EpShark

Často slýchávám, že je to ostuda, že pár „fetek“ se jde jen vyřádit. Přitom je to úplně jinak. Lze to vnímat z opačného úhlu. Že se prostě jen skupina lidí nechce smířit s tím, že jim mají politici nutkání vnucovat, co je pro ně je správné, co nemají dělat, a jak mají nakládat se svým tělem.

Podle mě není co řešit. Ta zaprvé — ať si kdo chce, kouří (případně jinak užívá) co chce. Je to jeho tělo, jeho zdraví a jeho volba. Nikdo nemá právo někomu zakazovat, nebo dokonce přikazovat, co bude dělat se svým tělem.

Prohibice přináší kriminalitu

A za druhé — prohibice prostě nefunguje. „Krásným“ příkladem je americká prohibice alkoholických nápojů. Zpočátku bohulibý plán ženských spolků osvobodit své často opilé a agresivní manžele od ducha alkoholu se ukázal jako naprosto kontraproduktivní. Každá prohibice s sebou přináší zvýšení kriminality. Ono se totiž nikdy nestane to, co zákonodárci naivně čekají, tedy že se všichni leknou a zřeknou se své oblíbené zábavy. Poptávka je tu stále a kde je poptávka, tam je i nabídka. Jen se té nabídky už neúčastní normální podnikatelé, ale ujmou se ji různé mafiánské skupiny a další lidé, kterým se nepříčí pohybovat se na černém trhu a porušovat zákony. Takovým lidem se ani nepříčí používat trochu jiné metody při prodeji svého zboží a při boji s konkurencí. Překvapení, že?

S prohibicí tak automaticky roste kriminalita. A právě Spojené státy toho byly příkladem ve dvacátých letech minulého století. Se zákazem prodeje alkoholických nápojů přišly mafiánské skupiny a s nimi i kriminalita. Když se s vypětím sil podařilo nějakého „prodejce“ zničit, tak jeho místo zaujal jiný. Vedle toho se spousta lidí otrávila podomácku dělaným alkoholem, který si z nouze vyráběli. Anebo se otrávili tím načerno prodávaným. Jeho výrobci totiž nebyli pod, řekněme, veřejnou kontrolou zákazníků. Konkurence jen tak nemohla ukazovat na nedostatky těch či oněch výrobků.

V roce 1933 prohibice alkoholických nápojů ve Spojených státech skončila. Člověk by si řekl, že se Američané poučí a přestanou uplatňovat prohibici i na ostatní drogy, ale ne. Naopak politici celosvětově vynakládají obrovské veřejné prostředky na boj s prodejem ostatních drog a to naprosto bezvýsledně.

Vaše tělo, vaše rozhodnutí

Jsem přesvědčen o tom, že je na každého odpovědnosti, co bude se svým tělem dělat. Ideálně by to mělo zohledňovat i zdravotní pojištění a pojišťovny by měly mít možnost nastavit výši pojištění podle toho, jak se svým tělem jejich klienti zacházejí. Ale zároveň prohibice sebou přináší kontraproduktivní výsledky, jako je vyšší kriminalita.

Proto jsem pro legalizaci marihuany a jsem přesvědčený, že se černé scénáře „bojovníků s drogami“ nenaplní. A jako milovníkovi dobrého piva a vína mi není líto, že někteří preferují ke zvýšení svého momentálního štěstí marihuanu, aspoň zbude více piva pro nás.

Píše 7. 5. 2018 pan Josef Káles na blog.idnes.cz