Způsob podávání informací prostřednictvím České televize se za posledních
několik let radikálně změnil, přičemž vrcholu absurdity dosahuje ČT v
posledních dnech a týdnech, kdy mám za to, že je již porušován nejeden
normativní předpis zavazující Českou televizi jako veřejnoprávní médium k
objektivitě, vyváženosti atd.
Jako důkaz nechť poslouží například odpolední zpravodajské vysílání
ČT24 dne 16. 3. 2018 — od cca
15:32 vede redaktorka Barbora Kroužková
rozhovor s panem Jiřím Bartoškou na téma ztráta sponzora ČEZ v rámci
MFF Karlovy Vary. Od počátku je zřetelné, že rozhovor je podjatý. Když
pan Bartoška neodpovídá na dotazy redaktorky ČT tak, jak si ona
představuje, po opakovaném pokusu zřetelného přešlapování kolem
vnucovaného pohledu se redaktorka „ptá jinak“ — a v přímém přenosu
rozvíjí konspirační teorii o spojení prezidenta Zemana s ředitelem ČEZu
jako důvodem k odejmutí finanční podpory. Je to čirá ukázka manipulace
ze strany redaktorů ČT, jakých lze napočítat několik denně. Paní
Kroužková fakticky sdělí národu, že za odejmutí podpory ČEZu vůči MFF
Karlovy Vary je zodpovědný prezident Zeman, jelikož jej podporuje
ředitel ČEZu a to jako odvetu za přístup filmařů na předávání cen Český
lev 2018 dne 10. 3. 2018. Nic nedbá na skutečnost, že pan Bartoška
sdělil, že o nepřiznání podpory ze strany ČEZu ví od konce února 2018,
tudíž těžko lze spojovat únorové rozhodnutí ČEZu, o kterém je zjevně
prezident festivalu již několik týdnů informován, s událostí, která se
stala 10. března. Redaktorka Kroužková věc podává samozřejmě jako
otázku. Na to existuje starý židovský vtip:
Kohn a Rosenzweig se pohádají a hádka končí u soudu. Soudce vynáší
rozsudek: „Zde přítomný obžalovaný Kohn je povinen veřejně
vyhlásit, že to, co pověděl o Rosenzweigovi, není pravda. Nechť
pronese: ‚Rosenzweig není lump!‘“
Kohn přijímá rozsudek a prohlašuje: „Rosenzweig není lump?“
Na to soudce: „Pane Kohne, tak to ale být nemělo!“
„Dohodl jsem se se soudem na slovech, nebo na melodii?“
Tímto způsobem postupuje ČT více než obvykle a to v různých
variacích.
Jednu z nich lze bez větších obtíží dohledat v rámci zpravodajství o
inauguraci prezidenta republiky dne 8. 3. 2018, kdy redaktor Jakub
Železný
v rámci moderované debaty
s doc. Balíkem, prof. Dvořákovou a p. Forejtem počne zpochybňovat
platnost složení slibu prezidentem republiky. Jakub Železný uvozuje
zjevně absurdní debatu slovy „Nikdo z nás není ústavní právník… ale
podle některých právníků by tam ta ruka měla být!“ (Miloš Zeman při
slibu nepoložil ruku na Ústavu). Je smutné dívat se, jak i prof.
Dvořáková, která je na ČT zvána více než často a rozhodně ji nelze
obviňovat z toho, že by byla fanynkou Miloše Zemana, vidí onu absurditu
takové debaty. Navzdory tomu je pan Železný svým vlastním dojmem zjevně
vzrušený, naléhá a pro ČT je to tak zásadní téma, že mu následně věnuje
prostor i v dalších relacích včetně večerního speciálu, kam si neváhá
pozvat ústavní právníky, aby potvrdili to, co je zcela evidentní —
složení slibu je složení slibu, co kdo dělá s rukama u složení slibu,
není podstatné.
ČT zve hosty, kteří sdělují své názory. Skladbou a postojem k hostům ČT
vyjadřuje svůj vlastní názor. Zaklíná se vyvážeností — proto když ve
Francii islamista podřeže krk knězi v kostele za pokřiku „Alláhu
akbar“, ČT si pozve dva hosty — jednoho kněze, který řekne, že to s
islámem souvisí a druhého (mmch. bývalého kněze), který řekne, že to s
islámem nesouvisí. Je to podobné, jako kdyby si ČT zvala na to, zda
venku prší nebo ne, dva názorové oponenty.
Sdělení, že terorismus s islámem nesouvisí, ČT opakuje tak často,
že se dostal i do povědomí uživatelů sociálních sítí a je mnohdy
parodován.
Příchylnost ČT k bagatelizacím (pokud nejde o levicovou agendu či
„europolitiku“) je ostatně dlouhodobá a očividná. Důkazem za poslední
dobu budiž zpravodajství o vyvlastnění půdy bílých farmářů v
Jihoafrické republice. Zákon v dané zemi byl sice odhlasován již téměř
před 3 týdny a světová média o něm informovala na počátku března (The
Independent dne 1. 3. 2018, Reuters dokonce 27. 2. 2018), ČT o něm však
vytrvale mlčela až do 15. 3. 2018.
V tomto směru nelze nevzpomenout výbuch atomové elektrárny v Černobylu
v roce 1986 nebo demonstrace na podzim 1989, kdy ČT kopíruje tradice
svých předchůdců — zprávu pozdržet co nejdéle a následně podat jako
bagatelní a nezajímavou informaci, kdy věc je spojena s různými
otázkami, pochybnostmi a názorovými hledisky, v důsledku čehož se stává
pro běžného diváka zcela nepodstatnou. ČT zprávu o dění v JAR
marginalizuje i tím, že ke zprávě o dění v JAR přidává informaci
„Kritika se nevyhnula ani Austrálii“ a do problému vyvlastnění půdy
bělochům rasistickým zákonem JAR vkládá téma detenčních zařízení v
Papuii-Nové Guinei. Viz web ČT: „
JAR chce bílé farmáře připravit o půdu. „Potřebují pomoc z
civilizované země,“ kritizuje Austrálie“
Podobně přistupuje ČT k jakémukoliv tématu spojenému s migrací,
islámem, rasismu vůči bělochům.
ČT již zcela ignoruje události, které nezapadají do multikulturního
vnímání prosazované levicové agendy. Pokud je připustí, jsou
bagatelizovány a marginalizovány.
Útok u iránské ambasády ve Vídni
v neděli 11. 3. 2018 — nic. Útok u parlamentu ve Vídni v pondělí 12. 3.
2018 — nic. Vražda
Mireille B
. migrantem v Německu z počátku tohoto týdne — nic.
Útok migranta na kancléřku Merkelovou
dne 14. 3. 2018 — nic. Pokud je taková zpráva již příliš rozšířena, ČT
ji uvodí, případně zakončí, sdělením, že dotyčný byl
zřejmě psychicky narušený
. Bagatelizace, marginalizace.
Polsko a Maďarsko již pro ČT existují jen když chce kritizovat
tamní představitele.
Podobně je vymazána Itálie po posledních volbách. Pokud o Maďarsku ČT
informuje, pak vždy tak, jak učinila dne 15. 3. 2018 — „Podpora
maďarského premiéra Orbána — Pořadatelé využili ke shromáždění 170.
výročí maďarské revoluce“. Typické podprahové slovíčko — „využili“.
Nedokážu si představit, že by podobně bylo informováno o jakémkoliv
počinu oblíbenců ČT. „Podpora německé kancléřky Merkelové — Pořadatelé
využili pietu k uctění XY výročí…“, „Podpora rakouského prezidenta Van
der Bellena — Pořadatelé využili shromáždění XY výročí…“.
Ostatně samostatnou kapitolou je nálepkování — „extrémistická“,
„populistická“, „pravicová“ atd.
Pokud v ČT slyším, že je někdo populista, již a priori vím, že je to u
lidí oblíbený politik, který má šanci na úspěch a není levicového
smýšlení, resp. není v souznění s politickým pohledem redaktorů ČT.
Zvláštní pojednání by si zasloužilo užívání slov „rebel“, „proruský“ a
„odpůrce režimu“. Teroristé páchající násilí i na civilním obyvatelstvu
jsou rebelové, kdo nesouhlasí s politikou EU je proruský, případně
prokremelský, bojové nelegální jednotky válčící proti legální vládě
jsou odpůrci režimu. Neříkám, že nejsou — jde však o kontext a způsob
podání, které vždy vyznívá ve prospěch jedné strany — strany, kterou ČT
preferuje. Namísto slova „unijní“ je užíváno slovo „evropský“. Kdokoliv
má výhradu k politice EU, není tudíž „protiunijní“, ale ihned
„protievropský“. Ve vnímání jakéhokoliv názoru je samozřejmě obrovský
rozdíl, pokud řeknu, že je někdo „protiunijní“ na rozdíl od toho, když
jej označím za „protievropského“. Pokud je pod rozlišovací schopnost
redaktorů veřejnoprávní televize jako média veřejné služby odlišit
Evropu od Evropské unie, považuji to za fatální selhání.
Úkol zněl jasně!
Komu ČT fandí je zřejmé každému, předstírání nestrannosti je o to
více očividné a absurdní.
Ostatně, jak sdělila i manželka kandidáta na prezidenta prof. Drahoše:
„V České televizi nám fandí, ale nesmí to dávat najevo“. Divák
preference ČT samozřejmě vidí, cítí a zná.
Důkazem budiž zpráva z 15. 3. 2018 na
Facebooku ČT:
„Úkol zněl jasně: Zjistit, co je pravdy na zatčení čínského poradce
Miloše Zemana. Hrad jím pověřil kancléře Vratislava Mynáře a
dalšího z prezidentových poradců Martina Nejedlého.“
Uvození zprávy slovy „Úkol zněl jasně“, přičemž tato hláška je všem
dobře známa z filmu Pelíšky, kdy odulý příslušník SNB vypráví žákům ZŠ,
že museli zastřelit muže s koženou brašnou, ať už byl jeden nebo dva,
protože „rozkaz zněl jasně“, je typickou manipulací ze strany ČT. O to
komičtěji pak vypadají snahy zamaskovat své preference či vyvolávat
zdání objektivity. Samozřejmě plně souhlasím s tím, aby ČT informovala
o cestě zaměstnanců kanceláře prezidenta do Číny, jakož i zjišťování
jejich příčin — ale nelze zprávu veřejnoprávního média uvozovat slovy
„Úkol zněl jasně“! Takový způsob zpravodajství bych očekával od
bulváru, nikoliv od ČT.
Dalším příkladem z minulého týdne budiž
Události ČT dne 15. 3. 2018
— moderátor Jakub Železný. „…pan Fico z politiky neodchází, dokonce
prý prezidentovi řekl „Buď klidný, neodcházím“.
To je prezident Kiska jistě uklidněný, ale vážně, jakou roli… Čas 13:20
a následující. Nedokážu si představit, že by něco takového řekl
jakýkoliv redaktor/moderátor veřejnoprávního média mimo ČR, kdy sleduji
zpravodajství zejména z okolních zemí. Pokud má Dr. Železný potíže
chovat se nezaujatě, měl by zvážit své setrvání, jelikož věřím, že v
soukromém médiu by mu bylo jistě lépe. Ostatně, Dr. Železný vkládá do
moderování a reportáží své vidění světa již mnoho let, nicméně za
posledního cca 1,5 roku je to již opravdu „okaté“. Když Jakub Železný
10. června 2017 hovoří o vyhlazení Lidic, 4× zopakuje, že to byla
nacistická armáda. Slovo „německá“ nepoužije ani jednou. Pan Železný
pak graduje — „…a to vše za údajnou spojitost s atentátem na
nacistického protektora Heydricha“. Doposud jsem se domníval, že
Heydrich byl říšským protektorem v Protektorátu Čechy, Morava a
Slezsko, který vznikl jako důsledek okupace státem, který se jmenoval
„Deutsches Reich“, případně se zval „Deutschland“. O protektorovi
Heydrichovi dosazeném „Nazislandem“, případně „Nazis Reichem“ jsem se
tak dozvěděl poprvé. 31. 1. 2017 se mi redaktor Železný vepsal do
paměti zpravodajstvím o „panu Trumpovi“ jako o zvoleném prezidentu USA.
Bohužel si nepamatuji, kdy pan Železný hovořil o prezidentech USA jako
o „pánech“, třeba o „panu Obamovi“ nebo „panu Clintonovi“. Chci věřit,
že si pan Železný tyto výrazové posuny už ani neuvědomuje — divák je
však samozřejmě vnímá.
S takovým poskytováním informací jako službou veřejnoprávního média
nemohu souhlasit.
Závěrem Vás žádám i o zhodnocení, zda do veřejnoprávního média
patří pořady jako je Newsroom ČT a 168 hodin, které jsou postaveny
na subjektivních pocitech redaktorů ČT a jejich sdělování divákům.
Nenamítám nic proti tomu, aby se tak dělo, dokonce aby se tak dělo na
veřejnoprávním médiu, i když mám za to, že uvedené pořady by se více
hodily do soukromých médií. Mělo by však být zřejmé, že jde o soukromé
názory zaměstnanců ČT, jako takové uvozeny a dle mého mínění by se jako
takové měly vysílat v jiném než nejlepším vysílacím čase v neděli
večer. Nebudu komentovat pravidelnou dehonestaci určité části
politického spektra, nicméně již jen podkresová hudba v reportážích
uvozující náladu sdělení vylučuje jakoukoliv objektivitu.
Stephanie Clifford
Česká televize byla ještě před několika lety skvělým médiem, které
nečinilo hodnotové soudy a nebylo předpojaté.
Dnes manipuluje shora uvedeným způsobem a mnohdy si nezavdá ani s
bulvárem (viz např. obšírné informace o mimomanželských poměrech
prezidenta Trumpa před více než 10 lety a to v rámci hlavního
zpravodajství).
Dnes je plné dehonestací, posměšků, bezduchého nálepkování, emočního
napětí, odsudků a to nejen ve zpravodajství. Například pořad „Rudí
prezidenti“ je velice podivným sledem podprahových manipulací. Pokud je
citován dopis či rozhovor, v němž autor označí Klementa Gottwalda za
„Klému“, samozřejmě to tam patří. Z jakého důvodu však následně
komentátor ne jednou, ne pětkrát, ale snad 15× mluví o Gottwaldovi jako
o „Klémovi“, to nechápu. Divák je manipulován předkládáním obrazů
alkoholika a před Moskvou ustrašeného idiota, který má za manželku
nevzdělanou, nemanželskou, korpulentní venkovanku bez vkusu,
promiskuitní, která umřela na rakovinu dělohy — kdy už-už chybí jen
říct „A má, co si zasloužila!“. Co je to za zlost a nenávist v lidech v
ČT a okolo ní? Proč se ani jednou autoři pořadu nezamyslí nad otázkou
„Proč?“. Proč byl Gottwald zvolen prezidentem, proč byl zvolen do čela
KSČ, proč nastal vzestup komunistů po válce, proč se tady rudé zlo
vůbec objevilo, proč lidé věřili bolševikům…? Pořad „Rudí prezidenti“
je předkládán jako skvělý historický projekt. Přitom je to jen slepenec
odsudků, které jsou opřeny o vybrané materiály. Představuji si, co si
dítě o našich dějinách z pořadu „Rudí prezidenti“ odnese? „Kléma —
hloupý alkoholik“, „Tonda — blbý dělník“. Díl o Antonínu Novotném jsem
ještě neviděl — budu hádat — „nevýrazný nýmand“ nebo „opojený hlupák“?
Co se to stalo s Českou televizí, že produkuje bezduché zkratky a sama
sobě v tom tleská? Co je to za pořady „hele, blbeček — pojďme se mu
smát!“? Česká televize se dožaduje jakési slušnosti, kterou ale ani v
nejmenším sama nedodržuje.
Jste členové rad, které mají dohlížet nejen nad dodržováním litery
zákona a předpisů jakými je Kodex České televize, ale i dbát na
dodržování jejich smyslu a účelu. Dostáváme se do emočně velice
vyhrocených situací, k nimž ČT nepřispívá jen krátkodobě, ale je zde
vytvářen a podporován jakýsi „třídní boj“. Pamatuji si konec 80. let —
bylo to odporné a je to tady zase.
Žádám Vás, abyste shora uvedené neprodleně prošetřili, jelikož mám
za to, že současné vysílání ČT se již zcela vymklo z pojmu
veřejnoprávní médium.
Vyžaduje-li pan ředitel Dvořák měřitelné důkazy, odkazuji na shora
uvedené. Předem děkuji za Vaše vyjádření.
S pozdravem
JUDr. Tomáš Tyl, v. r.
Uvádí server
bpi
Článek vyšel na
svobodny-svet.cz