EpShark

napsal Burak Bekdil
9. prosince 2017

Překlad původního textu: Victims of Turkey's Islamization: Women
Překlad: René David

6. února 1935 bylo tureckým ženám poprvé umožněno volit v národních volbách a 18 žen bylo zvoleno do parlamentu – více než o 10 let dříve než v západních zemích jako Francie, Itálie a Belgie. O 80 let později se zdají býti turecké ženy nedobrovolnými pasažéry Stroje času H. G Wellse a cestují zpět do časů svých prababiček za Otomanského impéria.

Turecký silák, prezident Recep Tayyip Erdogan, kdysi hrdě prohlásil , "ženy by měly znát své místo" a že "rovnost pohlaví je proti lidské přirozenosti". Jeho místopředseda vlády řekl , že ženy se nemají smát na veřejnosti. Nikoho nešokovalo, když v roce 2016 Turecké ministerstvo pro rodinu a sociální politiku zjistilo, že ne méně než 86 % tureckých žen utrpělo fyzické nebo psychické násilí z rukou svých partnerů nebo rodiny. Podle zjištění ministerstva je nejběžnější formou zneužívání fyzické násilí: 70% žen uvádí, že byly fyzicky napadeny.

Nedávno Kadin Cinayetlerini Durduracagiz Platformu, organizace za práva žen, ohlásila , že jen v červenci 2017 bylo 28 žen zavražděno mužem. V tom samém měsíci, osm dalších "šťastnějších" žen bylo fyzicky napadeno za nošení "krátkého či neslušného oblečení" nebo za kouření na veřejnosti. Zpráva končí: "Stát zůstává potichu."

Turecko vykazuje zvyšování všech sociálních a politických rysů islámu: autoritářství, nadvládu většiny, oficiální toleranci k netoleranci ke všemu co by mohl považovat islám za "neislámské". Cílovou skupinou jsou často ženy a zastrašování se nemusí vyhnout ani tím, že se oblékají podle islámských předpisů. Hayrettin Karaman, islámský učenec, a miláček tureckých proerdoganových islamistů nedávno tvrdil , že kouření cigaret vydává špatný signál o ženině morálce. Ve své rubrice z 3. srpna napsal:

"Když vidím ženu, která nosí šátek a také kouří na veřejnosti, mám pocit, že tím říká toto: 'Neohlížej se na to, že si zakrývám hlavu. Nevzdávej to se mnou, mám toho více, co bych s tebou chtěla sdílet'".

Přirozeně, mnoho tureckých mužů považují klerikova slova za návod na rozpoznání sexuální vyzývavosti. Tento způsob myšlení je obvyklý v konzervativních muslimských komunitách. To by se nemohlo v sekulárním Turecku stát. Je to prostě výsledek vládou podporované islamizace vedené odshora dolů. To má dva znepokojující aspekty: ochotu lidí se na tomto účastnit a nerovnost před zákonem.

V roce 2014, 17-ti letá K.C. byla znásilněna a zmlácena dvěma muži. Na policii sepsala žalobu a dva podezřelí byli zadrženi. Až potud všechno bylo normální. Jeden z podezřelých uzavřel dohodu s rodinou slečny K.C.: zaplatil sumu 5 700 dolarů a dohodl se, že se ožení s K.C. Rodina zaranžovala falešný svatební obřad, nafotila fotky, a prezentovala je u soudu, aby toho muže ochránila. A pod tlakem rodiny změnila K.C. výpověď a řekla, že nebyla znásilněna. Násilník se stal náhle jejím snoubencem. Oba podezřelí byli propuštěni, uspořádal se islámský náboženský obřad a násilníci byli zproštěni obvinění. Ne moc zrovna šťastný konec. Manžel K.C. ji začal pravidelně bít a tak šla dívka znovu na policii, aby řekla svůj skutečný příběh. Její manžel byl ten, který ji znásilnil a ona byla přinucena se za něj provdat.

Ne každá žena, která hledá ochranu právního systému, má takové štěstí.

10. srpna dvě ženy Derya Kilic (19) a Seray Gurer (22) byly sexuálně obtěžovány dvěma neidentifikovanými muži. Podle jejich svědectví požádaly na ulici o pomoc dva policisty. Videozáznam ukazuje, jak jeden z policistů začal jednu z těchto žen bít. Ve svém pozdějším svědectví, když vyplňovala stížnost na policii, tak řekla, že policista, který ji udeřil, zkoušel "ospravedlňovat" sexuální obtěžování tvrzením, že byly "nevhodně oblečeny". Řekla:

"Chtěly jsme od nich pomoc, protože jsme neviděli poznávací značky motorek těch, co nás obtěžovali. Ale jeden z těch policistů řekl, že obtěžování bylo oprávněné, protože jsme byly nevhodně oblečeny."

To je kam nás dostala plíživá islamizace. Zdá se, že to lepší už nebude.

Burak Bekdil, jeden z předních tureckých novinářů, nedávno vyhozený po 29 letech z předních tureckých novin, za to, že psal o dění v Turecku pro Gatestone. Je člen Fóra pro Blízký Východ.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu