EpShark

Pět lží o potratech

3. 7. 2022



O čem vlastně rozhodoval Nejvyšší soud USA? O případu, který se týkal potratů ve státě Mississippi, kde – světě div se – zakázali potraty „už“ po 15 (!) týdnu.. Šlo o rozhodnutí známé jako „Dobbs vs. Jackson Women’s Health“. Hlasování soudců dopadlo poměrem 5:4. (rozhodnutí zde).

Každý, kdo umí číst, a to v České televizi a rozhlase umí úplně všichni, ví, o čem konkrétně soud rozhodoval a jaké bude jeho rozhodnutí mít praktické následky.

Lež první

Přesto na Českém rozhlase Plus a předtím opakovaně v České televizi, různí komentátoři hovořili o tom, že Nejvyšší soud USA (pokud rozhodne tak, jak bylo zřejmé z předčasně uniklé části rozhodnutí), rozhoduje o zákazu potratů v USA.

Redaktoři ani v jediném případě – a byly minimálně čtyři, které jsem zaznamenal – nezasáhli a neuvedli komentář na pravou míru. Nikdy českého posluchače a diváka neupozornili na to, že soud rozhoduje o úplně něčem jiném, tedy v žádném případě ne o zákazu potratů na území Spojených států amerických.

Lež druhá

Mnozí tvrdí, a mezi nimi i Joseph Biden, že soud svým pátečním rozhodnutím odebral Američanům předtím udělené ústavní právo na potrat.

To je skutečně velmi nefér neboť Nejvyšší soud rozhodoval mj. právě o tom, zda právo na potrat, resp. problematika potratů, je federální, tedy ústavní věcí. Není a nikdy nebyla.

Existuje sice i v americké ústavě právo na život, ale to se týká výhradně lidí, kteří se narodili a kteří spolu se svým narozením obdrželi práva, kterými však předtím, jako nenarození, nedisponovali.

Jinou zmínku o životě a smrti člověka Ústava USA neobsahuje.

To, co tvrdí Joseph Biden ve svém pátečním projevu je tedy velmi závažná lež, která má v jeho funkci ještě závažnější konsekvence. To, o čem hovoří Biden, je totiž jakési právo volby ženy, zda počaté dítě donosit, či ho před jeho narozením zabít.

I v samotném rozhodnutí ve věci Roe versus Wade z roku 1973, které jako precedens od pátku již nepožívá právní síly, je výslovně uvedeno, že „ústava výslovně nezmiňuje žádné právo na soukromí“ ve smyslu autonomního rozhodnutí ženy donosit, či zabít své dítě.

Jinak řečeno, ústavní právo na potrat nikdy de iure neexistovalo, a tak rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Roe versus Wade z roku 1973 bylo v tomto směru minimálně nepřiměřeným zásahem do práv jednotlivých států – Nejvyšší soud USA o této věci neměl nikdy rozhodovat, věc měla být soudem odmítnuta, neboť se problematika netýká ústavou zaručených práv.

Lež Bidena tedy spočívá v tvrzení, že existovalo ústavou zaručené právo na potrat, které bylo pátečním rozhodnutím zrušeno. I laik dobře chápe rozdíl mezi ústavním právem, které je výslovně zakotveno v ústavě, a rozhodnutím soudu, které umožňuje (nezakazuje) určité chování.

Lež třetí

Rozhodnutím soudu se z USA stává nemoderní civilizační periférie na úrovni banánové republiky.

To je také krutá lež. Spojené státy totiž do pátku patřily do šestice zemí světa, kde byl potrat možný až do okamžiku porodu (Kanada, Čína, Severní Korea, Jižní Korea, USA a Vietnam).

Tato praxe sice nebyla v posledních letech v USA příliš častá, přesto dnes žijí lidé, kteří opravdu přežili svůj vlastní potrat. A naopak, řezničiny typu potratů částečným porodem řadily USA mezi hrstku zemí, kde bylo možné usmrcovat životaschopné děti.

Ani v České republice nejsou tyto praktiky legální, a co víc, Česká republika ve své ústavě výslovně (byť nedokonale) nenarozený život chrání.

Potrat, jako hrubý zásah do života plodu na prahu jeho člověčenství, snese právě ve Spojených státech srovnání jen s milionkrát zmíněným otroctvím a rasovou segregací.

Přirozené právo přijít na lidský svět a okusit jeho dobrotu a štěstí, se nenarozenému upíra na základě rozhodnutí člověka, na kterém je životně závislý, aniž by se nenarozený mohl takovému rozhodnutí jakkoliv bránit.

Modernizace posunu ve vnímání těchto práv by tedy měla spočítat v přiznání potřebné míry právní subjektivity nenarozenému, jako právně slabší straně a nikoliv v posilování práv nejčastěji dospělému, tedy právně silnější straně. Bidenův opakovaně zmíněný progresivismus tedy posiluje silnější stranu tohoto sporu o život, což neodpovídá zásadám humanismu, o kterém tak rádi vyprávějí.

I otroctví, jakožto hrubé porušení přirozené Bohem dané svobody člověka, bylo chráněno ústavou a až ústavním dodatkem bylo zakázáno. To však není případ potratů. Potrat nikdy nebyl garantován ústavou.

Lež čtvrtá

„Nenechte se mýlit, toto rozhodnutí je vyvrcholením záměrného úsilí v průběhu desetiletí“, řekl Joseph Biden. I to je pochopitelně velká lež.

Rozhodnutí Roe versus Wade z roku 1973, kterým byl potrat na území federace legalizován, bylo kritizované od počátku. Hnutí Pro život má v USA padesátiletou tradici, včetně některých jeho velmi militantních projevů. Rozhodnutí Roe versus Wade tedy nikdy nebylo jakýmsi společenským kompromisem, jak říká Joseph Biden.

První Pochod pro život za účasti desetitisíců demonstrujících se konal hned v roce 1974 a v době přelomového rozhodnutí zakazovalo potrat zcela 30 amerických států  (žádný z nich neumožňoval potrat v žádném období těhotenství). Tento přirozený legislativní vývoj byl násilně a nečekaně přerušen právě rozhodnutím Roe versus Wade. Nešlo tedy o konsensus.

Tvrzení Josepha Bidena, které navozuje zesílení tlaku proti potratům až v posledních letech tedy nepopisuje skutečný stav.

Proč i v tomto ohledu Joseph Biden lže, je však jasné. Progresivisté vždy chtějí přeskakovat přirozený vývoj společnosti a pro aplikaci svých nejčastěji unáhlených změn se nestydí popírat i historická fakta. A proto třeba lžou o „temném středověku“, jakožto synonymu něčeho zanedbaného, tmářského a krutého.

Rozhodnutí Roe versus Wade tedy přineslo v USA cca 60 milionů mrtvých, ale určitě nenavodilo společenský konsensus. To je velká Bidenova lež, za kterou by se nestyděl ani Andrej Babiš.

Lež pátá

„… Představte si, že by mladá žena musela nosit dítě v důsledku incestu bez možnosti volby“, řekl ještě Joseph Biden.

Propotratový lobbing vůbec používá nefér argumenty. Vypráví o znásilnění nebo incestu a spoléhá na neexistující „kontroverznost“ zákazu potratů v těchto případech.

Předně nutno říci, že i v roce 1973, kdy se projednával případ Roe versus Wade, byl potrat za těchto okolností legální. Nakonec, jak z historie tohoto případu víme, žalobkyně Norma McCorveyová si před tím, než zažalovala stát Texas, vymyslela, že byla znásilněna skupinou černochů, a to proto, aby jí byl dovolen legální potrat. To znamená, že legislativa už před padesáti lety na tyto excesivní případy pamatovala a pamatuje na ní i ta nejpřísnější, která momentálně platí v Jižní Karolíně.

Zkrátka, jde o lež neboť potrat je a bude za těchto okolností vždy legální. (Historie tomu napovídá, neboť ve většině lidských kultur byl potrat v těchto případech umožněn.)

A nakonec bychom měli říci, že případů potratů odůvodněných incestem nebo znásilněním je skutečně velmi malý.  Studie z roku 2016 hovoří o 0,3 % znásilněných ženách, které absolvovaly potrat a o 0,03 % žen, které ho podstoupily z důvodu incestu, tzn., že 99 % žen potratem řeší jiný problém.

Vedle sociálních důvodů, které uvádí až 80 % žen, jde také o zdravotní problémy matky. Ty ženy, kterým hrozí vážné zdravotní riziko z těhotenství nebo porodu, je v USA okolo 9 %. Deset procent žen, které absolvovaly potrat uvádí jiný důvod nebo neuvádí žádný. Odborníci připomínají očekávané zdraví dětí, které také bývá důležitým důvodem v tomto strašném rozhodování.

Přes všechna tato ujištění však existují státy Severoamerické unie, kde jsou a budou potraty vždy (nebo alespoň za mého života) legální. To je víc než jisté.

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: