EpShark

Diktátoři Hitler a Stalin — dvě strany jedné mince

20. 11. 2020



Adolf Hitler a Josif Stalin byli bezesporu největšími diktátory, které lidstvo poznalo. Oba muži, již se považovali za neomylné bytosti, a které mají shůry jakési „vyšší poslání“, spojovaly podobné povahové rysy a především krvavé činy. Byly vlastně jako dvojčata, nebo lépe řečeno: dvě strany jedné mince.

Život

Adolf Hitler

Budoucí diktátor se narodil v roce 1889 ve středostavovské rodiny v Branau nad Innem, byl čtvrté ze šesti dětí. Jak známo, Hitler měl výtvarné sklony, rád maloval a toužil se stát význačným malířem, jenže se mu nepodařilo dostat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, což jej psychicky velmi zasáhlo. Ostatně jeho přísný a akurátní otec si vůbec nepřál, aby se stal umělcem a plánoval pro něho kariéru státního úředníka. To už se ale blížila kvapem první světová válka a mladý Hitler narukoval. Působil jako desátník 16. bavorského rezervního pěšího pluku a ve válce byl zraněn. Hitler obdržel v průběhu konfliktu Železný kříž II. třídy a v srpnu roku 1918 Železný kříž I. třídy, na něž byl zvlášť hrdý.

Josif Stalin

se narodil v roce 1878, a dlouho bylo předmětem spekulací, zda nespatřil světlo světa o rok později, tedy 1879. Narodil se ve městě Gori v Gruzii. Na dětství malého Josifa měl značný vliv jeho despotický otec (stejně jako u Hitlera), z něhož se stal notorický alkoholik a tvrdě a za maličkosti bil svou ženu i Josifa. Jeho matka byla pravoslavná křesťanka a přála si, aby Josif vstoupil do pravoslavného semináře a stal se knězem. V roce 1894 pak 16letý Stalin vstoupil skutečně do tohoho semináře, ale místo kněze se z něho stal revolucionář a zavilý nepřítel carského režimu.

Osobní rysy

Adolf Hitler

U Hitlera, jak známo byly velmi silné narcistní rysy. To se zvlášť projevilo v době, kdy usiloval o přijetí na Akademii výtvarných umění. Jak připomíná britský historik Ian Kershaw, jeho životopisec, Hitler své osobní neúspěchy házel na jiné, kteří za to vždy mohli. Sebe ale nekritizoval. Z toho pramenil také patologický pocit trvalého neuznání jeho schopností společností.

Josif Stalin

Co se týče Stalinových povahových rysů, u budoucího komunistického diktátora se historikové shodují, že vinou tvrdé výchovy a otec-alkoholika se u něho dostatečně nevyvinuly city pro druhé. Citová chladnost se mísila s dalšími vlastnostmi či rysy, jakými byla podezíravost, která přecházela do paranoie, kterou „názorně“ předváděl, když nechával věznit a popravovat lidi, kteří se mu byť jen znelíbili. A zvláště na konci života (leden 1953), kdy nechal ještě pozatýkat lékaře, kteří měli usilovat o Stalinovu smrt (tzv. spiknutí bílých plášťů).

Politické vlivy, zlomové okamžiky v životě

Adolf Hitler

V případě Adolfa Hitlera byl člověkem, který ovlivnil či nasměroval jeho další politickou kariéru, Anton Drexler. Německý politik byl předsedou DAP, respektive NSDAP. Mnoho Drexlerových pamfletů inspirovaly Hitlera při psaní svého díla Mein Kampf. Jeho vliv na Hitlera byl tak velký, že pozdější diktátor jej v NSDAP zcela zastínil a převzal brzy otěže strany do vlastních rukou. V roce 1920 přesvědčil Hitler Drexlera, aby změnil název strany na NSDAP.

Stalin

Stalinovo mládí ovlivnily spisy Kalra Marxe či Vladimira Ilijiče Lenina. Stejně jako Lenin i Stalin nenáviděl carský režim a Romanovce, a to přímo patologicky. Vidina nastolení komunistické společnosti jej podněcovaly k revolučním aktivitám, které však měly mnoho společného spíše s trestnou činností, krádežemi, loupežemi v bankách apod. Jako mladý byl za tuto činnost vícekrát zatčen a odesílán do vyhnanství. Na Lenina však „Koba“ udělal velký dojem. V roce 1901 se Stalin připojil k sociálně demokratické straně, po jejím rozpadu na bolševické a menševické křídlo, zamířil Stalin k bolševikům.

Diktátorství

Hitler

Hitlerův styl diktátorství se soustředil na to, aby vytvořil iluzi rozhodné autority, nicméně ve skutečnosti byla skrytým projevem komplexem méněcennosti a zneuznání, o čemž jsme již výše hovořili. Mohl se stát mimo jiné diktátorem proto, že jeho političtí oponenti před rokem 1933, ale i vysoce postavení vnitrostraničtí soupeři NSDAP věřili, že Hitler je vlastně slabý a jeho touha po všeobecném uznání dojde naplnění, pokud se mu svěří taková mocenská pozice, po kterém touží, ale v níž by mohl současně být opozicí „držen na uzdě“. To však byl zásadní omyl, protože Hitler až do roku 1945 diktátorské otěže nepustil.

Stalin

Co se týče Stalina, jeho diktátorský styl byl velmi ovlivněn jeho zkušenostmi z doby, kdy byl politickým aktivistou či revolucionářem. S Hitlerem jej spojovaly i diktátorské metody, protože oba muži trpěli jakousi paranoiou (u Stalina byla možná ještě větší), že je chce někdo odstranit, proto nechávali „preventivně“ popravovat domnělé či skutečné nepřátele. U Stalina pak přecházela obecná nedůvěra a podezíravost k lidem právě v patologickou paranoiu a nevěřil už vlastně nikomu, jen sám sobě.

Krvavé vyřizování účtů

Hitler

I v tomto ohledu či směru byli Hitler a Stalin podobní, a především důslední. Hitler se nerozpakoval rok a půl poté, co nastoupil do funkce říšského kancléře, v roce 1934 zorganizovat tzv. Noc dlouhých nožů. Ta byla zrealizována s cílem eliminovat mocenské ambice oddílů SA a vnitrostranického soupeře Ernsta Röhma, který se až příliš „utrhl ze řetězu“. Čistkám padl za oběť i dřívější kancléř Kurt von Schleicher či nenáviděný Gustav von Kahr, který se podílel na potlačování neúspěšného „pivního puče“ v roce 1923, aby byl o 11 let brutálně zavražděn.

Stalin

Stalin rozhodně za Hitlerem ani zde nezaostal a co se týče čistek, dovedl je prakticky „k dokonalosti“. Na mysli máme především tzv. Velký teror. Chorobně podezíravý Stalin dal nařídit čistku v masovém měřítku, která postihla jak členy komunistické strany, tak důstojnického sboru, úřednické vrstvy, tzv. kulaky, etnické či náboženské skupiny. Jako záminka se naskytla vražda vlivného šéfa leningradské stranické organizace Sergeje Kirova. V letech 1937-1938 probíhalo masové zatýkání, kdy NKVD zajistila asi 1,5 milionů lidí, z nichž bylo zastřeleno necelých 700 000 osob. Celkový počet obětí Velkého teroru se odhaduje někde mezi 950 tisíci až 1,2 milionu, nicméně čísla mohou být ještě vyšší vzhledem k neúplné dokumentaci.


Hitler a Stalin, dva nejkrvavější a ve své době nejmocnější diktátoři, kteří byli zodpovědní za enormní lidské utrpení. V řadě ohledů byli jiní, v povahových rysech prakticky stejní. Oba pak měli utkvělou představu, že svými činy činí spravedlnost a dobro pro většinu národa, které čeká šťastná budoucnost v podobě komunismu (Stalin) a nacionálního socialismu (Hitler). Oba diktátoři zkrátka byli dvě strany jedné mince.

history.co.uk

Security Magazin via pravyprostor.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
KOMENTÁŘ:

Adam Sangala
21. 11. 2020 0:56
Úplne klamstvo aj o jednom,aj druhom

Vložit komentář: