EpShark

Ani při poslední krizi nebyly vaše úspory tak v ohrožení jako dnes!

16. 9. 2020



INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Největším nebezpečím pro ekonomiku není virus, ani žádná jeho vlna, ale hloupost a populismus politiků.

Markéta Šichtařová má dojem, že snad nikdy v historii nebylo u moci tolik nekompetentních jedinců a slabochů současně. Právě napůl hysterická, napůl populistická opatření politiků typu rouškovné pro důchodce, jsou největším ohrožením našich peněz i naší svobody. Údaje o počtu nakažených koronavirem považuje za podobnou komedii jako hlásit, kolik je nově nakažených rýmou.


Ze zpřesněných dat o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí vyplývá, že došlo k meziročnímu poklesu hrubého domácího produktu o 11 procent, což je její nejhlubší propad v historii. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara jsou ale tuzemské firmy navzdory katastrofálním číslům z nejhoršího venku. Sdílíte tento optimismus?

Technicky vzato ano, pro zaměstnavatele byla skutečně situace nejhorší na jaře. Když nic jiného, tak minimálně psychologicky. Nikdo nevěděl, jak dlouho karanténa potrvá, jestli se prudce nerozšíří druhotná platební neschopnost… V mnoha oborech se už taky skutečně začala rozšiřovat. Firmy třeba na papíře měly tržby, ale jejich partneři jim za služby nezaplatili. To už je teď pryč. Nicméně je tu jiný problém.

V Evropě, a tedy i u nás, máme velmi přeregulovaný trh práce. Firmám by se bývalo na jaře velmi ulevilo, kdyby mohly propustit část zaměstnanců. To ale kvůli dlouhým výpovědním lhůtám nebylo dostatečně pružně možné. A tak nezaměstnanost od té doby soustavně pomalinku narůstá, přinejlepším v některých měsících stagnuje, každopádně svého vrcholu ještě nedosáhla. Klesají reálné mzdy. Neboli zatímco situace firem se už trochu zlepšila, situace zaměstnanců se naopak dál zhoršuje. Ti z toho nejhoršího venku ještě nejsou.

Jaké dopady na ekonomické prostředí může mít skutečnost, když růst mezd nepokryje inflaci, což se v Česku ve druhém čtvrtletí stalo poprvé po téměř sedmi letech od posledního čtvrtletí roku 2013?

Ve druhém čtvrtletí 2020 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 34 271 Kč. To bylo jen o 160 korun, neboli o 0,5 procenta, víc než ve stejném období roku 2019. Jenže zatímco růst nominálních mezd koronavirus solidně přidusil, inflaci neutlumil. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,1 procenta. A z toho vychází, že reálně už mzdy nerostly, ale klesly o 2,5 procenta. To byl větší propad, než se očekávalo. Statistika navíc ukazuje, že víc se šetřilo na zaměstnancích s nižšími mzdami.

To je přesně to, co jsme před chvílí říkali — ta přeregulovanost trhu práce se vyrazila někde jinde než v nárůstu nezaměstnanosti. A v průměru vlastně zaměstnanci meziročně trochu zchudli, i když je to jen symbolické zchudnutí. K tomu bude přibývat nezaměstnaných, i když ne nijak prudce. Celkově tedy bude mezi lidmi méně peněz na útraty. Ani tržby tedy nebudou nijak zázračné… A tak bychom mohli pokračovat. Rozlévá a ještě se to bude rozlévat po celé ekonomice.

Odpuštění odvodů na sociální pojištění živnostníkům a firmám s maximálně 50 zaměstnanci do konce tohoto roku chce na mimořádné schůzi Sněmovny prosadit ODS. Prý s koncem úlev mnoho živnostníků ukončilo, nebo přerušilo svou živnost. Musí stát slovy šéfa pravicové strany Petra Fialy tímto krokem ulehčit podnikatelům těžkou situaci, protože dopady vypnutí ekonomiky neskončily 31. srpna?

Na jednu stranu to ve mně vzbuzuje jisté sympatie, protože každá úleva na daních je sympatická, na druhou stranu máme v totálním rozvratu veřejné finance a tohle by je ještě zhoršilo. Navíc nejsem ani příznivcem výjimek typu: Máte-li tolik a tolik zaměstnanců, máte výjimku na to a to. Pravidla by měla být jasná, pro každého stejná a dlouhodobě neměnná. Tedy nesouhlasím s tím.

Není trochu krátkozraké od odborářů v nošovické Hyundai, když vyhrožují stávkami kvůli tomu, že vedení firmy přikázalo zaměstnancům nosit roušky? Copak pro někoho ze zainteresovaných může být přijatelnější možnost, že ke třem nakaženým z jednoho pracoviště přibudou další a automobilce bude hrozit nařízená karanténa a zastavení chodu továrny?

Řekla bych, že tady směšujeme několik věcí naráz.

Za prvé pokud by to bylo tak, že máme na výběr mezi rouškami nebo nařízením karantény a zastavením chodu továrny, pak by logicky pro zaměstnance bylo lepší skousnout roušky. Já ale nejsem přesvědčená, že takhle ona volba stojí — spíš si myslím opak. To ještě vysvětlím.

Za druhé je zásadní rozdíl, jestli roušky a další opatření nařizuje stát, před kterým není úniku, nebo soukromý zaměstnavatel. Kdyby mi nějaký příkaz zaměstnavatele extrémně hodně vadil, vždy mám na výběr zůstat, nebo odejít, podat výpověď. Proto jsem k nařízením zaměstnavatelů mnohem tolerantnější než k nařízení státu. A stávkování zaměstnanců považuji jenom za vydírání. A vydírání neuznávám.

Za třetí — a to je právě klíčové — není čistě náhodou tohle rozhodnutí zaměstnavatele úplně hloupý nápad? Já myslím, že to hloupý nápad je. A to nic nemění na tom, že na něj zaměstnavatel má právo a zaměstnanci mají právo podat výpověď. Rozhlédněte se kolem sebe. A aby to bylo opravdu reprezentativní rozhlédnutí se, zajděte se rozhlédnout někam, kde jsou roušky povinné pro každého, třeba do nějaké polikliniky:

  • Kolik lidí má roušku pověšenou pod nosem, tedy k ničemu?
  • Kolik lidí má roušku přímo pod bradou, tedy k ničemu?
  • Kolik lidí si během minuty na roušku dvacetkrát sáhne a tím ji učiní nefunkční a k ničemu?

Jo, kdyby ji lidé uměli používat a permanentně si ji vydezinfikovanýma rukama měnili za novou a sterilní tak jako operatéři, měla by snad jakýsi smysl. Ale to, jak je používána, je k ničemu. Je to jenom symbol, který si žádají ti, kdo se bojí. Je naivní myslet si, že zastaví nákazu.

A za čtvrté: Proč by měl stát uvalovat karanténu na celý podnik, když se v něm objeví jeden nakažený? U TBC nebo chřipky ji uvaluje taky? Kolik lidí už covid u nás zabil? Zabil víc lidí, než kolik letos zabila chřipka? Zabil víc lidí, než kolik jich zabila karanténa, protože se báli jít se svým chronickým onemocněním k lékaři? Proč je strach z covidu tolik živen, když manévry kolem covidu dělají víc zla a rozsévají víc smrti než covid samotný? Myslím, že pojmenování náhubková diktatura je celkem trefné.

Rekordní denní přírůstky nakažených se blíží osmi stům, máme nejvyšší tempo nákazy koronavirem ze sousedních zemí. Pozitivně testováni na koronavirus byli už i hlavní hygienička Jarmila Rážová a šéf Úřadu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, u nichž by se dala očekávat maximální míra opatrnosti. V karanténě je vicepremiér Havlíček i ministr zdravotnictví Vojtěch, stejně tak ministryně Maláčová a ministr Petříček. Jak při takových zprávách nepodlehnout panice, že epidemie udeřila s větší silou než na jaře?

Proč by mě mělo zajímat, kolik máme denně nově nakažených? To je nějaká relevantní informace? Kolik lidí je prokazatelně v přímém důsledku covidu již mrtvých nebo ve vážném stavu? To se nedozvíme. Pouze je zřejmé, že je to velmi nízké číslo. Začíná to být podobná komedie jako hlásit, kolik je nově nakažených rýmou. Až bude deset procent nakažených rýmou na rýmu umírat, pak mě to začne zajímat. Myslím, že jde o zářnou ukázku fachidiocie — neschopnosti vidět údaje v kontextu a v proporcích.

V těchto dnech vychází kniha Šichtařová & Pikora: Jak nepřijít o peníze, aneb průvodce v dobách bouřlivých. Když už v jejím názvu máte bouřlivou dobu, je pro vás představitelné, že by pro ekonomiku mohl nastat ještě svízelnější čas, než je ten nynější, kdy se ani nestihla vzpamatovat po vypnutí a už je znovu v ohrožení kvůli možné druhé vlně koronavirové nákazy?

Největším nebezpečím pro ekonomiku není virus, ani žádná jeho vlna, ale hloupost a populismus politiků. Mám dojem, že snad nikdy v historii nebylo u moci tolik nekompetentních jedinců a slabochů současně. Právě napůl hysterická, napůl populistická opatření politiků typu rouškovné pro důchodce, jsou největším ohrožením našich peněz i naší svobody.

Naše nová kniha je o tom, jak svoje peníze a úspory ochránit, a to právě v dnešní době, kdy na ně politici podnikají frontální útok. Ani v roce 2008 při poslední velké krizi nebyly naše úspory v takovém ohrožení jako dneska, protože kolektivistické myšlení ještě nebylo rozšířeno tolik! My proto ukazujeme — a to i v souvislosti s koronavirovou panikou — na co si dát pozor, kde se objevují největší rizika pro naše peníze a co dělat, abychom se o ně nenechali připravit.

Říká paní Markéta Šichtařová pro parlamentnilisty.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: