EpShark

"Buďte prokleti navždy": Pronásledování křesťanů extremisty, leden 2018

19. 9. 2018



napsal Raymond Ibrahim
4. září 2018

Překlad původního textu: "Be Cursed Forever": Extremist Persecution of Christians, January 2018
Překlad: Josef Janeček

  • "Nigerijské bezpečnostní síly vyhlásily ve své zemi válku křesťanům."- Pastor Kallamu Musa Ali Dikwa, výkonný ředitel Voice of Northern Christian Movement (Hlasu severního křesťanského hnutí), Nigérie.
  • Zatímco nesčetní muslimští migranti jsou nekriticky přijímáni a je jim udělováno postavení uprchlíka, evropské orgány i nadále odmítají ty, kteří nejvíce potřebují ochranu před vyhoštěním.
  • "Afghánistán není bezpečné místo pro konvertity ke křesťanství. Soud by měl požádat Švýcarsko, aby přestalo zavírat oči před situací náboženských menšin v Afghánistánu... Odeslání uprchlíka zpět do země, kde čelí pronásledování pro svou víru, je neslučitelné s Úmluvou." - AFD International.

Vraždění křesťanů v Egyptě

Tři přestrojení střelci zabili křesťana Bassema Attallaha, 27 let, poté, co ho podle kříže vytetovaného na zápěstí identifikovali jako křesťana. Podle jeho staršího 38letého bratra Osama šli oba bratři a jejich muslimský kolega Muhammad po práci domů, když je zastavili tři ozbrojení muži ve věku 23 až 25 let. "Mysleli jsme si, že to jsou policisté, protože nebyli maskovaní... Měli na sobě černé bundy,"vzpomíná Osama. "Přistoupili k nám a požádali Bassema, aby jim ukázal zápěstí pravé ruky, a když uviděli tetování kříže, zeptali se ho: "Jste křesťan?" Bassem odpověděl: "Ano, jsem křesťan," a hlasitě to zopakoval.

Muži se pak zeptali Muhammada na jeho jméno a chtěli, aby jim ukázal zápěstí. Protože neměl na ruce kříž, nechali ho odejít. Když zjistili také Osamovo jméno, které je mezi muslimy populární, a protože na jeho zápěstí neviděli žádný kříž, tak mu také dovolili odejít. "A pak zastřelili Bassema do hlavy, nemohl jsem uvěřit, co se stalo mému bratrovi, padl přede mnou na zem a já nemohl dělat vůbec nic... Ztratili jsme člověka drahého naším srdcím. Můj bratr Bassem byl velmi dobrý a milý člověk, měl silný vztah k Bohu, vždycky četl Bibli, modlil se a chodil do kostela, všichni lidé ho měli rádi," řekl jeho smutný bratr. Vražda se stala v Al-Arish na Sinaji, která byla v posledních letech místem mnoha útoků na křesťany - včetně vraždy dvou kněží a masového rozvratu křesťanských vesnic.

Na Nový rok, který muslimský kalendář neuznává ani neoslavuje, byli dva křesťanští bratři na veřejnosti zastřeleni maskovaným mužem na motocyklu. Zatímco oni při převozu do nemocnice zemřeli, vrah utekl. Útok se odehrál v blízkosti obchodu jejich křesťanského přítele, který prodával alkohol. Na koptské obchody, které prodávají alkohol, se často zaměřují ti, kteří považují alkohol za "haram", neboli islámem zakázaný. Téměř celý rok, až do 3. ledna 2017 slídil v Egyptě jeden muslim za křesťanským majitelem obchodu, až mu za prodej alkoholu podřezal hrdlo.

Pokud jde o islámský teroristický útok na koptský kostel z 29. prosince 2017, při němž zemřelo devět obětí, tak vycházejí najevo další detaily. Jedna matka obětovala svůj život, aby zachránila své dvě malé dcerky. Nermin Sadik, 32 let, vedla své dvě dcerky ve věku 11 a 7 let, do nedělní školy, když k ní přiběhl jeden z ozbrojenců. Když si uvědomila, co se děje a že se chystá začít na ni střílet, odstrčila dcerky od sebe a sama byla zasažena kulkou. Poté se terorista obrátil na obě dívky, ale jejich matka je "s posledním dechem sevřela do náručí, aby je ochránila před létajícími kulkami", říká zpráva. Ačkoliv dívky tuto těžkou zkoušku přežily, tak tělo jejich matky zasáhlo několik kulek. Po tragédii řekl Nermin vdovec, že jeho žena, zdravotní sestra, "byla ke všem laskavá a ráda nezištně pomáhala".

Vraždění křesťanů v Nigérii

Během měsíce ledna pokračovala také řada útoků na křesťany ze strany muslimských pastevců kmene Fulbů. Jedna zpráva hlásí: "V jižní Nigérii bylo na Nový rok po bohoslužbě zabito ozbrojenci nejméně 16 lidí. Lidé se zúčastnili půlnoční bohoslužby a poté na ně bylo v pondělí v ranních hodinách zaútočeno ze zálohy."

Podle jiné zprávy bylo jen během jediného týdne v lokalitě Lau ve státu Taraba zabito 55 lidí a zapáleno 200 domů.

V jiném případě bylo muslimskými pastevci zavražděno 80 křesťanů v krajích Logo a Guma, mnoho z nich bylo rozsekáno mačetami. Jeden z přeživších, Peter vyprávěl na nemocničním lůžku, že útočníci, kteří ho pronásledovali, "byli lidé, s nimiž jsem dříve v této komunitě hovořil. Postavil jsem se a zavolal na ně jejich jmény a snažil jsem se jim vzít mačetu, kterou měli v rukách, ale bez úspěchu. Byl jsem přemožen a začali do mě sekat."

Při komentování těchto probíhajících nájezdů generální tajemník Křesťanské asociace Nigérie reverend Musa Asake řekl"Za vlády prezidenta [Muhammada] Buhariho se vraždící pastevci z kmene Fulbů těšili bezprecedentní ochraně a zvýhodňování a proto tito pastevci zacházeli s Nigérií jako s dobytým územím. Místo zatýkání a trestního stíhání pastevců z kmene Fulbů jim bezpečnostní síly tvořené většinou muslimy ze severu nabízeli ochranu, přestože proti nigerijskému lidu beztrestně rozpoutali teror."

Znásilňování křesťanů v Pákistánu

"Křesťanský chlapec byl ve věku pouhých 7 let brutálně znásilněn muslimským násilníkem," uvádí zpráva. Daim Masih, žák 1. třídy, šel domů ze školy, když potkal 19letého Shana Muhammada bydlícího ve stejné oblasti: "Ahoj Daime, rád tě vidím", začal. "Mám dobrou zprávu, některá z našich krav porodila mladé telátko. Nechceš se jít se mnou na něho podívat?" Důvěřivý chlapec s ním šel, protože měl rád zvířata a protože Shana znal. Šli spolu, když si Masih uvědomil, že nesměřují k farmě, ale na osamělé místo. Upozornil na to Shana, ale ten mu odpověděl, že má "pro něj další velké překvapení". Zpráva pokračuje:

Zašli pár metrů mezi stromy, když najednou Shan roztrhl Daimovu košili, potom rozerval zbytek jeho oblečení a strhl Daima na zem. Shan pak dupal po Daimovi a pokračoval v sexuálním útoku a znásilňování ubohého Daima. Při tomto útoku malý 7letý kluk se Shanem bojoval, Shan však byl mnohem větší a silnější než on. Shan Daima mlátil, fackoval, kopal. Shan během útoku vykřikoval obscénnosti a chtěl po Daimovi, aby přestal plakat. Nicméně násilí a penetrace byly pro Daima tak bolestivé, že nemohl svůj pláč zastavit. Ze zoufalství, že ho není schopen umlčet, nebo z nadšení nad vlastní silou a podmaněním své kořisti, obepnul Shan své ruce kolem Daimova krku a jal se ho škrtit, čímž chtěl dokonat svůj hnusný čin.

Ve skutečnosti bylo v Pákistánu v průběhu let uškrceno mnoho křesťanských dětí - chlapců a dívek - ať už během znásilnění, nebo poté, co byly znásilněny. Naštěstí pro Daima, jeho dědeček a strýc uslyšeli jeho křik a přispěchali na místo činu, kde si Muhammad natáhl kalhoty a ze scény utekl. Traumatizovaný 7letý chlapec byl následně hospitalizován v nemocnici.

Při jiném incidentu byla mladá vdaná křesťanka a matka dvouleté dívky "brutálně hromadně znásilněna třemi muži a pak ponechána spoutaná na dvoře domu jednoho muslima, dokud ji policie o dva dny později nenašla," uvádí další zpráva. 20letou Sidhru začali pronásledovat tři místní muži ve chvíli, kdy odešla z domu své matky. Dala se do běhu ke svému domovu, ale oni ji dohonili a podle zprávy "v okamžiku, kdy ji chytili, Sidhra omdlela. Není proto schopna popsat události následujících 36 hodin." Rodina se nakonec dozvěděla, že byla viděna přivázaná k židli na dvoře jednoho místního domu. Zpráva pokračuje:

Celá její rodina se rozběhla k domu Mohameda Ilyase a dívala se skrz vrata. Když matka uviděla svoji dceru, jak visí v bezvědomí připoutaná k židli s roubíkem v ústech na dvoře sousedova domu, tak začala křičet. Když Sidhru spatřili i ostatní členové rodiny, tak začali hystericky křičet také. Začali se dobývat do vrat, jeden z bratrů vrata přelezl, otevřel je zevnitř a vrhl se ke své sestře. Sidhra byla plně oblečená a byla připoutána za ruce i nohy. Provaz, kterým byla přivázaná, byl tak utažen, že na jejích zápěstích zůstaly modřiny. Poté, co se jim podařilo ji probudit - trvalo jim to pár minut – trpěla závratěmi a jevila známky zdrogování.

Když se Sidhra probudila "po více než dvou dnech z bezvědomí, tak věřila, že byla znásilněna", identifikovala tři místní muže – všichni tři byli synovci majitele domu Mohameda Ilyase. I když otec Sidhry podal na policejní stanici stížnost, tak "Policie odmítla uznat její únos nebo znásilnění a neprovedla ani První záznam o incidentu (First Incident Report), a rodině oznámila, že nemají žádné důkazy." Po velkém tlaku ze strany rodiny a dalších místních občanů, policisté zaregistrovali zločin a zatkli dva útočníky - jen aby je po určité době zase propustili. I když rodina pokračuje v hledání spravedlnosti, "má jen malou naději na případné stíhání provinilců, protože soudy a policie vykazují jen malou empatii a zdá se, že nemají zájem na obvinění bohatých muslimů," uvádí se ve zprávě. Později Sidhra řekla:

Jsem naprosto rozrušená. Návštěva mé matky se pro mě stala dnem, který mne zcela zničil. Trpím brutálním únosem a znásilněním nechutnými muži bez studu.... Myšlenka na to, co mi ti lidé udělali, mě děsí, mám noční můry a cítím, že celý můj svět se zhroutil. Mám hrůzu z chůze po ulicích v noci a těžko se vyrovnávám s hlubokou depresí, která mě pohlcuje. Měla jsem šťastný život, který mi skončil a krutí muži, kteří mi ukradli radost, budou brzy propuštěni, aby mně opět ohrožovali a napadali jiné ženy, podobně jako mne. V této zemi není spravedlnost.

Džihád proti svobodě křesťanů

Kyrgyzstán: Neznámí útočníci zapálili kostel v zemi s muslimskou většinou. Malá baptistická komunita byla ponechána v obavách "o své bezpečí", říká zpráva"Zničení jejich kostela donutilo 40 kyrgyzských a ruských členů komunity začít hledat nové místo pro bohoslužby a současně přemýšlet, kdy přijde další útok."

Jakýsi úředník sdělil členům církve, že útok byl "organizován těmi, kterým se nelíbí existence kostela a křesťanů uprostřed muslimské země." "Nevěříme, že policie nalezne a potrestá ty, kteří zapálili náš kostel," prohlásil jeden člen sboru. Zpráva dodává, že místní policisté "místo pronásledování žhářů zjišťovali, kdo financoval budovu kostela, kolik je kyrgyzských členů a proč jako etničtí muslimové nechodí do místní mešity."

Keňa: Muslimští studenti na gymnáziu Jamhuri High School v Nairobi bili a bodali své křesťanské spolužáky, protože odmítali konvertovat na islám. Nepřátelské akce vypukly, poté, co si muslimští studenti začali stěžovat na diskriminaci. To přimělo zaměstnance školy, aby pro křesťany a muslimy vyčlenili samostatné toalety a oddělení v knihovně. Netrvalo však dlouho a muslimští studenti začali hanobit křesťanství a nutit křesťany recitovat šahádu - islámské prohlášení víry - a dodržovat muslimské rituály. "Někteří muslimští studenti se násilně snažili přivést křesťanské studenty ke své islámské víře a ti, kteří to odmítali, byli ohrožováni nožem, zatímco ostatní byli fyzicky biti," sdělil místní zdroj. "Použité nože a mačety pocházely z mimoškolního prostředí."Přinejmenším 35 studentů - včetně některých muslimů, protože křesťané se začali bránit - bylo ve rvačce zraněno. Někteří křesťanští studenti museli kvůli bodným ranám a dalším zraněním podstoupit nemocniční léčbu. Ředitel školy byl také zraněn. Škola byla následně uzavřena na dobu neurčitou.

Uganda: Křesťanská vdova byla o Vánocích otrávena svými muslimskými sousedy. Ráno toho dne byla matka pěti dětí příjemně překvapena, když ji navštívily dvě muslimské sousedky a přinesly jí darem jídlo. Po jejich odchodu začala připravovat pro svou rodinu oběd a použila i některé z darovaných potravin. Předtím, než podala oběd své rodině, ochutnala jídlo a během několika minut začala zvracet. Jedna členka rodiny řekla: "Když začala křičet a neustále zvracela, zavolala jsem taxík a odvezla ji do nemocnice ve městě Kabuna, kde se zjistilo, že byla otrávena."

V nemocnici byla ošetřena a druhý den byla propuštěna domů. Analýza potravin, které jí byly darovány, odhalila, že obsahují jed. Místní lidé svolali schůzku a muslimská sousedka se na přímý dotaz k otravě jídla přiznala. "Byla obviněna z úmyslu zabít Madinu a její rodinné příslušníky," říká zpráva. "Hajira požádala o odpuštění a odůvodnila to tím, že když rodina Madiny před dvěma lety opustila islám, začaly se v jejich domě konat jednou týdně velmi hlučné bohoslužby navštěvované některými dalšími členy jejich církve a to značně rušilo nejen ji, ale i další muslimské sousedy." Navzdory pokusu o vraždu odpadlíků, "představitelé vesnice nevynesli žádný rozsudek".

Policii nikdo nevolal, zřejmě kvůli tomu, aby se napětí s muslimskou komunitou ještě nevystupňovalo, ale právník Madiny řekl, že muslimští sousedé začali děsit děti Madiny tím, že jim začali nadávat do nevěřících.

Jiná zpráva popisuje případ 37letého muslima Munabiho Abdullaha, který byl ostrakizován, protože konvertoval ke křesťanství. Večer, v den svého obrácení "s nepotlačitelnou radostí ve svém srdci sdílel svoji zkušenost se svou ženou Aishou Namukoli. Ta se ale rozzuřila." Podle vlastních slov konvertity: "Moje žena na mne křičela před dětmi a vykřikovala: Káfir, káfir, (nevěřící)! Ty jsi obrovská ostuda pro naši rodinu. Potom mě vyhodila z domu." Později, když se vrátil, našel ve svém domě několik lidí, včetně svého otce a členů mešity. Když se je pokusil pozdravit, jen se na něj tiše a hněvivě dívali; pak se otec postavil a prohlásil: "Už nejsi můj syn, buď navždy proklet." "Vycházkovou holí, kterou měl v ruce, mne udeřil a poranil moji levici," vysvětluje Abdullah. "Podařilo se mi utéci přes banánovou farmu a za chvíli jsem byl u domu pastora", kde požádal o útočiště. Místní muslimští vedoucí představitelé mu od té doby brání v přístupu k jeho manželce a sedmi dětem ve věku od 3 do 17 let.

Nigérie: Aby místní muslimové donutili křesťanku, 40 let, a její dceru, 21 let, konvertovat k islámu, tak obě ženy falešně obvinili z únosu dítěte. Problémy začaly brzy poté, co její manžel a otec rodiny konvertoval k islámu, aby získal práci ve státní správě. Jeho žena Amina Isa to vysvětlila takto: "Řekli mu, že nemůže být jmenován vedoucím oddělení, protože je křesťanem, ale pokud konvertuje k islámu, tak bude do této funkce jmenován." Radila jsem mu, aby se nezřekl své náboženské víry za karierní postup, ale po velkém tlaku muslimů v naší oblasti si podal žádost a stal se muslimem... "Připomínala jsem mu, aby si uvědomil, že všichni moji rodinní příslušníci jsou muslimové a že já jsem ve své rodině jediná křesťanka a že jsem si ho vzala i proto, že byl křesťanem jako já, takže teď rozhodně nebudu konvertovat k islámu jen proto, že ho muslimové jmenovali vedoucím oddělení." Jejich pět dětí také konvertovat odmítlo a trvalo na tom, že zůstanou křesťany. Amina dále pokračovala:

"Protože jsme odmítly také konvertovat, byly jsme mým manželem a jeho muslimskými spolupracovníky ohrožovány, bity a vystaveny všem formám ponižování. Moje děti jsou neustále ohrožovány, bity a obtěžovány. V jednu chvíli musela má nejstarší dcera vzít svého mladšího sourozence a utíkat někam do úkrytu, ale oba byli sledováni a chyceni úředníky. V současné době jsou drženi proti své vůli na neznámém místě, Moje dcery jsou teď pod dohledem muslimských úředníků a jsou nuceny, aby přestoupily k islámu. Zároveň ještě čelíme falešným obviněním u soudu. To všechno nás nutí se zřeknout své víry. Nikdy nepřestaneme být křesťany a jsme přesvědčeny, že Bůh, kterému sloužíme, nás v našich trýznivých okamžicích nikdy neopustí."

Poté, co otec zapsal nejmladší dceru pod nátlakem do islámské školy, tak ji její matka a starší sestra odvedly a znovu ji zapsaly do křesťanské školy: "Jejich otec přišel celý rozzlobený za mnou a žádal, aby ho obě dívky poslechly. Když jsem mu řekla, že se děti rozhodly zůstat křesťany, tak on a další muslimští činitelé v naší obci začali vznášet u Magistrátního soudu ve městě Tudun Wada proti mně obvinění, že jsem unesla vlastní děti, což je proces, kterému stále čelím, protože jsem se odmítla zřeknout své náboženské víry. Předvolali mne a požádali, abych odhlásila svoji dceru z křesťanské školy, přivedla ji zpět do vesnice a předala ji jim. Protože jsem byla zcela bezmocná, podřídila jsem se jejich pokynům a přivedla jsem dceru zpět."

V jiném případu "byl zatčen a odvezen na neznámé místo pastor Simput Eagles Dafup... pro údajnou konverzi muslimské dívky na křesťanku ve státu Plateau,"uvedla zpráva. V souvislosti s tímto incidentem, prohlásil jiný pastor Kallamu Musa Ali Dikwa, výkonný ředitel Voice of Northern Christian Movement (Hlasu severního křesťanského hnutí)"Nigerijské bezpečnostní síly vyhlásily v této zemi válku křesťanům." Obvinil také nigerijskou vládu, že s křesťany a muslimy nezachází stejně: "Muslimové unesli 100 křesťanských dívek mladších 18 let a přinutili je konvertovat k islámu. Ohlásili jsme to několika bezpečnostním agenturám, ale nikdo nebyl zatčen, ani se žádná křesťanská dívka nevrátila ke svým rodičům.... Únosy křesťanských dívek pokračují bez omezení. Tyto příběhy jsou vážnými případy nespravedlnosti vůči křesťanům v této zemi a pachatelé často zůstanou na svobodě."

Evropská unie / Švýcarsko: Zatímco nesčetní muslimští migranti jsou nekriticky přijímáni a je jim udělováno postavení uprchlíka, evropské orgány i nadále odmítají ty, kteří nejvíce potřebují ochranu před vyhoštěním. V jednom případě křesťanská skupina právníků podala k Evropskému soudu pro lidská práva odborný posudek na podporu muslima z Afghánistánu, který konvertoval na křesťanství, a při tom zde bylo riziko, že bude ze Švýcarska vyhoštěn. Skupina známá jako ADF International uvedla, že pokud by byl tento člověk nucen se vrátit zpět do Afghánistánu, bude jako odpadlík od islámu čelit obrovskému pronásledování, případně i smrti: V posudku bylo konstatováno: "Afghánistán není bezpečné místo pro křesťanského konvertituSoud by měl požádat Švýcarsko, aby přestalo zavírat oči před situací náboženských menšin v Afghánistánu... To znamená mnohem víc, než požadovat, aby konvertita svoji víru tajil. Odeslání uprchlíka zpět do země, kde čelí pronásledování pro svou víru, je neslučitelné s Úmluvou."

Raymond Ibrahim, autor nové knihy Sword and Scimitar: Fourteen Centuries of War between Islam and the West (Meč a turecká šavle: Čtrnáct století války mezi islámem a Západem), vedoucí spolupracovník Gatestone Institute a spolupracovník nadace Judith Rosen Friedman při Middle East Forum.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: