EpShark

Bourání socialistických mýtů (1/2)

21. 11. 2020



Jak plyne z výzkumu slovenských autorů článků, poměrně široká masa lidí, kteří se sami pokládají za pravicové, jsou ve skutečnosti orientovaní sociálně-demokraticky a preferují významnou úlohu státu v mnoha otázkách. Podobný závěr lze vyvodit i ze zdejšího dlouhodobého výstupu Nolanova grafu.

„Za socialismu bylo lépe“, „všechno bylo levnější“, „nic nám nechybělo“, „byly kvalitnější potraviny a v jejich produkci jsme byli soběstační“, „zdravotnictví fungovalo lépe a bylo zdarma“. Většina z nás se už zřejmě s takovými nebo podobnými tvrzeními setkala. Ti, co část svého života prožili před rokem 1989 a pamatují si něco z tohoto období, konfrontují tato tvrzení se svými životními zkušenostmi. Ti později narození se musí spolehnout na informace z médií či od svých rodičů, prarodičů nebo učitelů. Jenže lidská paměť má tendenci potlačovat negativní vzpomínky a uchovávat ty pozitivní. Proto si lidé o minulosti někdy vytvářejí nový, zidealizovaný obraz. Byli jsme tehdy mladší, zdravější a měli jsme mnohem méně informací, jak funguje svět za železnou oponou.

nolan_4-11-2020.png (10,739 kiB)
Výstup Nolanova grafu 4. 11. 2020
Zelený teč = průměr
Fialový terč = modus

Dnes máme naopak tendenci být k světu kolem nás kritičtější. A díky svobodě slova se můžeme vyjadřovat otevřeně, což za socialismu nebylo možné bez represivních důsledků.

Ne všichni, co jsme reálný socialismus zažili na vlastní kůži, však sdílíme pokřivený nostalgický pohled na období před rokem 1989. A už vůbec nesdílíme mýty o socialismu, i když se na nás valí zejména na sociálních sítích ze všech stran. Dlouhá léta jsme usilovali tyto mýty vyvracet alespoň ve svém blízkém okolí, které podléhalo zidealizován pohledu na období 1948 až 1989. Každý z nás přitom narážel na limity našich vlastních zkušeností, ale i zkušeností našeho nejbližšího okolí.

I proto jsme dospěli k přesvědčení, že je třeba postavit se k vyvracení mýtů o socialismu komplexně na základě hloubkové analýzy a dostatečného množství ověřitelných faktů. Východiskem pro tuto hloubkovou analýzu reality socialismu v Československu v letech 1948 až 1989 se pro nás staly dnešní představy lidí o socialismu, jakož i o úloze státu, které byly identifikovány ve třech aktuálních průzkumech veřejného mínění agentury FOCUS. [1]

Výsledky kvalitativního průzkumu z ledna 2018

Prvním krokem bylo zjistit, jaké další mýty o životě v socialismu jsou rozšířeny ve slovenské dospělé a dospívající populaci nad rámec těch, které jsme sami poznali. Na to jsme využili kvalitativní průzkum formou skupinových rozhovorů, tzv. fokusových skupin (více v kapitole Rámcové teoretické a metodické východiska).

Výsledky tohoto průzkumu naznačily, že respondenti si socialismus spontánně spojují především s prací a právem či povinností pracovat. Silně rezonovalo u nich i sociální zabezpečení občanů a snadnější přístup k bydlení. Zároveň u nich převládal názor, že socialismus garantoval sociální jistoty a školství či zdravotnictví fungovaly lépe než dnes. Naopak, jako negativní stránky socialistického zřízení diskutující uvedli omezené možnosti cestování, cenzuru, omezování svobod či problémy se zásobováním. [2]

V diskusích s respondenty jsme testovali hypotézy projektového týmu týkající se mýtů o socialismu a sociálním státě. Zajímalo nás, zda respondenti přišli do styku s tvrzeními, které pokládáme za mýty o socialismu a sociálním státě a zda je považují za mýty nebo za pravdivé informace a nezpochybnitelné fakta. Také nás zajímalo, s jakými jinými tvrzeními nebo informacemi o socialismu se dostali do styku, zda si jejich pravdivost ověřovali a zda jim věří, nebo je pokládají za mýty.

Respondenti v rozhovorech souhlasili s většinou předložených tvrzení o socialismu, které se nezakládají na faktech (jak potvrzuje i text publikace). Ve všech věkových kategoriích například silně rezonovala představa, že socialistické výrobky byly kvalitnější a trvanlivější a potraviny díky nižšímu obsahu přídatných látek zdravější než dnes. V menší míře se respondenti ztotožňovali s představou, že socialismus vedl lidi k morálnějšímu chování, zdravotní péče byla oproti dnešku kvalitnější a lidé se dožívali vyššího věku. Podle většiny dotazovaných byl socialismus také sociálně spravedlivější, státní vlastnictví podniků bránilo tomu, aby zisky proudily do rukou soukromníků, socialismus byl podle nich ekonomicky životaschopný a životní náklady lidí byly nižší než v současnosti. Jejich odpovědi, zda by preferovali život v socialismu nebo v současnosti, však závisely na věku. Zatímco mladší se jasněji vyslovovali pro život v současnosti, s přibývajícím věkem se názory různily a mezi nejstaršími respondenty by větší část upřednostnila spíše život v socialismu. [3]

Výsledky průzkumu potvrdily naše předpoklady, že různá tvrzení, líčící život v období let 1948 až 1989 spíše v příznivějším světle, jsou rozšířeny ve všech věkových skupinách, s větší preferencí socialismu u starších. Pomohli nám také přesněji definovat témata, respektive oblasti, kterým jsme se následně věnovali v jednotlivých kapitolách publikace a také formulovat otázky do reprezentativního kvantitativního průzkumu veřejného mínění.

Výsledky reprezentativního kvantitativního průzkumu z dubna 2018

Cílem reprezentativního kvantitativního průzkumu (charakterizovaného v kapitole Rámcové teoretické a metodické východiska) bylo ověřit, do jaké míry se ve slovenské populaci a v jejích jednotlivých kategoriích přechovávají předpokládané mýty, které jsme zmapovali prostřednictvím kvalitativního průzkumu a do jaké míry je lze kvantifikovat. [4]

Asociace a vzpomínky na socialismus

V první části kvantitativního průzkumu jsme respondentům položili všeobecné otázky, které se týkaly jejich představ o socialismu z let 1948 až 1989. Ten se jim spontánně spojoval především s jistotami, konkrétně s jistotou práce pro všechny (necelých 20 % respondentů) a sociálními jistotami, které představovaly „levné byty, sociální zabezpečení“, „sociální vymoženosti“, „pomoc státu občanům“ (téměř 16 %), na druhé straně však také s totalitou, potlačováním lidských a občanských práv (18 %).

Respondenti oceňovali na životě před rokem 1989 především zaměstnanost (36 %) a sociální jistoty (23 %). Mezi pozitiva života v socialismu uváděli v dotazníku i klidnější život, méně stresu (14 %), lepší mezilidské vztahy, morálku (11 %) a ekonomickou prosperitu a blahobyt (11 %). Na současném životě vnímali oproti socialismu pozitivně především možnosti cestování, volný pohyb (39 % respondentů), svobodu a demokracii (26 %) a dostatek zboží a služeb (13 %). Naopak, téměř pětina respondentů (18 %) si myslí, že život v současnosti není — oproti životu před rokem 1989 — v ničem lepší.

Výsledky tohoto celoslovenského reprezentativního průzkumu z roku 2018 prokázaly, že na Slovensku je stále ještě více přesvědčeno, že v socialismu se žilo lidem lépe než teď než těch, co si myslí opak. Takovou představu deklarovalo téměř 43 % respondentů, přičemž 20 % uvedlo, že tehdy se „žilo výrazně lépe než nyní“ a 23 %, že „se žilo o něco lépe než nyní“. Jen 32 % si myslí, že lidem se dnes žije lépe než v socialismu (graf 1). [5]

graf1.png (40,815 kiB)
Graf 1

Názory na tuto otázku výrazně souvisí s věkem. Zatímco například ve skupině 18 až 24 let si pouze 18 % respondentů myslí, že před rokem 1989 se žilo lépe a 37 % si myslí, že nyní se žije lépe, ve věkové skupině nad 65 let si až 73 % respondentů myslí, že za socialismu se žilo lépe a pouze 14 %, že nyní se žije lépe.

Více než jedna třetina respondentů (39 %) by dala přednost sociálně tržní ekonomice, v níž stát do značné míry ovlivňuje ekonomiku, 31 % ekonomice volného trhu s minimálními zásahy státu a socialistické ekonomice pouze 17 % respondentů. Podpora typu ekonomiky opět výrazně souvisí s věkem. Socialistickou ekonomiku preferují zejména starší.

I když si více respondentů myslí, že za socialismu se žilo lidem lépe než teď než těch, kteří si myslí opak, návrat k socialistické ekonomice by upřednostnila méně než pětina dotázaných. V myslích značné části obyvatel Slovenska přetrvává neslučitelný paradox mýtizovaného mixu vzpomínkového optimismu na socialismus s reálným uvědoměním si výhod tržní ekonomiky, ačkoli významně regulované státem.

Dokončení zítra


[1] V následujícím textu kapitoly prezentujeme výsledky průzkumů veřejného mínění agentury FOCUS, zrealizované v letech 2018 a 2019 pro Konzervativní institut M. R. Štefánika (charakterizované v kapitole Rámcové teoretické a metodické východiska), které jsou zaměřeny na otázky týkající se socialismu. Podobné výsledky potvrdily i jiné průzkumy veřejného mínění. Z aktuálních dáváme do pozornosti výsledky průzkumu Něžná revoluce a polistopadový vývoj očima občanů ČR v rámci projektu Hodnoty v dynamice společenských změn na Slovensku av Evropě, který zrealizovali Sociologický ústav SAV, Institut pro veřejné otázky, Centrum pro výzkum veřejného mínění a Sociologický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou FOCUS (Bútorová, Klobucký, Tabery, 2019).

[2] Potočár, Dostál, Gonda (2018).

[3] Tamtéž.

[4] Níže prezentovány výsledky tohoto kvantitativního průzkumu vycházejí ze závěrečné zprávy agentury FOCUS, zveřejněné na webu Konzervativního institutu M. R. Štefánika (FOCUS, 2018).

[5] Takový stav přetrvává přestože příklon k socialismu na Slovensku se například oproti roku 2001 snížil, kdy podle reprezentativního průzkumu agentury FOCUS pro Institut pro veřejné otázky (IVO) v tom roce až 61,9 % považovalo život v socialismu za lepší než dnes a pouze 12,8 % si myslelo naopak, že život v současnosti je lepší než před rokem 1989 (Dostál, Potočár, Gonda, 2018). I současné preference Slovenská občanů při hodnocení života v socialismu považujeme oproti současnosti za vysoké, přičemž vysoké jsou i ve srovnání s ostatními zeměmi V4. Podle údajů zveřejněných think tankem GLOBSEC Policy Institute v roce 2018 pokládá například období reálného socialismu za lepší pro život lidí jako dnešek na Slovensku 41 % lidí, zatímco v Maďarsku 34 %, v Česku 22 % a v Polsku pouze 18 % (Milo, Klingová, Hajdu, 2018, s. 37).

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: