EpShark

Covidovou blamáží a vymýváním mozků k omezování individuální svobody

22. 7. 2021



Chystaná novela Zákona o ochraně veřejného zdraví je jen pokračováním snahy omezit osobní svobody jednotlivce, obává se ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, docent Miroslav Ševčík. Těžké škody byly napáchány i na budoucnosti českého národa – studentech. Docent Ševčík sčítá: Na vysokých školách jsou studenti, kteří tři čtvrtiny magisterského programu absolvovali zavření doma. Stejně nesmyslně jako statisíce malých dětí, kterým byly upřeny nižší stupně vzdělání. Ševčík a jeho kolegové z Národohospodářské fakulty šli proti proudu, když zajistili po celé tři semestry, kdy omezení trvala, pro své studenty alespoň prezenční zkoušky. Více udělat nešlo. Premiéru Babišovi se Ševčík nediví, že ukončil spolupráci se skupinou MeSES, jejíž nápady označuje za bláboly, a nedivil by se ani žalobám od těch, které doporučení tohoto kolektivu poškodila. A vrací se i k náramnému byznysu – testování na covid. Zatím to vychází na 15 miliard korun. Zatím…

Novela Zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou se vláda snaží ve zrychleném řízení prosadit, by umožnila v budoucnosti vynucovat potvrzení o bezinfekčnosti, vakcinaci či prodělané nemoci při vstupu na rozličné veřejné i soukromé akce a také u vstupu na jinak přístupná místa. Změny se netýkají jen covidu-19, ale byly by platné i pro jakákoli další infekční onemocnění. Jak se na takový plán díváte?
.
Jsem přesvědčen, že novela Zákona o ochraně veřejného zdraví je jenom pokračováním v procesu omezování osobní svobody jednotlivce a vede k narušování soukromé integrity všech osob. Novela se schovává za bohulibou činnost, která má ochránit osoby před údajně nebezpečnými nemocemi, ale není to nic jiného než snaha ovládnout jednotlivce a následně celou společnost. Vede to k něčemu, čehož se nepodařilo dosáhnout hitlerovskému fašismu ani stalinistickému komunistickému režimu..

Od pondělí 24. května se mohou mimo jiné studenti středních škol vrátit do lavic. Pro vysoké školy se mnoho nemění, neboť semestr už na mnoha z nich končí. Jak se na situaci se vzděláváním díváte coby proděkan na vysoké škole? Půjde ve vzdělání dohnat ztráty způsobené omezeními od března 2020 dodnes?

.

To, že se středoškoláci vrátili do škol až téměř po sedmi měsících, je tragédie, která se projevuje i bezprostředně, ale která bude mít daleko vyšší následky v dalších letech. Týká se to řádově několika set tisíc studentů. Samozřejmě to má neblahé důsledky i na další víc jak milion dětí, kterým bylo naprosto nesmyslně plošně bráněno navštěvovat školu. On-line výuka nemůže být ani v jednom stupni školního vzdělávání tak kvalitní, jako je prezenční výuka. Na vysokých školách je situace ještě tristnější. Magisterský stupeň vzdělání má trvat čtyři semestry. Z toho v posledních třech semestrech probíhala výuka on-line. A ať se vyučující snaží sebevíc, nikdy nemůže on-line výuka nahradit výuku prezenční. Troufám si tvrdit, že to platí téměř pro všechny obory a programy vysokoškolského vzdělávání. Výjimkou mohou být nesmyslné pseudoprogramy týkající se genderových studií a různých pseudooborů, které se v současné době k nám importují z rádoby západní kultury.

Jsem rád, že aspoň u nás na Národohospodářské fakultě jsme u všech českých programů zabezpečili prezenční zkoušky ve všech třech semestrech. Ano, bylo to organizačně náročné. Podle mých informací jsme jedinou fakultou z veřejných vysokých škol v ČR, kde jsme nedopustili pseudozkoušení on-line způsobem. Naprostá většina kvalitních studentů nám za to i děkuje. Je možná pár jedinců, kterým to vadí, protože vidí u svých vrstevníků, jak se dá u on-line způsobu zkoušení podvádět a tím si zajistit úlevy. Proto jsme se rozhodli naše studenty odměnit certifikátem, ve kterém bude uvedeno, že všechny zkoušky i v době bezhlavého covidového šílenství na naší fakultě proběhly prezenčně. Již teď to velmi oceňují významní zaměstnavatelé.

Jak se díváte na povinné testování ve školách? Původně ještě bylo doprovázeno podmínkou, že se v prostorách školy nesmějí potkávat děti z jiných tříd.

Téměř všechna opatření, která se týkají plošného zákazu prezenční výuky, jsou úplně zcestná. Koneckonců to jasně ukázaly i výsledky testování žáků po návratu do prezenční výuky. Považuju to za jednu z největších blamáží, která byla v souvislosti s covidem na dětech a studentech provedena. Když už se prezenční výuka povolila, tak to bylo naprosto nesmyslným rotačním způsobem. To je taková blbost a tak hloupé doporučení od skupiny, která se nazývala MeSES (spíše se však jednalo o MeNNSES – mezioborová neprofesionální normalizační skupina pro epidemické situace), že i premiér Babiš musel udělat přítrž jejich blábolům a rozhodl o tom, že od poloviny května nebude žádná rotační výuka a že se přejde k výuce normální a že budou do škol vpuštěni i žáci vyšších ročníků. V dalším týdnu se konečně do školy dostali i středoškoláci.

Pokračuje však další zrůdné opatření, a to je povinné testování ve škole a povinné nošení respirátorů. Divím se, že na takovou blbost velká část lidí slyší. Vždyť přece když je dítě negativně testováno a ve třídě nikdo s pozitivním testem zůstat nemůže, proč se mají ještě pět, šest a více hodin (družiny) dusit v respirátorech? Na tuto zhovadilost poukazují i odborníci, kteří se již několik desetiletí živí zkoumáním plicních chorob, kteří se zabývají dopadem nedostatku přísunu kyslíku do dětských organismů, kteří se zabývají negativy spojenými s opakovaným vdechováním zplodin, které se zachycují v rouškách. Holt národ si ale postupně začíná zvykat na terorizování z řad nikomu nezodpovídajících se takzvaných odborníků, a to nejen z MeNNSESu (např. Hořejší, Kubek či Flégr). A mám obavy, že nedostatečný přísun kyslíku při nošení mnohým zatemňuje mozek. Prostě to na nás někteří zkoušejí, a bohužel jim to vychází.

Nutno podotknout, že celé opakované testování dětí a rýpání se jim v nosech s sebou přináší nemalou újmu pro ně, ale zároveň i významné náklady na toto testování, které se platí z veřejných rozpočtů. V neposlední řadě to zabírá čas, který by měl být věnován konečně jejich vzdělávání. Tvrzení některých rádoby odborníků, ale spíše hysteriků a alarmistů, o tom, že právě školy jsou semeništěm šíření covidu, byla jasně vyvrácena již výsledky testování v měsíci dubnu. Ukázalo se, že záchyt byl 0,46 promile. Prosím, opravdu promile, ne procenta. U zaměstnanců škol to bylo 0,52 promile. Přitom v té době bylo provedeno celkem 3 431 053 testů. Potřebují snad naši odborníci z MeNNSESu nějaký další údaj, aby pochopili, že jejich rady bychom mohli nazvat hraběcími? Ať se jimi řídí ve svých bublinách. A neotravují s tím běžnou populaci. Jejich rady jsou ještě horší, než tomu bylo u takzvaného PSA, který byl výplod komunisticky smýšlejících centrálních plánovačů, kteří vůbec nebrali v potaz složitost fungování komplexních společenských systémů. Tento experiment na lidech naštěstí skončil po pár měsících, ale náklady za jejich bludy budeme téměř všichni platit desetiletí.

Vláda stále drží úhrady, které pojišťovny vyplácejí za vykonané testy na koronavirus. Antigenní test je pro občany nyní zdarma jednou za tři dny a pojišťovna za něj hradí 350 korun, za PCR test platí 1300 korun. Měsíčně to pak vyjde celé na zhruba dvě miliardy. Jsou to při prudce klesajících počtech nakažených dobře vynaložené peníze?

V předchozí odpovědi jsem jasně na přístupných datech ukázal, že plošné testování je nesmysl. A to jak ze zdravotnického pohledu, tak hlavně z pohledu finančního. Je to další blamáž pseudoodborníků. Vím to z vlastní zkušenosti, protože řídím několik firem, kde testování probíhalo, a záchyt byl za celou dobu nulitní. Testování probíhalo i na naší vysoké škole, a pokud mám informace, byli zachyceni za celé období dva pozitivně testovaní. Nemám nic proti testům u osob, které mají příznaky nemoci. Opět musím ale konstatovat, že plošná opatření v této oblasti nepomáhají zabránit úmrtím v takzvané vnímavé populaci (osoby starší 65 a osoby i mladší jinak nemocné), a to by měl být hlavní cíl protiepidemických opatření, snížit počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid. A to se plošnými opatřeními nepodařilo. Pořád je podíl zemřelých v takzvané vnímavé populaci i na konci května 2021 cca 90 % ze všech zemřelých. Místo ochrany této ohrožené skupiny obyvatelstva se rozjel těžký byznys testování a vakcinace.

Při vámi uváděné ceně 350 Kč za antigenní test, kdy bylo provedeno k 28. 5. 2021 16 748 996 testů, zaplatily veřejné rozpočty 5,863 mld. Kč. Za 7 244 340 PCR testů to bylo 9,418 mld. Kč. Dohromady se tak jedná o 15,281 mld. Kč. Za tyto peníze by se při průměrné ceně 1 km dálnice 150 milionů Kč postavilo víc jak 100 km dálnic. To jenom abychom si uvědomili, co nás to stojí. A to do výše uvedených počtů nejsou započítány testy ve školách, kterých do konce května bude provedeno až 8 milionů, možná i více. Údajně je jejich cena nižší, ale i kdyby byla 100 Kč, tak je to další téměř miliarda Kč navíc. A to nezapočítávám ještě plošné testování ve firmách. Peníze takto placené z veřejných rozpočtů považuji téměř za vyhozené. Opakuji znovu, že testovat by se měli především lidé s příznaky nemoci covid.

Jak byste budoucnost testování viděl nejraději? Je v pořádku zachovávat povinné preventivní testování ve firmách?

Takto částečně vyhozené peníze měly být použity spíše na obnovení běžné léčby pacientů, jimž je péče v podstatě odpírána. Okamžitě bych zrušit povinné plošné testování ve firmách a nechal bych rozhodnutí o případném testování na vedení firem. Je zřejmé, že tvůrci opatření o plošném testování vůbec nepracovali s datovými soubory, nebrali je v úvahu, nenesou zodpovědnost za návrhy svých opatření, a za jejich „hraběcí rady“ budeme muset zaplatit všichni.

Periodicky se objevují informace o nových mutacích, největší obavy panují zřejmě z té indické. Premiér Andrej Babiš v souvislosti s tím řekl, že po návratu z dovolené projde každý povinným testováním. Považujete to za užitečné, nebo to bude spíše dobrým byznysem?

.

Všechno testování je dobrý byznys. Ale jenom pro ty, kteří ho řídí a rozhodují o něm. Je naivní si myslet, že covid nás dobrovolně opustí ze strachu před testováním. Podle mého je nutné vrátit se k používání zdravého selského rozumu. To znamená dodržovat hygienická pravidla, začít se léčit, když objevíme příznaky nemoci, již osvědčenými přípravky, jako je např. isoprinosine či další, nebát se navštívit lékaře a chovat se s opatrností jako při každém jiném onemocnění. Ona se totiž vedle indické mutace může objevit pákistánská, afghánská, senegalská, německá, rakouská nebo uherská mutace, ale co víc, může to být mutace zlínská, jesenická, křivoklátská nebo nedej bože průhonická. Chtělo by se mi říct, proboha, alarmisté, slezte z hrušky dolů.

Uskupení MeSES skončilo coby poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. Je to podle vás škoda?

Jak jsem již výše uvedl, spíše se jedná o skupinu „samozvanců“, protože jsem nikde nenašel, kdo a na základě čeho je ustanovil. A na tuto otázku nebylo schopné odpovědět Ministerstvo zdravotnictví ani mým studentům. Jak už jsem zmínil, považuji je spíše za skupinu MeNNSES. Nevylučuji, že se najde i řada firem či jednotlivců, kteří členy této samozvané skupiny zažalují za jejich doporučení, kterými se ministerstva, zvláště pak Ministerstvo školství a zdravotnictví, řídila. Logiku jejich opatření jednoznačně vyvrátil i můj jedenáctiletý vnuk, zvláště pak jejich doporučení na rotační výuku, na nošení respirátorů ve škole po testování, ale mohl bych jmenovat i další záležitosti. Je až s podivem, kolik lidí na jejich doporučení naletělo a podvolilo se jim.

Důvěra Čechů v ekonomiku se v dubnu a v květnu zlepšila nejvíce v historii měření, uvádí ČSÚ. V květnu se všechny ukazatele vrátily na předpandemickou úroveň. Je takový optimismus podle vás na místě?

Jsem ve svém jádru velký optimista. Nesdílím však optimismus, který prezentuje ve svých měřeních ČSÚ. Naopak, řady firem, a bohužel i domácností či jednotlivců, čeká tvrdý, ale opravdu velmi tvrdý dopad. Ano, bude to s určitým časovým odstupem. Ale důsledky nesmyslných, hloupých až debilních plošných opatření postihnou stovky, ale spíše tisíce ekonomických subjektů a desetitisíce domácností. Doufám jen, že to bude rozloženo v čase a nebude to mít fatální důsledky pro velký počet lidí. I tak roste počet sebevražd a počet psychických problémů obyvatel.

U spotřebitelů se snížila obava ze ztráty zaměstnání, ale přetrvává strach z inflace. Očekáváte, že například potraviny a energie budou i v příštích měsících zásadněji zdražovat?

Nesdílím bohužel ani optimismus spotřebitelů, že se snižuje obava ze ztráty zaměstnání. V některých profesích bude poptávka poměrně vysoká, nicméně nezaměstnanost se bude v příštích měsících zvyšovat. Přesto zůstane míra nezaměstnanosti jedna z nejnižších v zemích Evropské unie. Do finančních nesnází se však dostanou tisíce domácností. V příštích měsících se musíme připravit na rostoucí míru inflace. To se projevilo už v dubnu letošního roku, kdy meziroční inflace vzrostla za pouhý měsíc o téměř jeden procentní bod a meziročně dosahovala 3,1 %. Tento trend bude pokračovat. Kvůli nesmyslným emisním povolenkám, které zavedla Evropská unie a jejichž cena se neustále zvyšuje, porostou ceny energií včetně ceny tepla. Některé teplárenské podniky se mohou dostat do existenčních potíží (opět kvůli nesmyslným regulacím ze strany EU), což opět může vést k dalšímu zvyšování cen. Negativně se na růstu cen projeví i program „zločinecké bandy“ z EU, nazvaný Green Deal. Ten bude sloužit vesměs úzkým zájmovým skupinám a dotačním mafiím, které budou profitovat z projektů centrálně organizovaných eurohujerskými strukturami. V konečném důsledku to však zaplatíme my spotřebitelé. Nadále porostou ceny bytů a ceny pozemků, zvláště pak v lukrativních místech. Ale za odměnu si budeme moci konečně zajít do restaurace na pivo a někteří budou mít možná i na jídlo.

PL

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: