EpShark

napsal Judith Bergman
14. prosince 2017

Překlad původního textu: Turkey Islamizes Denmark with More Mosques
Překlad: Jan Kuta

" Islám nemůže být 'umírněný' nebo 'neumírněný'. Islám je jenom jeden ", řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan 9. listopadu. " Nedávno se začalo operovat s pojmem 'umírněný Islám'. Ale původ tohoto konceptu je na Západě... A teď se znovu pokouší tento pojem prosazovat. Ale ve skutečnosti tím chtějí Islám jen oslabit... "

Erdogan chce Islám na Západě posílit, což mimo jiné dělá stavbou tureckých mešit v západních zemích. Stěží může někoho překvapit, že si nepřeje, aby Západ "Islám oslaboval". To však v současné době příliš nehrozí. Zakládání tureckých mešit v Západních zemích bez velkého odporu rychle pokračuje. Ale naopak, tedy stavět kostely v Turecku, je nemyslitelné.

Erdogan očividně považuje Turky žijící na západě za islámský předvoj. " Ano, integrujte se do německé společnosti, ale neasimilujte se. Nikdo nemá právo nám odpírat naši kulturu a naši identitu ", řekl Erdogan Turkům v Německu už v roce 2011. Letos poradil Turkům, žijícím na Západě:

" Běžte žít do lepších čtvrtí. Jezděte těmi nejlepšími auty. Bydlete v těch nejlepších domech. Mějte ne tři, ale pět dětí. Protože vy jste budoucností Evropy. To bude ta nejlepší odpověď na všechny způsobené křivdy. "

Kontinuální výstavbou nových mešit a rozšiřováním již existujících napříč Evropou Erdogan evidentně pracuje na tom, aby muslimové skutečně byli budoucností kontinentu.

Jedna z Evropských zemí, kde Erdogan podporuje rozšíření Islámu, je Dánsko. Ve městech Roskilde a Holbæk jsou těsně před otevřením dvě nové turecké mešity; v minulém roce byly otevřeny dvě turecké mešity ve městech Fredericia a Aarhus. Také v roce 2013 se otevřely dvě turecké mešity v Ringstedu a Hedehusene; a ve městě Køge již existující mešita založila kulturní centrum. V Dánsku je nyní 27 tureckých mešit ; 8 z nich expanduje nebo to má v plánu.

Nově dokončenou mešitu s minarety v Roskilde vlastní Turecké ředitelství náboženských záležitostí (Turkey's Directorate of Religious Affairs – Diyanet). Minarety byly postaveny na přání druhé a třetí generace tureckých imigrantů, kteří chtěli , aby "mešita vypadala náležitě".

" Obecným trendem v celé Evropě je nejen fyzická expanze Diyanetu, prostřednictvím výstavby nových mešit, ale díky nim i expanze náboženská, politická a kulturní ", řekl profesor Samim Akgönül ze Štrasburské university. Analyzoval páteční kázání, která Diyanet posílá do mešit v celé Evropě; jeho analýza ukazuje, že kázání jsou plná politických a nacionalistických poselství, která podporují Erdoganům režim.

Předseda správní rady mešity Ayasofya v Roskilde, Tuncay Yilmaz, říká : " Diyanet není politický, to vám mohu slíbit. Samozřejmě patří Tureckému státu, ale na vládě je nezávislý. "

To však není pravda. Diyanet je agentura turecké vlády – a agentura velice aktivní. Burak Bekdil z Gatestone napsal :

" Při hlášení pro parlamentní komisi Diyanet přiznal, že prostřednictvím imámů získává zpravodajské informace z 38 zemí o aktivitách následovníků kazatele Fetullaha Gülena, sídlícího v Americe, kterého turecká vláda obvinila z přípravy puče z 15. června. Diyanet prohlásil, že imámové získávají zpravodajské informace a podávají zprávy z následujících zemí: Abcházie, Německo, Albánie, Austrálie, Rakousko, Ázerbájdžán, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Gruzie, Nizozemsko, Spojené Království, Švédsko, Švýcarsko, Itálie, Japonsko, Černá Hora, Kazachstán, Keňa, Kyrgyzstán, Kosovo, Litva, Makedonie, Mongolsko, Mauretánie, Nigérie, Norsko, Polsko, Rumunsko, Saudská Arábie, Tádžikistán, Tanzanie, Turkmenistán a Ukrajina."

Dánsko nicméně přivítalo nejnovější mešitu tureckého státu s otevřenou náručí. Primátorka Roskilde, Joy Mogensen, která věděla, že mešitu vlastní turecká vláda, se v únoru 2016 zúčastnila obřadu pokládání základního kamene. Podle jejích slov skutečnost, že byla na obřad pozvána společně s městským biskupem, znamená, že v mešitě jsou "dobří lidé" pracující pro "integraci" – v opačném případě by nedovolili, aby se " křesťanka jako já a navíc bez šátku" zúčastnila obřadu.

Jeden z takových lidí "pracujících pro integraci" je předseda správní rady mešity, Tuncay Yilmaz, který je zároveň členem městské rady za Sociálně demokratickou stranu. Náhodou má také úzké vazby na radikální islámskou organizaci Milli Görüs, která vlastní cestovní agenturu, pro kterou Yilmaz pracuje . Organizuje pro ně výlety do Mekky. " Nejsem členem této organizace. Jediné spojení je, že pracuji pro jejich cestovní agenturu ", říká Yilmaz.

Primátorka Roskilde ani městská rada zjevně nepokládají Yilmazovi vazby za problém. " Pokud bychom pozorovali u této organizace cokoliv podezřelého, promluvili bychom si s ním; ale nic podobného se k nám nedoneslo ", odpověděl na dotaz novináře o Yilmazově propojení s Milli Görüs předseda Sociálních demokratů v Roskilde, Søren Kargaard. Možná, kdyby se Kargaard o vyhledání nějakých informací o Milli Görüs pokusil, zjistil by například, že ve zprávě z roku 2005 v Middle East Quarterly se píše:

" Německá zpravodajská služba vnitřních věcí opakovaně varovala před aktivitami Milli Görüs. Ve své výroční zprávě seskupení popisuje jako 'zahraniční extremistickou organizaci'. Zpravodajská služba také hlásila, že 'ačkoliv Milli Görüs ve svých veřejných prohlášeních předstírá respekt k principům západní demokracie, ve skutečnosti mezi její cíle patří odstranění světského vládního systému v Turecku a jeho nahrazení Islámským státem a odpovídajícím sociálním systémem...' Úřad pro ochranu ústavy v Hessenu (Office for the Protection of the Constitution – Landesverfassungsschutz) píše: 'Hrozbu islamismu pro Německo představuje... především Milli Görüs a její přidružené organizace. Snaží se rozšiřovat islamistické názory v mezích zákona a poté prosazovat... pro všechny muslimy v Německu striktní interpretaci Koránu a Šaríi. ... Jejich veřejná podpora tolerance a náboženské svobody by měla být vnímána velmi opatrně'."

Tato analýza dánským autoritám zjevně nevadí a v islamizaci svých měst Turky očividně nevidí problém. Tato nevědomost, či předstíraná nevědomost, pak vede lidi, jako je primátorka Roskilde a pan Kargaard, k uvedenému zanedbávání povinností.

Kolik mešit ještě bude potřeba, aby se něco změnilo?

Judith Bergman je spisovatelka, novinářka, právnička a politická analytička.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu