EpShark

Investovat do obrany se vyplatí

11. 4. 2021



Když potkáte na ulici chlapa, který vypadá jako Tarzan, neprobudí se ve vás alespoň trochu respekt? Pocit, že kdyby chtěl, mohl by vás rozmačkat? Přirozený pud sebezáchovy, který vám velí raději zbytečně neprovokovat?

.
Vrtulník, který plánuje AČR

Když potkáte na ulici chlapa, který vypadá jako Tarzan, neprobudí se ve vás alespoň trochu respekt? Pocit, že kdyby chtěl, mohl by vás rozmačkat? Přirozený pud sebezáchovy, který vám velí raději zbytečně neprovokovat? Víte, že je výrazně silnější.

Podobné je to v zahraniční politice. Když proti sobě sedí diplomaté u jednacího stolu, i když se dnes použití síly nepovažuje za běžný nástroj v mezinárodních vtazích, průběh rozhovoru se do jisté míry odehrává na půdorysu, který určuje silnější partner a podstatným parametrem je vojenská síla. Obě strany dobře vědí, jaké trumfy mají v kartách a podle toho mohou licitovat.

Proto se tajné služby pokoušejí dostat k citlivým informacím o jiných státech o jejich vojenské síle, protože taková znalost je něco podobného, jako když se v pokeru kouknete protivníkovi do karet v průběhu licitace. Víte, co máte dělat.

Švýcarsko se v roce 1815 rozhodlo pro neutralitu a Vídeňský kongres ji akceptoval. Neutralita je multilaterální záležitost. Švýcaři přes dvě stě let investují neuvěřitelné prostředky do obrany. Svou neutralitu chápou tak, že musí mít silnější vojenské síly, než má nejsilnější soused. Neutralita je nejdražší způsob zajištění bezpečnosti. Alianční spolupráce vždycky znamená úspory. U nás si mnozí pletou neutralitu s nezodpovědným hazardem s bezpečností státu.

Vzpomínám, jak se u nás objevila v médiích kritika velvyslance Jiřího Grušy v Německu, že prý není dostatečně důrazný při jednáních. Gruša tehdy vzkázal do Prahy: „Řekněte mi, kde kotví čtyři české jaderné ponorky, a já si bouchnu do stolu!“

Může nám to být nemilé, ale v zahraniční politice platí právo silnějšího více, než mezinárodní právo. Česká republika nemá agresivní ambice, ale potřebuje klidné a férové podmínky pro svůj export. Aby si tyto podmínky prosadila a ochránila, potřebuje smysluplnou vojenskou sílu. Sílu, kterou asi nepoužije, ale autorita s ní spojená dokáže v případě potřeby umravnit partnera. Římané měli přísloví: Si vis pacem, para bellum. Jestli chceš mír, nachystej se na válku.

Vzpomeneme si, jak se zvýšil rating České republiky po vstupu do NATO? Jak se nám zlepšily podmínky pro export? To je příklad, jak taková autorita funguje. Stát, který má svou diplomatickou autoritu vyfutrovanou smysluplnou vojenskou silou a dobře fungujícími tajnými službami má také právo požadovat morální a férové jednání a má větší pravděpodobnost, že ho prosadí.

Myslím, že se u nás doposud málo zdůrazňovalo, že efektivní investice do obrany se nám mnohonásobně vrací v podobě pozitivní bilance na úču zahraničního obchodu. Zdůrazňuji civilního obchodu.

Měli bychom uzákonit povinnost pravidelné aktualizace strategických dokumentů. Od toho se potom odvíjí efektivita investic do obrany. Je důležité, aby diskuse byla veřejná. Je důležité, aby výsledné dokumenty byly veřejné. Každý podnikatel má právo vědět, jaká rizika a jaké priority má český stát. Je to důležitý rámec pro podnikání.

Dlouhodobě podceňujeme význam obrany. V minulosti se nám to již několikrát vymstilo. Hazardní hra s bezpečností, kterou u nás rozehráli komunisté se Stalinem v průběhu druhé světové války, vyústila v okupaci v roce 1968. V době, kdy Rusko provádí manévry poblíž ukrajinských hranic, čeští komunisté zpochybňují naše členství v NATO a usilují o snížení vojenského rozpočtu o deset miliard. A vláda je nedokáže poslat k čertu.

Píše pan Jiří Payne na payne.blog.idnes.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: