EpShark

Největší svobody požívali občané ČR v 90. letech

12. 1. 2019



CO NÁM DAL ROK 2018: Vlastimil Tlustý promluvil a řekl také, co by Zeman udělal s Petříčkem. Obávám se, že časy hojnosti velmi brzy skončí.

Bývalý poslanec a dříve jedna z nejvýraznějších tváří ODS Vlastimil Tlustý se podíval na jednotlivé události roku 2018. Rusko podle Tlustého sice je agresivní, není v tom ale samo. To, že se zatím nesetkal Donald Trump s Milošem Zemanem, má podle Tlustého své důvody. Podíl na hlubokých příkopech v české společnosti mají jak Zeman s Babišem, tak i jejich odpůrci. „Dosavadní vývoj událostí mne vede k závěru, že buď by měla být zrušena přímá volba prezidenta, nebo by měl být uzákoněn přechod na tzv. prezidentský systém, ve kterém je přímo volený prezident současně předsedou vlády,“ domnívá se Tlustý. Na závěr se někdejší politik ODS dostává k výhledu pro Českou republiku. A není to veselé čtení.

Rusko dle Západu dál provokovalo: Skripal, Sýrie, Kerčský průliv. Potvrdila se letos mezinárodně sdílená teze o agresivním Rusku? Ve jmenovaných oblastech, ale i jinde?

Rusko dle Západu provokovalo a Západ dle Ruska také provokoval. Mezinárodně sdílenou tezi o agresivním Rusku bych nezpochybňoval, ale doplnil bych, že těch agresivních je na světě více a někteří z nich i vůči Rusku. Kdo vyhrává v Sýrii, není snadné pochopit. Je zřejmé, že části jejího území si chce přisvojit řada „zájemců“. Z posledního vývoje usuzuji, že prezident Asad nebyl poražen, ale na to, že se mu podaří uchovat původní Sýrii, to nevypadá.

Americký prezident Donald Trump se stále nesetkal s Milošem Zemanem. Americký velvyslanec v ČR Stephen King to vysvětlil tak, že by prý novináři setkání obou státníků za současné situace vnímali jako potvrzení spekulací, že je Trump napojen na Rusy. Je to uvěřitelné zdůvodnění? A proč se Trump se Zemanem stále nesetkal, i když byl Zeman jediným evropským prezidentem, který jej v předvolební kampani podpořil?

To zdůvodnění považuji za zcela přesné. Prezident Donald Trump je od svého zvolení pod stálým a velice silným tlakem kvůli údajnému napojení na Rusko. Zřejmě ho to ohrožuje natolik, že si nemůže dovolit setkání s prezidentem Milošem Zemanem, který ho sice podpořil, ale je podezříván z téhož.

Pojďme k dění v Česku. V posledních letech se často mluvilo o nesvornosti našeho národa, a to kvůli politice. Letos byly prezidentské volby, komunální volby, rozruch byl i kolem Andreje Babiše. Jsme po tomto roce svornější a sjednocenější coby národ?

Je to bohužel přesně naopak. Příkopy mezi lidmi byly jak příznivci, tak odpůrci Miloše Zemana a Andreje Babiše prohloubeny a rozšířeny. Mají na tom významný podíl i oba jmenovaní.

Pokud jde o prezidentské volby, lze říci, že naši spoluobčané rozhodli moudře? Nebo by Jiří Drahoš, viděno optikou dneška, byl lepším prezidentem? Drahoše podporovaly umělecké a intelektuální kruhy, Miloše Zemana spíše chudší obyvatelstvo z venkova. Tyto dvě skupiny se nemají v lásce… Která z nich během prezidentských voleb víc přikládala pod kotel?

Podíl obou stran na tom, že různé politické názory přerůstají v nenávist mezi občany, je vyvážený. Dosavadní vývoj událostí mne vede k závěru, že buď by měla být zrušena přímá volba prezidenta, nebo by měl být uzákoněn přechod na tzv. prezidentský systém, ve kterém je přímo volený prezident současně předsedou vlády.

Jakou roli můžou hrát aktuální výroky a činy ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který prohlásil, že si nepamatuje, jak premiér Babiš hlasoval v otázce paktu o uprchlících? Ministr Petříček poté jménem vlády pakt na hlasování OSN podpořil. Babiš dle vlastních slov s paktem nesouhlasil.

Jedná se o jednu ze dvou špatných variant. V té první postupoval ministr zahraničí proti usnesení vlády s tichým souhlasem premiéra a Andrej Babiš tuto nedůstojnou hru podstupuje proto, aby obelstil své voliče. V té druhé porušil ministr zahraničí usnesení vlády svévolně i proti stanovisku premiéra a měl být proto okamžitě podán návrh na jeho odvolání z funkce. Prezident Miloš Zeman by takovému návrhu určitě vyhověl.

Končí šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se totiž rozhodl neprodloužit Fischerovu smlouvu. Zaznívají kritické hlasy, které Zavorala obviňují z postranních úmyslů. Komunikuje Zavoral směrem k veřejnosti své změny v personálním obsazení veřejnoprávního rádia dobře? A mají mít v těchto věcech slovo politici?

To je jen další z dlouhé řady projevů vážného problému. Je již zcela jasné, že veřejnoprávní média, která jsou placena koncesionářskými poplatky občany, některá témata a jejich nositele otevřeně podporují, a proti jiným bojují. Též je zřejmé, že vládnoucí politici čím dál více podléhají pokušení zasahovat do vedení veřejnoprávních médií tak, aby sloužila jim ku prospěchu. To je z principu konfliktní situace a jsem zvědav, s jakými nápady politici přijdou.

Jak jsme na tom s úrovní svobody? Mluví se o tom, že v nejrůznějších oblastech života stále přituhuje. Mám teď na mysli věci, které přišly v rámci s bojem proti terorismu, ale třeba i různé akce zaměřené na potírání nevhodných projevů a diskriminace. Je obyčejný Čech svobodný? A je svobodnější, než byl třeba na přelomu tisíciletí?

Svobody občana a rodiny jsou v poslední době ve jménu veřejného zájmu systematicky a hrubě omezovány. Největší svobody požívali občané ČR v 90. letech minulého století. Zásadní roli v tomto negativním vývoji mají regulace Evropské unie a levicové vlády.

Když se podíváme na českou ekonomiku, průměrné platy i důchody rostou, nezaměstnanost je pod třemi procenty. Zároveň se ale množí varovné hlasy, že tato „jízda“ nepotrvá věčně a že krize je za rohem. Žijí si Češi nad poměry? Doporučujete jim v nadcházejícím roce spíše šetřit, nebo odpovědně investovat? Třeba do vlastního bytu, nebo si raději hledat lepší práci?

Patřím k těm, kteří se velice obávají, že časy hojnosti brzy skončí. Činy vlády, jako například podoba státního rozpočtu, dokazují, že vláda si toho buď není vědoma, nebo to prostě před občany tají. Nelze se proto divit, že většina občanů si svou budoucností hlavu moc neláme. To, že se má člověk zajišťovat do budoucnosti, věděli v nedávné minulosti téměř všichni. Dnes vytvořil sociální stát v mnohých dojem, že se o ně v každé situaci postará, a to přesto, že osud komunistických režimů celého světa prokázal, že to dlouhodobě není možné.

Uvádí pan Vlastimil Tlustý pro PL

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: