EpShark

Hrozba exitu urychlí konec EU

25. 9. 2018



Rozhovor s panem Ladislavem Jaklem pro Byznys Noviny. [14. 8. 2018]

Proč svoji kandidaturu stavíte na tématu migrace a migrantů, když v Česku jde zatím spíše o akademické téma, neboť do naší země fakticky žádní běženci nechtějí?

Svou kandidaturu stavím na kritice bruselské centralizace a na odmítání bruselských i domácích nápadů omezovat svobodu každého z nás. A jedním ze zásadních projevů bruselské centralizace je organizovaná masová imigrace. Není to akademické téma. Jsme součástí EU a podpora a organizování masové imigrace je projektem EU a vlád mnoha členských zemí. Není možné, že by se nás nedotkla, pokud se proti ní nebudeme efektivně stavět.

Naše vláda se vůči masové imigraci zatím chová dosti zdrženlivě, ale myslím, že v tom premiéru Babišovi nelze věřit. Vždy udělá, co je pro něj výhodné. Teď od něj slyšíme deklarovaný odpor k imigraci, ale až mu jeho mocní zahraniční partneři pohrozí, že by na to mohl doplatit, určitě bude chtít otočit. Ale neudělá to, pokud bude cítit silný tlak doma. A k tomu tlaku chci přispět.

Česko je před masivním přílivem migrantů „chráněno“ relativně nižší životní úrovní, respektive relativně skromnějším sociálním zabezpečením ve srovnání se státy, jako je Německo. Měli bychom si relativně skromnější státní sociální zabezpečení udržovat, abychom tím odradili migranty?

Ach ne, naše sociální politika nesmí mít tento jediný účel, rozhodujme se o jejích parametrech na základě vlastní domácí situace. Horší chvíle ale nastane, až Německo a další státy zesílí tlak na to, aby dávky pro imigranty byly po celé EU stejné. Pak by imigranti rychle objevili kouzlo našich nízkých cen. Proto si takové sjednocení sociální politiky nesmíme nechat vnutit. I kdyby na něj EU přispívala.

Jak byste vyřešil problém migrace do Evropy, kdybyste měl — naprosto hypoteticky — neomezenou moc nad celým kontinentem?

Nechtěl bych mít neomezenou moc. Jsem jen člověk. Ale pokud bych měl nějaký vliv, zaprvé bych žádal o skoncování s aktivní imigrační politikou a s podporou organizovaného masového dovozu Afričanů a Arabů. Zadruhé bych požadoval zásadní reformu sociální politiky, aby neumožnila celým generacím žít bez práce a bez snahy být užitečný ostatním. Zatřetí bych odsuzoval zhoubnou ideologii multikulturalismu, demontáž naší vlastní kultury a plány na řízenou demografickou změnu západní společnosti.

Začtvrté bych požadoval okamžité ukončení intervencionalistické násilné politiky, která dramaticky přispěla k destabilizaci velkých částí Afriky a Asie. A zapáté bych prosazoval volný trh s třetími zeměmi bez agresivního vnucování různých sociálních, ekologických či zdánlivě technologických standardů, které znemožňují chudým zemím využít jejich komparativní výhody a tím srovnat kvalitu života jejich lidí se Západem.

Považujete se za „nácka“, za kterého vás veřejně označují někteří oponenti v kontextu vaší kandidatury za Okamurovo SPD?

Nevšiml jsem si, že by mě tak někdo označoval. To by musel být hlupák, který o mně nic neví. Stejně mám pocit, že taková slova spíše fungují coby nadávky, jejichž autoři si jejich skutečný obsah ani neuvědomují, jinak by je nemohli užívat.

Proč kandidujete za SPD a nikoliv třeba jako nezávislý kandidát?

Nijak moc jsem se do kandidatury nehrnul. Bude to mít a už má různé dopady na můj život. Abych si sám začal shánět podpisy, peníze, podporu, to bych musel o senátní křeslo usilovat vehementně a dlouhodobě. Spíše to bylo tak, že jsem dostal několik nabídek, ty se zintenzivňovaly, a já jsem nakonec na jednu z nich kývl. A proč zrovna na nabídku SPD? Protože jejich odpor proti řízené masové migraci a bruselské centralizaci je v očích voličů nejzřetelnější.

Proč v éře propojeného, globalizovaného světa 3. tisíciletí nadále hájíte koncept národního státu? Není dnes národ přežitek? Nedával by v kontextu celosvětového soupeření velmocí větší smysl evropský národ?

To jste zamotal několik věci dohromady. Zaprvé — národ a národní stát není totéž. Národní státy vznikají kolem politického národa. Politický národ je politické společenství stojící na respektu ke sdíleným politickým hodnotám. Bez politického národa nemůže existovat národní stát a bez národního státu nemůže vzniknout ani existovat demokracie.

Národ je etnický, etnografický, kulturní a morální termín. Souvisí s emocemi, tradicemi, kulturními zvyklosti a společně sdíleným kulturním dědictvím. Národ je naše širší rodina a není to tak dávno, kdy vztah k národu nebylo třeba nikomu vysvětlovat a ani nikoho přesvědčovat o tom, že jde o pozitivní hodnotu. I různí světáčkové, národem opovrhující, mají v sobě více národního odkazu, než sami tuší. Národ tedy potřebujeme k uchování a rozvíjení morálních hodnot a národní stát zase k ochraně demokracie a svobody.

A globalizovaný svět? On byl globalizovaný vždy. Jen se postupně více propojuje, ale to nijak zlomově, ten proces trvá už tisíce let. A vždy přinášel své dary i svá rizika. Abychom dary, které život v pestrém světě nabízí, mohli užívat, nemusíme se přece zříkat toho, co naopak můžeme nabídnout my. A abychom mohli čelit rizikům, potřebujeme demokratický fungující národní stát o to víc, oč víc k nám vnější svět prosakuje. A evropský národ? Copak existuje nějaký africký či asijský?

Čeho byste chtěl v Senátu dosáhnout? Jak byste zvolení do Senátu využil ve prospěch občanů?

Senátor má jen jeden hlas z 81. Takže když řeknu, že budu hlasovat proti všem novým regulacím, příkazům a zákazům, a to z bruselské i domácí dílny, a že budu hlasovat i proti jakýmkoli ústupkům v imigrační politice, bylo by to málo. Budu hlavně mluvit, argumentovat, psát a besedovat, abych přesvědčil co nejvíce svých kolegů a těch hlasů pak bylo víc než jen ten můj.

Jak se vůbec díváte na smysl a postavení Senátu? Osvědčil se podle vás za dosavadních 22 let existence Senát v ČR jako „pojistka demokracie“?

Obrat „pojistka demokracie“ mi připadá jako nadnesená fráze. Já Senát jako pojistku vidím, ale jako pojistku proti legislativní mašinérii. Každý rok se na nás valí stovky nových a nových zákonů a téměř každý z nich život lidí opět o něco zhorší. Každý zamítnutý zákon je tak podle mne úspěchem. V tom musí být Senát aktivnější.

Byl byste pro transformaci Senátu, případně pro jeho zrušení? Jak se díváte na myšlenku změnit senátní volební systém na jednokolový?

Pro zrušení bych nebyl. Jakýkoli nástroj k sypání písku do soukolí legislativní mašiny je dobrý. Transformace by možná přínosná byla, myslím v tom smyslu, že by senátní „veto“ bylo obtížněji přehlasovatelné. Ale takový návrh Poslaneckou sněmovnou asi nikdy neprojde. A jednokolovou volbu podporuji už od doby vzniku Senátu, tedy už tak 25 let. V druhém kole se vždy spojují poražení proti nejvýraznějšímu kandidátovi. Z dvoukolového systému tak profitují šedé myšky, ale silné osobnosti na něm prodělávají. V prvním kole se volí pozitivně (koho chci), ve druhém negativně (kdo mi vadí méně). A negativní volbu považuji za volbu motivovanou nesprávně.

Jaká je vaše vize Evropské unie? Vede se „spor“ o to, zda má smysl usilovat o vystoupení ČR z EU, nebo čekat, až se EU sama rozpadne z důvodu vnitřní nekonzistence a vlastních problémů. K čemu se přikláníte vy?

Evropská unie musí zaniknout. Může být nahrazena organizací suverénních, dobrovolně spolupracujících demokratických států, které k tomu nebudou potřebovat žádné ústředí, ale také systémem bilaterálních smluv. Usilovat o vystoupení z EU rozhodně smysl má. Už proto, že každý exit nebo i jeho hrozba může urychlit konec EU v současné podobě. Čekat nelze, to by znamenalo zase celou generaci života v době utahování šroubů.

Jaký je váš pohled na zahraniční vojenské působení České republiky, respektive Armády ČR? Podporujete mise v Afghánistánu či v Pobaltí?

Nepodporuji žádné zahraniční mise mimo území NATO a ty na území NATO je třeba bedlivě zvážit, zda opravdu přispívají k bezpečnosti. Naše armáda má chránit naši zem a ne střílet domorodce v pouštích a horách na druhém konci světa.

Jste příznivcem členství ČR v NATO? Jak by se podle vás NATO mělo změnit, aby členství mělo smysl?

Příznivcem členství jsem, ale reforma NATO je nutná. Už teď nejsou dodržována její základní pravidla (pomáhá snad NATO Turecku napadanému Kurdy?). NATO operuje po světě bez mandátu OSN a hájí zájmy jen vybraných členů. Rovněž hrozí riziko, že jeho členové budou zataženi do konfliktu, dobrodružně vyvolaného jedním členem pro své vlastní zájmy. NATO se má vrátit ke svému poslání: spolupracovat na bezpečí svých členů. Jinak musí být nahrazena systémem smluv a bezpečnostních záruk.

Ptal se Martin Maňák, Byznys noviny, 14. 8. 2018

Převzato z LadislavJakl.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: