EpShark

Antirasismus

13. 6. 2021



Ameriku posedl nenávistný antirasismus a jako každá ideologie i on postihuje a mate rozum. Vylíhl se v akademickém prostředí jako novodobé politické náboženství lidstva stejně tak, jako marxismus zjednodušuje svět po vzoru spikleneckých teorií na konflikt mezi agresorem a utlačenými, říká filosof a člen francouzské akademie věd Alain Finkielkraut.

Vykořisťovatele a proletariát nahradili běloši a lidi s tmavší pletí, a ačkoli je rasa z biologického a kulturního hlediska naprosto bezvýznamná, Američané z ní ve svém zápalu proti rasistické diskriminaci učinili nejvyšší hodnotu.

Když už se zdálo, že dávní zlepšovatelé společnosti, eugenici a Hitler, rasovou teorii totálně zdiskreditovali a konečně zmizí, vznikla nová, tak zvaná kritická teorie rasy. A vytvořila z ní nejdůležitější záležitost na světě. Všechno, co potřebujeme vědět o člověku a společnosti, se dá odvodit z pigmentace pokožky.

Pod účelovým eufemismem rasové rovnosti pronikl antirasismus v Americe do škol, velkých firem, hlavních médií a vyznává jej i současná Bidenova vláda.

Černošská chicagská starostka selektovala novináře na základě etnického původu.

Ideologie kritické teorie odmítá americký experiment omezené demokratické vlády a individuální svobody zakladatelů republiky i ústavy. A požaduje rasové zúčtování s nadřazenou vládou bělochů.

Podle ní žádná občanská práva ani rovnost před zákonem nemohou odstranit rasovou a společenskou nerovnost, ta je totiž skrytá v rasistickém nevědomí bělochů a v nepsaných zvyklostech společenských institucí a soukromých firem.

Paradoxní premisou se opět stal zločinný rasistický stereotyp, pouze s opačným znaménkem, tentokrát namířený proti bělochům.

Zastánci této teorie ovšem tvrdí, že to nevadí, běloši se musí dát převychovat, svou dědičnou vinu i současná privilegia pokorně přiznat a pustit se do boje za sociální a společenské zrovnoprávnění. Na scénu opět vstupuje kolektivní vina jako v době lynčování černochů.

S ideologií argumentovat nelze, proti faktům ji chrání bludný kruh nepodložených premis – utajený institucionalizovaný rasismus a nevědomý rasismus bělochů.

Chudinská černošská ghetta slouží jako důkaz rasistického útlaku, přestože se nadpoloviční většina jejich obyvatel domnívá, že největší problémy představují drogy, kultura, násilí a pouliční gangy. Chudinské bělošské čtvrti na tom nejsou o nic lépe.

Pod vlivem antirasismu pořádají státní správa i soukromí majitelé velkých firem výchovná školení pro své zaměstnance, ačkoli bylo stokrát prokázáno, že je to nesmysl a může to vést jen k pokryteckému konformismu.

Podle aktivistického akademika Ibrama X. Kendiho vyžaduje diskriminace minulosti v současnosti opačnou diskriminaci, neboť rasa určuje každý aspekt společenského života. A kdo nesouhlasí, je rasista.

Není podivné, že se na amerických univerzitách stávají profesory lidé, kteří podněcují k občanské válce? Americký komplex z rasismu a segregace je tak obrovský, že je většina lidí zastrašena. Otázka je, na jak dlouho. Kritická teorie rasy vyvolává čím dál větší absurdity a nenávistné projevy.

Jedna levicová organizace navrhla školské komisi v Kalifornii nové osnovy pro výuku matematiky, známkování chyb je prý známkou bělošské nadřazenosti. „Cožpak existují správné a nesprávné odpovědi?” ptá se kalifornská organizace.

Na lékařské fakultě Yale se nedávno přiznala psychiatrička Aruna Khilanani studentům ke svým genocidním představám: „Mívám někdy představu, že vyprázdním svůj revolver do hlavy bílé osoby, otřu si zakrvácené ruce a odpochoduju s relativním pocitem nevinnosti, že jsem udělala dobrý skutek.”

Takových excesů stále přibývá. Zdá se, že měl Finkielkraut pravdu, když mluvil o nenávisti, bohužel ji dnes Amerika exportuje do celého světa.

Brzy se i u nás najdou aktivisté, kteří českou společnost obviní, že nezajistila Romům stejný počet kvalifikací a průměrný plat většinové společnosti.

Alexander Tomský

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: