetoucí dolar a euro v budoucnosti se zmenšují. To přesto, že pro efektivní financování v čínské měně je potřeba, aby společnosti vyvážející zboží a služby do Číny si půjčovaly. V současné době tato podmínka představuje výzvu pro RF. Její řešení urychlí ale návštěva Peloisové na Tchaj-wanu i ve spojení s nejnovějším zmrazením ruských aktiv v hodnotě 1,2 miliardy eur ve Francii, bez zápočtu zablokování aktiv ruské centrální banky. To představuje nenávratnou ztrátu důvěry a určitého druhu pocty stability státu.

Historický rozměr návštěvy Pelosiové

Nemohu si pomoci, ale na základě mně dostupných informací se vytvořil u mne dojem, že kdyby obě strany (USA a ČLR) dělaly méně hluku, návštěva Nancy Peloisové na Tchaj-wanu by pravděpodobně vyvolala jen zlomek veřejného zájmu. Při pohledu z druhé strany na návštěvu ale konstatuji, že bychom se nedověděli tak rychle a jasně, co si myslí Zelení v EP.

Zelený politik Reinhard Bütikofer (69 let), který je považován za jednoho z nejlepších znalců Číny v Evropském parlamentu se vyjádřil v rozhovoru se Stefanem Braunem pro dnešní SZ (Süddeutsche Zeitung) o možné eskalaci konfliktu mezi ČLR a Tchaj-wanem. Pan Bütikofer vysvětluje agresivitu s jakou (prý) Peking postupuje – a co by se Západ měl poučit z války na Ukrajině. Doporučuji seznámit se s celým rozhovorem z několika následujících důvodů:

1) Čínští lídři považují jakékoli diplomatické kontakty mezi cizími státy a Tchaj-wanem za urážku a útok na jeho územní celistvost. Prezident Si formuluje jako jeden ze svých velkých cílů sjednocení, o kterém jsem v posledních dvou letech několikrát podrobně psal.

2) Zelení Evropané, Japonsko a USA nikdy nepřijali zmíněné skutečnosti. Potvrzuje to koaliční semaforová dohoda, která tvrdí, že změna status quo v Tchajwanském průlivu by měla proběhnout pouze mírovou cestou a po vzájemné dohodě. Konflikt by byl nebezpečnější, kdyby se demokracie po celém světě (prý) zdržely pokračujícího ujišťování o solidaritě.

3) Na otázku, zda je Tchaj-wan v nebezpečí, pan Bütikofer v podstatě odpovídá, že Tchaj-wan je velmi intenzivně napadán Čínou různými prostředky, včetně vojenských hrozeb. Někteří stratégové tvrdí, že mezi lety 2027 a 2035 bude riziko invaze z pevniny obzvláště vysoké. Nebezpečí lze zkrotit, pokud Peking pochopí, že taková agrese by měla pro samotnou lidovou republiku velmi vysokou cenu. Cenu za oddalování sjednocení, podle vlastního hodnocení situace a trendů, bude platit především Evropa. Proč?

4) Protože každé gesto solidarity Západu s Tchaj-wanem stojí v cestě ke sjednocení s ČLR. Protože lze očekávat, že tzv. demokratické parlamenty Západu všemožně budou podporovat formální vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu. Návštěva Tchaj-wanu místopředsedkyní EP, paní Beerovou a plán několika členů EP tam odcestovat později v tomto roce, nevěští nic dobrého.

Existuje řešení konfliktu ?

Moudrost Teng Siao-pchinga – pokud tchajwanská otázka nemůže být vyřešena v současnosti, musí být předána budoucím generacím – dnes na základě rozkladu světového řádu, transformace hodnot a finančního systému a speciální vojenské akce na Ukrajině s popíráním přímých zásahů USA do bojových akcí, které představuje mj. nutnost obdržet povolení k odstřelu amerických raket z USA, bohužel neplatí.

Prezident Si Ťin-pching tak stojí v předdveří 20. sjezdu KS ČLR před velkou výzvou a dilema. Pro Si, podobně jako pro Putina, existuje otázka ve formě paralely: Budoucí postavení ČLR ve světě je stejně tak spojeno s kontrolou Tchaj-wanu, jako postavení Ruska s kontrolou Ukrajiny. Ta nabízí nejenom prezidentům: 1) pozorovat způsob vedení bojů a propagandy, taktiku a operativní změny mezi-cílů v kontextu hlavního, 2) nutí nás přemýšlet a reflektovat nedávnou minulost a 3) indikuje jednat podle rčení: co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.

Závěr

EU nehrála a nebude hrát ani v představitelné budoucnosti žádnou vojenskou roli v procesu sjednocení Tchj-wanu s ČLR i proto, že svojí roli v hospodářském a finančním sektoru EU již dnes prohrává a nebude to trvat dlouho, než zcela prohraje. K tomu nelze ignorovat krizi NATO v procesu USA v odcházení ze světové scény jako finanční a vojenská velmoc. Představa, že návštěva Nancy Peloisové na Tchaj-wanu pravděpodobně urychlí proces tvorby vojenského paktu mezi ČLR a RF, přičemž Indii nevylučuji, nevěští ani pro EU a NATO nic dobrého.

Další důvod představuje konání vlády kancléře Scholze. Jeho vláda se zřekla politiky předchůdkyně kancléřky Merkel. Zelení ve vládě kancléře Scholze hodnotí její politiku jako děsivou, připouštějící a přehlížející určitou míru závislosti na Číně, kterou EU, včele s SRN nyní musí v kontextu diktátu sankcí a zahraniční politiky USA překonat.

Další problém pro EU a SRN představuje absence strategie vztahu EU a SRN s ČLR, vyplývající ze sankcí a závislosti celé EU na USA. Očekává se, že strategie vztahu bude zveřejněna v první polovině roku 2023. Do té doby nejsou jasná prohlášení možná a budou k dispozici usnesení 20. sjezdu KS ČLR, bez jejichž zohlednění ve strategii a na základě momentu setrvačnosti v byrokracii a procesu odsouhlasení nebude možné hovořit o nějaké národní nebo EU strategii. Význam českého Tchaj-wance v politice a Senátu PS ČR se nenávratně blíží svému konci.

Jako dnes poslední důvod prohry celé EU v kontextu ČLR, Tchaj-wanu a návštěvy Nancy Peloisové se nabízí výzva německé ministryně zahraničí Berbock k posílení vojenských kapacit EU, aby mohla být rovnocenným partnerem USA. Cituji ve vlastním překladu ze Spiegel: Transatlantické partnerství musí být posíleno, a Evropa musí mít rovnocenné postavení s USA. Za tímto účelem evropské země musí posílit své strategické a vojenské schopnosti.

Podle Annaleny Berbock je Německo připraveno připravit půdu pro zásadně nové partnerství západních států, aby (tyto)byly schopni rovnocenné interakce s USA. Nazvala to partnerstvím v oblasti vedení. Připomíná mi to její vyprávění v Turecku z minulého týdne. To vyzvalo ostrou reakci ministra zahraničí Turecka, která zelenou dámu překvapila tak, že se pokusila svést chybu na tlumočníky, aniž by si uvědomila, že je mimo realitu ducha doby. Souhlasu netřeba.

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: