EpShark

Bez vlivu karantény, vakcinace a mutace viru je každá kalkulace jen teoretické cvičení…

Jakékoli úvahy o ekonomickém dění během roku 2021 jsou nerozlučně spjaty s úvahami o šíření nemoci covid-19. Karantény, vakcinace, mutace viru, bez započtení těchto vlivů je každá ekonomická kalkulace jen teoretickým cvičením. A protože efekty zmíněných jevů jsou prakticky nevyčíslitelné, mohli bychom konstatovat, že předpovídat ekonomický vývoj roku 2021 nemá cenu.

Přece jen ale má smysl uvažovat alespoň o zásadních trendech. Tím snad nejvýraznějším byla masivní peněžní expanze. Centrální banky ve snaze podpořit ekonomiky chrlily peníze. V rámci vyspělého světa vedou USA, kde množství likvidních peněz vzrostlo během roku 2020 o 4,7 bilionu dolarů, jinak řečeno o 27,7 procenta. (Jde o agregát MZM, zahrnující peníze likvidní do 24 hodin.)

Jediným rokem s vyšší peněžní inflací od roku 1959, kdy se tento agregát sleduje, byl rok 1983. Typická roční hodnota je sedm až osm procent, což poskytuje představu, jaký poplach ve Federálním rezervním systému zřejmě panoval.

Peněžní expanze

Pokud jde o evropské bankéře, ti se stavěli k problému o něco zdrženlivěji, ale spíše proto, že v rámci eurozóny dosud trvala bankovní krize, která začala v roce 2008. Poplach v eurozóně vlastně nikdy neskončil, což je důvod, proč evropský peněžní agregát M1 (který do značné míry odpovídá americkému MZM) pravděpodobně vzrostl během roku 2020 jen asi o 13 procent. (Proč „pravděpodobně“? Evropané jsou mnohem ležérnější než Američané, pokud jde o statistiky. Píšeme začátek roku 2021 a stále máme k dispozici poslední evropské peněžní statistiky jen za říjen 2020.)

Česká peněžní zásoba M1 vzrostla během roku 2020 o zhruba 17 procent. Kdo se pozastavuje nad růstem cen nemovitostí během hospodářsky krizového roku, zde může najít odpověď. Mimochodem, objem úvěrů na bydlení vzrostl o celkem normálních 7,7 procenta. Kromě nemovitostí se peněžní expanze promítla do cen dluhopisů, akcií, zlata a bitcoinu. Americké federální dluhopisy s delší dobou splatnosti vynesly 9 až 15 procent, akciový index S&P 500 posílil o 15,3 procenta, zlato o 24,4 procenta, bitcoin o neuvěřitelných 341 procent (vše v dolarovém vyjádření). Co ta čísla znamenají?

Říkají, že peněz v krizi přibývá rychleji než obvykle, což se projevuje na cenách investic, jež se mnohdy chovají proti tradičním zvyklostem i proti „selskému rozumu“. Jde zejména o akcie a nemovitosti, jejichž ceny v krizi paradoxně rostou. Co lze očekávat v roce 2021? Asi se nebudeme mýlit, budeme-li očekávat růst peněžní inflace, byť možná v nižších hodnotách. Peněžní expanze se stala všelékem, neboť centrální banky ani jiný lék nemají.

Trend levných peněz se ještě před covidem dokázal promítnout do rapidního nárůstu emisí rizikových cenných papírů. Zde je řeč hlavně o české ekonomice. Během uplynulých let jsme viděli řadu poměrně velkých emisí, neboť český investor je vychován ve víře, že dluhopis nebo směnka = investice s nízkým rizikem. Český investor se bojí akcií, neboť jejich ceny kolísají, ale dluhopis či směnka bez ratingového hodnocení a bez sekundárního trhu — hurá, sem s nimi!

Že tato víra je naivní a nebezpečná, ukázalo již několik případů platební neschopnosti. Například úvěrové selhání směnek investiční skupiny Arca Capital s ročním výnosem až osm procent, přičemž celkový dluh této skupiny může činit až 20 miliard korun. Investoři přišli o peníze ve zdánlivě bezpečném finančním instrumentu. Je vysoce pravděpodobné, že během roku 2021 bude podobných případů přibývat; ne, jména kandidátů na úvěrové selhání zde uvádět nebudeme.

Dopad na teorii

Kromě praktických důsledků v reálné ekonomice a na finančních trzích se důsledky covidového roku 2020 mohou promítnout i do teorie. Mohli jsme být svědky vzestupu popularity Modern Monetary Theory (Moderní peněžní teorie). Co to znamená? MMT v zásadě říká, že na rozpočtových deficitech a státních dluzích nezáleží, pokud si stát může peníze natisknout. Neexistuje žádná povinnost dodržovat zásady „zdravých financí“ (tento termín zastánci MMT považují za nadávku); existuje ovšem povinnost státu zajistit plnou zaměstnanost. Jak to zařídit?

Jednoduše tak, že stát natiskne peníze, z nichž se zaplatí mzdy zaměstnanců ve veřejném sektoru. Geniální, že ano? „MMT je o ovládnutí moci veřejného měšce, abychom vybudovali ekonomiku, která využije veškerého svého potenciálu, přičemž bude zachována náležitá (demokratická) kontrola této moci“ — takto vzletně se vyjadřuje Stephanie Keltonová, autorka knižního bestselleru The Deficit Myth (Mýtus deficitu).

A jak se vyřeší problém příliš rychlého růstu cen nemovitostí, který způsobuje jejich cenovou nedostupnost pro širokou veřejnost? Snadná odpověď: bohatým nadělíme silně progresivní daně. Vysoké daně zároveň ztlumí inflaci, takže zasáhneme dvě mouchy jednou ranou. Pokud jste investovali do nemovitosti v naději na klidné stáří, možná se ještě dožijete různých překvapení.

LN, 2. 1. 2021

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s., Robot Investment Calculator

Píše pan Pavel Kohout na neviditelnypes.lidovky.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz