EpShark

Čína vyhrává technologickou válku 21. století :: Gatestone Institute

7. 4. 2021



  • Podle tohoto plánu bude Čína zvyšovat své výdaje o 7 % ročně, aby dosáhla "zásadních průlomů" v oblastech "nejmodernějších technologií" a bude konkrétně věnovat prostředky na vývoj umělé inteligence, kvantové informatiky, polovodičů, výzkumu lidského mozku, genetiky a biotechnologie, klinické medicíny, zdraví, vesmíru, oceánů a zemského pláště.

  • Čínští lídři udělali z Číny technologickou velmoc. Kromě intelektuálních krádeží zvolili odhodlaný, metodický a disciplinovaný přístup k vývoji vlastních inovací. Úsilí Pekingu o zvládnutí klíčových technologií je obrovské, řízené státem a financované vládou. Vládní financování je v Číně klíčovou taktikou... Vedoucí základního výzkumu na ministerstvu pro vědu a technologii Jie Jü-ťiang právě oznámil, že čínské výdaje na základní výzkum se během právě dokončeného 13. pětiletého plánu téměř zdvojnásobily.

  • Peking se zaměřuje na centrálně řízené obří projekty. Například Národní laboratoř pro kvantové informační vědy – zařízení za několik miliard dolarů rozložené na 35 hektarech... je největší laboratoří kvantového výzkumu na světě.

  • Vláda USA prakticky nevěnovala vývoji technologií v posledních desetiletích příliš velkou pozornost.

  • Při budování sítí 5G se přístup "neviditelná ruko trhu, udělej to," blíží úplnému selhání. Neexistují například žádné americké společnosti, které by úspěšně konkurovaly čínské společnosti Huawei Technologies, kterou prezident Trump v srpnu 2019 označil za "národní bezpečnostní hrozbu".

  • "Čína pro nás v klíčových technologických oblastech představuje bezprostřední hrozbu a to je pro USA krizová situace, kterou musíme bezodkladně řešit." — Dr. Eric Schmidt, bývalý generální ředitel společnosti Google a předseda Národní bezpečnostní komise pro umělou inteligenci, ve své výpovědi před Výborem Senátu USA pro ozbrojené síly, 23. února 2021.

Americké společnosti jako IBM a Google jsou světovými lídry v klíčových oblastech, jako jsou například kvantové počítače, bez nějaké významné federální podpory. Avšak při budování sítí 5G se přístup "neviditelná ruko trhu, udělej to," blíží úplnému selhání. Neexistují například žádné americké společnosti, které by úspěšně konkurovaly čínské společnosti Huawei Technologies, kterou prezident Trump v srpnu 2019 označil za "národní bezpečnostní hrozbu". (Foto: Sean Gallup / Getty Images)

Čína je přesvědčena, že má nakročeno k ovládnutí světa.

Na probíhajících "Dvou zasedáních" v Pekingu nám Komunistická strana Číny veřejně oznámila, jak tohoto ambiciózního cíle dosáhne. Pokud čínská vládnoucí strana se svými ambicemi uspěje, tak budou zbytku 21. století dominovat jen "různé odstíny čínské červeně".

Amerika se ale naštěstí začíná mobilizovat. Američané však musí jednat okamžitě. V naší době je závod v technologiích tím, čím byl v nedávné minulosti závod ve zbrojení.

5. března 2021 oznámil čínský premiér Li Kche-čchiang na výročním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců – čínského zákonodárného sboru, který vždy všechno odkývá – 14. pětiletý plán, který začíná letos.

Podle tohoto plánu bude Čína zvyšovat své výdaje o 7 % ročně, aby dosáhla "zásadních průlomů" v oblastech "nejmodernějších technologií" a bude konkrétně věnovat prostředky na vývoj umělé inteligence, kvantové informatiky, polovodičů, výzkumu lidského mozku, genetiky a biotechnologie, klinické medicíny, zdraví, vesmíru, oceánů a zemského pláště.

Peking navíc mluví také o agendě Sci-Tech Innovation 2030 a svých dlouhodobých cílech do roku 2035. Čínští představitelé ale naproti tomu mlčí, pokud jde o dnes již notoricky známou Si Ťin-pchingovu iniciativu "Made in China 2025" – tato iniciativa totiž porušuje čínské obchodní závazky – není však pochyb o tom, že tato iniciativa nadále pokračuje.

Čína usiluje o to, co čínský ministr vědy a technologie Wang Č'-kang nazval vybudováním "nového prostředí" pro inovace. Díky tomuto "novému prostředí" se má Čína stát jedničkou v důležitých oblastech, jako je například kvantová komunikace odolná proti hackerům. Čína nezůstává pozadu ani v oblasti kvantových počítačů a umělé inteligence.

To, čeho Čína v nedávné době dosáhla, je ohromující. Před pouhými deseti lety nebyl Peking považován za technologického lídra v žádném z těchto odvětví.

Nemělo by být žádným překvapením, že čínští lídři udělali z Číny technologickou velmoc. Kromě intelektuálních krádeží zvolili odhodlaný, metodický a disciplinovaný přístup k vývoji vlastních inovací. Úsilí Pekingu o zvládnutí klíčových technologií je obrovské, řízené státem a financované vládou.

Vládní financování je v Číně klíčovou taktikou. Navýšení výdajů na výzkum o 7 % ročně během 14. pětiletého plánu je pokračováním masivního nárůstu výdajů na technologie za posledních pět let. Vedoucí základního výzkumu na ministerstvu pro vědu a technologii Jie Jü-ťiang právě oznámil, že čínské výdaje na základní výzkum se během právě dokončeného 13. pětiletého plánu téměř zdvojnásobily.

Peking se zaměřuje na centrálně řízené obří projekty. Například Národní laboratoř pro kvantové informační vědy – zařízení za několik miliard dolarů rozložené na 35 hektarech v Che-fej (hlavní město provincie An-chuej) – je největší laboratoří kvantového výzkumu na světě.

Cílem je soustředit nejlepší čínské vědce na jednom místě. Někteří komentátoři zpochybňují myšlenku národní laboratoře a myslí si, že soustředit veškerý čínský kvantový výzkum na jedno místo není dobrý nápad. Jiní nepovažují "enormní sázku" na kvantový výzkum za chytrou, protože odčerpává finance z jiných klíčových oblastí. Tato laboratoř je nicméně nyní velkou čínskou nadějí v tomto oboru. "Může to znít trochu staromódně, dokonce to může vypadat jako něco v sovětském stylu, ale může to dát Číně šanci tento závod vyhrát," řekl Kuo Kuo-pching, profesor na Čínské vědecko-technologické univerzitě v Che-fej.

Vláda USA prakticky nevěnovala vývoji technologií v posledních desetiletích příliš velkou pozornost. Především to není současný americký styl. Americké technologické úsilí bylo v tomto století rozptýlené a Američanům všeobecně vyhovuje, že se vláda do těchto věcí moc neplete. Jak poznamenal Chris Fall z Úřadu pro vědu ministerstva energetiky v deníku Washington Post: "Je potěšující, že vědu v naší zemi neděláme formou centrálního plánování."

Americké společnosti jako IBM a Google se staly světovými lídry v klíčových oblastech, jako jsou například kvantové počítače, bez nějaké významné federální podpory. Avšak při budování sítí 5G se přístup "neviditelná ruko trhu, udělej to," blíží úplnému selhání. Neexistují například žádné americké společnosti, které by úspěšně konkurovaly čínské společnosti Huawei Technologies, kterou prezident Trump v srpnu 2019 označil za "národní bezpečnostní hrozbu".

Jak prohlásil Eric Schmidt, bývalý generální ředitel společnosti Google a nynější předseda Národní bezpečnostní komise (National Security Commission on Artificial Intelligence) pro umělou inteligenci, ve své únorové výpovědi na půdě Senátu USA: "Čína pro nás v klíčových technologických oblastech představuje bezprostřední hrozbu a to je pro USA krizová situace, kterou musíme bezodkladně řešit."

USA budou muset k tomuto naléhavému problému přijmout celospolečenský přístup. "Potřebujeme akademickou obec, potřebujeme průmysl, potřebujeme tradiční zbrojařské firmy, potřebujeme vedoucí technologické společnosti, ale potřebujeme také malé podniky," řekl Steve Chien z Jet Propulsion Laboratory. Chien je členem Komise pro umělou inteligenci, která právě vydala svou 756stránkovou zprávu.

Stručně řečeno, USA se budou muset vzdát "fundamentalismu volného trhu" a spustit federální podporu technologických inovací. Musíme zahájit sérii projektů, jako byl "projekt Manhattan" – a to bezodkladně.

Washingtonu není centrální řízení cizí, Washington centrální řízení uplatnil například během bleskové mobilizace za druhé světové války, když šlo o to, kdo bude první na Měsíci v 60. letech minulého století a během budování sítě dálnic po celých USA. Neviditelná ruka volného trhu ale bohužel nemůže vyřešit krizovou situaci, které nyní USA čelí. Čínský přístup je efektivní a Amerika musí postupovat rychle.

"Spojené státy musí investovat alespoň 1 bilion dolarů, a přednostně musí co nejvíce peněz investovat do technologií," říká Brandon Weichert, autor knihy Winning Space: How America Remains a Superpower.

Mnoho lidí s tím souhlasí. David Goldman, zástupce šéfredaktora deníku Asia Times, doporučuje znovu navýšit investice do federálního výzkumu a vývoje na úroveň z dob Reaganovy administrativy. To znamená najít dalších 200 miliard dolarů ročně. "Bidenova administrativa," řekl David Goldman autorovi tohoto článku, "pronesla spoustu správných poznámek o potřebě udržovat americké technologické prvenství, ale zároveň požaduje jako ekonomický stimul 1,9 bilionu dolarů "shozených z vrtulníku" a relativně velmi malé částky na technologické investice, které by zvýšily budoucí produktivitu."

Američané, říká Brandon Weichert, vnímají inovace "jako fantazijní exotické technologie, které pravděpodobně uvidí spíš v dalším dílu Star Treku než ve skutečném světě."

A dodává, že Číňané "se odvážili snít, protože si uvědomují, že důsledkem uskutečnění těchto snů bude přežití Komunistické strany Číny, která potom bude úspěšně diktovat pravidla nového světového řádu."

Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.

Související témata:  Čína
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: