EpShark

Írán: Trefa Michaela Žantovského

13. 1. 2020



Na ČT24 se k situaci na Blízkém a Středním východě vyjádřil dnešní ředitel knihovny Václava Havla a někdejší velvyslanec v USA a Izraeli Michael Žantovský.

V době, kdy se pomalu uklidnila rozbouřená situace k Iráku a Íránu, se ve zpravodajství ČT24 objevilo několik komentářů k současnému vývoji. Mimo jiné si ČT24 pozvala do svého vysílání Michaela Žantovského, dnešního ředitele Knihovny Václava Havla a bývalého velvyslance Česka v USA a Izraeli. Moderátor chtěl znát názor Žantovského na postoj EU ke konfliktu mezi USA a Íránem a Žantovský sdělil něco velmi lapidárního (parafrázuji): Vliv EU v regionu Blízkého a Středního východu vyšuměl. EU se musí rozhodnout, jestli bude chtít být spojencem Íránu či Sýrie.

Domnívám se, že Žantovský trefil hřebíček na hlavičku. Ze stanovisek některých politiků (bývalý slovenský premiér Robert Fico, náš bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Jiří Kobza za SPD) zejména levicově orientovaných lze slyšet ozvěnu stanoviska Ruska k „nezodpovědnému“ kroku USA, k vraždě či dokonce k „válečnému zločinu“ USA a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kritika USA je ostatně v levicových kruzích evropských států trvale zahnízděna a americká krajní levice dnes v podstatě ovládá politiku Demokratické strany.

Prohlášení Francie, Německa a Velké Británie bylo naštěstí přeci jenom kritičtější k íránské politice v Iráku. Po zřícení ukrajinského letadla po startu z Teheránu se k tomu začínají stále více objevovat i informace o tom, že se Ukrajina chystá přistoupit k vyšetření příčiny pádu letadla co nejzodpovědněji a že jednou z vyšetřovaných verzí bude i sestřelení letadla raketou Tor, což má být podobná raketa, jakou bylo nad Ukrajinou sestřeleno malajsijské letadlo. Podle Ukrajiny totiž některé snímky trosek letadla ukazují na to, že letadlo mohlo být sestřeleno. V tomto vyšetřování tak lze očekávat naprosto protichůdné zájmy Íránu a Ukrajiny v případě, že letadlo bylo skutečně sestřeleno.

Podle amerických zdrojů ukrajinské letadlo sestřeleno bylo, což mají dosvědčovat snímky z družic zachycující stopy za dvěma raketami, které na letadlo byly vypáleny. Situace je tak podobná té po sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou. Lze jen dodat, že v čase, kdy se ze strany vojenského zpravodajství USA monitoroval podrobně celý íránský prostor, nemusí být americké informace jenom protiíránskou propagandou. Ostatně, podle íránských zdrojů zahynulo při raketovém ostřelování dvou základen 80 Američanů. Zdá se tedy, že íránské rakety skutečně mohly zabíjet, a to civilisty v ukrajinském letadle.

Je to přesně tak, jak Žantovský řekl. EU se skutečně musí rozhodnout, zda bude odpůrcem záměru Íránu o ovládnutí států Blízkého východu a jasně se postaví za USA proti Íránu nebo bude hrát hru na mezinárodní právo se státem, který mezinárodní právo neuznává. Rada bezpečnosti OSN se má sejít k situaci v Íránu a Iráku a již tady mají Francie a Velká Británie jako stálí členové Rady bezpečnosti šanci vyjádřit svůj postoj.

Píše pan Jan Bartoň na blog.idnes.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
KOMENTÁŘ:

Boris
14. 1. 2020 14:57
myslel som , že ste seriózny web , ale tým že ste sem dali to neomarxistické prasa ste u mňa skončili
Juraj
14. 1. 2020 14:06
Kto sa domnieva, že EU sa vie rozhodnúť?

Vložit komentář: