EpShark

Pád říše Římské, jako varování

14. 1. 2020



Není to zcela původní text, ale za přečtení určitě stojí. Abych na Gibonovo vysvětlení proč padl zdánlivě mocný Řím, mne přivedl článek profesora Miroslava Bárty a jeho kniha Příběh civilizace s podtitulem (Vzestup a pád stavitelů pyramid). Něco podobného co popisuje Bárta i Gibbon, nám totiž hrozí. Text rozesílám přátelům jako PF 2020.

Edward Gibbon (1737 – 1794) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád Římské říše patří dodnes ke klasickým. Předkládám názory z jeho díla, ve které jsou shrnuty základní principy chování společnosti, které Gibbon považoval za příčinu úpadku Římského společenství.

1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.

4. Literatura a umění se stávají bezduchým. vytváří se planá zábava za každou cenu. Úroveň vzdělání rapidně klesá.

5. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.

6. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldneři.

7. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.

8. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.

9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.

14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

15. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.

16. Šíří se cynismus.

17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.

18. Do země přichází velké množství cizinců.

19. Politikové nadbíhají lůze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry).

20. Občané stále na všechno nadávají.

Edward Gibbon (1737 – 1794)

Od roku 1752 studoval v Oxfordu. Dlouho experimentoval s náboženstvím, jak katolicismem, tak protestanstvím, ale nakonec se s křesťanstvím úplně rozešel a patřil pak k jeho velkým kritikům. Roku 1763 cestoval do Paříže, kde se setkal s Denis Diderotem a d´Alembertem a pak odjel do Říma, který na něho udělal nesmírný dojem. Tam se také konečně rozhodl, že napíše dějiny úpadku Římské říše. Po smrti svého otce 1770 se odstěhoval do Londýna a jako šlechtic se zúčastnil několika zasedání parlamentu, věnoval se však stále Starověkému Římu. 1776 vyšel první díl Úpadku a pádu Římské říše, který vyvolal senzaci a silné polemiky. Do roku 1788 vyšlo všech šest svazků a Gibbon se stal slavným mužem.

Připomíná pan Ivan Turnovec na Necenzurujeme.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: