EpShark

Roušky brání šíření viru? Lockdown brání šíření viru?

7. 3. 2021



INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Neexistuje souvislost mezi lockdowny a počtem úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Naopak zjevná je souvislost uvalení lockdownu a poškození ekonomiky, tedy životní úrovně obyvatel.

Proto považuje Markéta Šichtařová rozhodnutí rakouského kancléře Sebastiana Kurze o rozvolňování v zemi našich jižních sousedů navzdory hrozbě třetí vlny nákazy koronavirem za akt nikoli epidemiologické, ale politické odvahy. Úplně stejný příklon k víře a ideologii a odklon od rozumu jako v případě řady opatření a omezení pozoruje v posledních měsících i na poli ekonomie.


Za všechny evropské lídry řekla po čtvrtečním virtuálním summitu EU německá kancléřka Angela Merkelová, že patrně do léta budou k dispozici digitální certifikáty ohledně očkování, které mají povolit lidem cestovat po Evropě navzdory pandemii koronaviru. Také upozornila, že kvůli řadě mutací, resp. variant viru, je možné, že očkování obyvatel bude muset probíhat dlouhé roky. Co říkáte takto načrtnuté budoucnosti lidí žijících v Evropě?

Je to pozvolné a neustálé posouvání limitů. Kdyby vám někdo něco takového řekl na jaře 2020, pravděpodobně byste se mu vysmáli, že je to cvok, že takové omezení není možné. Dneska si už lidé na omezování osobní svobody tak zvykli, že už se ani nediví. Svět se zbláznil, ztratil smysl pro proporcionalitu. Vůbec nezvládá ve velkém celku chápat proporčnost problému versus opatření. Nemluvě o tom, že ani nechápe, že ona „opatření“ jsou jen fetišismem.

Na vědecké úrovni se dá formou argumentace za použití dat a odborných diskusí s určitými parametry velmi dobře argumentovat o funkčnosti těch kterých opatření. Ve čtvrtek jsem strávila nějaký čas velmi plodnou diskusí ve třech se dvěma lékaři, z nichž oba měli na rouškování zcela opačný pohled — a úplně jsem se tetelila blahem nad tím, jak také může věcná, neideologická diskuse probíhat. To už v dnešním světě skoro nevidíte. Nicméně na úrovni fetišismu a ideologie argumentovat věcně nemůžete — proti sobě totiž stojí víra a logika. A to jsou dva nekompatibilní jevy.

Možná vás překvapí, že úplně stejný příklon k víře a ideologii a odklon od rozumu zažívám v posledních měsících i na poli ekonomie. Patrně jde o propojené nádoby.

Jak se dá v této souvislosti vnímat odvážný kousek kancléře Sebastiana Kurze, který rozhodl, že Rakousko navzdory hrozbě třetí vlny nákazy koronavirem opustí lockdown a půjde cestou rozvolňování? Zdůvodnil to tím, že lockdown ztratil účinnost, protože ho lidé nedodržovali. Lze chápat, že stejnou odvahu jako naši jižní sousedé neprojevují čeští politici, když jsme v počtu nakažených na milion obyvatel nejhorší na světě, a tak nás od pondělí čeká nový nouzový stav s dosud nejpřísnějšími omezeními?

Opakovaně dokazuji, že neexistuje korelace mezi lockdowny a počtem úmrtní na 100 tisíc obyvatel. Nikomu se během uplynulých 12 měsíců nepodařilo příčinnou souvislost dokázat. Naopak když už byly dělány studie, dokázaly pravý opak, totiž že souvislost neexistuje. Za všechny jmenujme studii publikovanou v Dánsku v prosinci 2020. Byla založena na datech z 11 dánských municipalit, na které byl, nebo naopak nebyl uvalen lockdown. Výsledkem studie je, že uvalení lockdownu nemělo statisticky významný vliv na vývoj infekce. K podobným výsledkům se dobereme i porovnáním amerických států, nebo prostým porovnáním evropských lokalit.

Kde je však souvislost zjevná, to je uvalení lockdownu na poškození ekonomiky, tedy životní úroveň obyvatel. Není to tedy od Sebastiana Kurze ani tak akt epidemiologické odvahy, je to akt politické odvahy, protože samozřejmě bude čelit od jisté skupiny obyvatel i politických rivalů značnému tlaku.

Ještě více chtěly přitlačit na pilu odbory, které přišly s návrhem, aby se vyhlásil velikonoční lockdown. Podle nich není akceptovatelné dívat se na situaci, kdy z deseti pacientů přijímaných na JIP jich devět umírá. „Celostátní uzávěra asi na 10 dnů by pomohla řešit epidemii,“ prohlásil na jednání tripartity její předseda Josef Středula s tím, že do Velikonoc je dost času se na tvrdá opatření připravit. Co by takový radikální řez mohl přinést? Řešení epidemie, jak čekají odbory?

Co by takový radikální řez mohl přinést? Nic. S výjimkou jednoho: Politických bodů pro odbory.

Europoslanci podpořili dopis Evropské radě vyzývající k dočasnému zrušení patentů. Podle jednoho z nich, pirátského místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji, by to znamenalo zásadní a velmi potřebný akt solidarity a navíc by to vedlo k potlačení pandemie v globálním měřítku. Například vakcínu proti covidu-19 by pak mohla vyrábět jakákoli firma na světě a zvýšila by se tak její dostupnost zejména v chudších zemích. Je omezení práv k patentu ve světle koronavirové pandemie ospravedlnitelným krokem?

Jak může to, že mi někdo ukradne můj nápad na výrobu — co já vím — třeba bezlepkové mouky, potlačit pandemii? Protože i to patří mezi patenty.

Dovolte mi, abych vám připomněla jedno období, kdy se také šermovalo pojmem solidarita. Po roce 1948 se považovalo za „solidaritu“, když se průmyslníkům a sedlákům ukradly jejich továrny a pole a „solidárně“ se věnovaly „pracujícímu lidu“, aby vyrábět mohli všichni. Odpovězte si sami, zda se vyrábělo a prosperovalo, anebo zda se živořilo. Zda to navýšilo produkci, anebo naopak snížilo. A pokud nevíte odpověď, můžete se podívat do historických dat.

Aneb, jak neznámý autor správně na sociálních sítích poznamenal: „Dneska nadáváte na farmaceutické firmy, že jsou údajně ve vývoji a distribuci vakcín pomalé. Ale račte si uvědomit, že pokud by stejnou věc vzal do rukou stát, dneska by teprve probíhalo výběrové řízení na dodavatele koberce do kanceláře hlavního státního koordinátora pro projekt vývoje vakcíny.“

Pokud jde o ony chudší země — povšimli jste si, že ony s covidem problém zase tak moc nemají? Třeba země subsaharské Afriky jsou vysmáté. A proč asi? Protože mají horko a sucho. A to opravdu není prostředí, které by pomáhalo šíření respiračních onemocnění.

Jak by se vám zamlouvalo, kdyby se ČSSD podařilo naplnit záměr ministryně práce Jany Maláčové a prosadila by zkrácení pracovní doby nejprve na 35 hodin týdně a poté zavedení 4denního pracovního týdne? Jen dodám, že podle tohoto plánu by zkrácení pracovní doby nemělo vést ke snížení mzdy.

Hmmm, zajímavý nápad. Trochu mi to připomíná jiný slavný nápad paní Maláčové. Ten, kdy tvrdila, že čím víc přidáme na platech státním zaměstnancům, tím víc zaplatí na daních, tím víc bude mít stát peněz a tím víc pak bude moci státní zaměstnance platit. Aneb: čím víc budete pít pivo, tím víc budete vracet vratné láhve, tím víc budete mít peněz na další pivo a tím víc bude moct pít.

Jenom mi je záhadou jedna věc. Neumím se dlouhodobě rozhodnout, zda je to opravdu ze strany ČSSD tak nízké IQ, anebo zda naopak je to velmi chytrý akt stavící na předpokladu, že voličstvo je tak hloupé a skočí na sebevětší hloupost. Opravdu nevím. Bizarní se mi zdají obě možnosti.

Poté, co v úterý potvrdily testy nákazu koronavirem u exprezidenta Václava Klause, napsal místopředseda vlády Jan Hamáček na sociální sítě: „Přeji mu brzké uzdravení, ale náklady na péči bych mu s chutí naúčtoval.“ Reagoval tím na skutečnost, že Klaus dříve opakovaně porušil protiepidemická nařízení, zpochybňoval význam roušek i smysl mnohdy přehnaných vládních opatření. Pokud se soustředíme jen na jádro toho sdělení, přišlo by vám správné, že tomu, kdo si přivodí zdravotní problémy vlastní nezodpovědností, by stát naúčtoval náklady na lékařskou péči?

Nechť Hamáček dokáže, že si Václav Klaus přivodil zdravotní problémy vlastní nezodpovědností. Nechť to dokáže vědeckými postupy.

A protože se mu to nepodaří, dám vám já zatím opačný důkaz. Ještě žádná relevantní studie neprokázala souvislost mezi nošením roušek a šířením epidemie. Namísto toho se tu objevilo mnoho různých studií, které staví na naprosto chybné vědecké metodice. Jinými slovy, pozoruje se jedna kohorta lidí s multifaktoriálními vstupy a je snaha vyextrahovat nějaký vliv působení roušek na epidemii.

Na danou kohortu ovšem působí současně i jiné faktory, které průběh epidemie ovlivňují, a ty se zavádějí ve stejnou chvíli jako povinnost roušky, což je ve vědecké metodice jasná chyba metodiky. Jediný validní důkaz by byl, kdybychom měli dvě populace, kupříkladu dva státy, které by byly víceméně ve všem stejné (podnebí, demografická skladba populace a podobně), jen jedna z nich by měla povinnost roušek, a druhá by byla bez povinnosti. Pokud by tyto dva státy měly velmi rozdílný průběh a dynamiku epidemie, dalo by se to brát jako důkaz.

Případná argumentace rouškařů, že i ve státech, kde není zákaz pohybu bez roušky, je přesto dynamika stejná, protože lidé stejně roušky nosí, jako tomu bylo na počátku ve Švédsku, je jasná argumentace PROTI příkazu, a PRO ponechání svobodné vůle. Argumenty, že roušky nepomohly ideálně, jak se slibovalo, jen proto, že příkaz lidé nedodržovali, jak měli, je opět argument PROTI centrálně vydanému příkazu.

Nikomu se dosud nepodařilo řádnou relevantní studií kvantifikovat, který z triády faktorů rozestupy — dezinfekce — roušky, má jakou váhu vlivu na snížení přenosu, popřípadě zda vůbec.

Mluvím zde o relevantních studiích. A to proto, že existuje řada nerelevantních, které používají chybnou metodiku vědecké práce, alternativně je vydaly samozvané instituce, o kterých dosud nikdo v odborném světě neslyšel. Já osobně čerpám fakta především z databáze cochrane.org, což je nejvyšší medicínská autorita, která k vlivu nošení roušek na epidemii do dnešního dne nedala jasné stanovisko.

Pan Hamáček ovšem takové vědecky jasné stanovisko údajně má, když jinými slovy tvrdí, že pan Klaus se choval k vlastnímu zdraví nezodpovědně. Pak to ovšem znamená, že Hamáček buď tomu, co říká, nerozumí, anebo je mu úplně jedno, co z jeho úst vzejde, hlavně že se to líbí voličům.

Uvádí paní Markéta Šichtařová pro parlamentnilisty.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: