EpShark

Pár slov o zbraních

14. 4. 2018



Nosím. Pořád. I když jdu jen vysypat koš. Proč? Protože (zatím) můžu. Mé okolí i rodina si už zvykli. Zhruba polovině to nevadí, část mi fandí nebo se dokonce do klubu lidí, „co má jednu ruku dlouhou“ přidala. Na každého zástupce rodu Homo armatus, kterého jsem pomohl stvořit, jsem opravdu hrdý.

Pak je tu polovina druhá, která má se zbraněmi a schopností/ochotou je použít problém. Pro větší část z nich jsem podivín, který maluje čerty na zeď a zbytečně se vláčí s kilem železa, který mu stejně k ničemu nebude.

Nezanedbatelná menšina, tipnul bych tak 10 %, se ke zbraním staví vysloveně negativně a pouhá přítomnost člověka, který se ozbrojil o své vůli, je pro ně natolik stresující, že si dokonce neváhají stěžovat. Zatím ne na mě, protože o mém skrytém nošení ani neví, ale třeba na kolegu, který sbírá nože a občas se přijde pochlubit novým přírůstkem, často velkým jak nůž z „RAMBO III“, způsobujíc tak diskomfort a stres na jinak pohodovém pracovišti.

Byl bych moc rád, aby kromě „GUN FREE ZONE“ přibylo i viditelné označení hoplofobických (zbraní se štítících) osob „GUN ALLERGIC PERSON“. Navrhuji symbol sněhové vločky. Moc nerad bych někomu, kdo nemá zbraně rád a chce je vidět jen v rukou státu, amatérsky pomáhal proti jeho vůli a přesvědčení. Jistě zvládne případného útočníka přesvědčit a argumentovat s ním do příjezdu policie. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od hasičů a záchranky nemá policie závazné dojezdové časy, může to být diskuze v rozsahu 5 minut až nekonečno.

Právě pro zaryté odpůrce zbraní mám pár argumentů. Byly už napsány mnohokrát a možná lépe. Ale opakování je matka moudrosti.

Vážení hoplofobici, nepředstavujte si pod pojmem zbraň hned full-auto zlou černou útočnou pušku „AK-15 „s podvěšeným granátometem a bubnovým zásobníkem. Zbraň je cokoliv, čím zvýšíte účinnost útoku a provází lidstvo od nepaměti. Zakážete mi pušku a pistoli? Bude to mít dva důsledky. Jednak okamžitě vystoupím z Aktivních záloh a budu se snažit přemluvit i co nejvíce spolubojovníků, protože stát, který mi svěří zbraň, jen pokud je to v jeho zájmu, není stát, který bych chtěl dobrovolně bránit. A za druhé si opatřím zbraň jinou. Doutnákovou předovku, luk, halapartnu, sekeromlat, rybičku, pletací jehlice… Sebe, svou rodinu a své blízké budu chránit vším, čím budu moci. Klidně tupou stranou příborového nože.

V každé domácnosti a autě je lékárnička, ti zodpovědnější mají i hasicí přístroj. Viděno vaší optikou jsou zbytečné ba kontraproduktivní, máme lékaře a hasiče. Poskytnout amatérskou první pomoc nebo svépomocí hasit požár, přece může vše jen zhoršit. O úspěšném zastavení krvácení nebo uhašení požáru hned v zárodku se většinou nedozvíme, nikdo je nehlásí. Stejně tak většinou nikdo nehlásí (protože nemusí) použití zbraně, pokud skutečně nedojde ke střelbě. A takových použití je většina. Drban usoudí, že benefity nepřeváží rizika a od piklů upouští. Zbraně tím dostávají dokonce jisté magické schopnosti předcházení neštěstím. Pokud to živel riskne, je to většinou on, kdo se sveze rychlou nebo i pomalou pomocí. Místo hypotetického „zakážeme zbraně i kdyby to zachránilo jen jediný život“ jsou v reálném světě stovky příběhů se šťastným koncem. Zneškodněný zloduch a zachráněná oběť prostě šťastný konec je.

Nečtěte jen novinové titulky. Kampaň proti zbraním je i u nás v plném proudu. Z většiny „Muž střílel na …“ se někde ke konci článku vyloupne plynová nebo airsoftová pistole, což je sice legislativně palná zbraň, ale krom toho, že to zní bombasticky, bych se daleko víc bál individua s lešeňovou trubkou.

Spousta lidí chodí střílet pro zábavu nebo sportovně. Naše parádní disciplína — biatlon, vážně není přípravka budoucích teroristů, kteří se tiše přiblíží zasněženým lesem, chladnokrevně postřílí 20 nevinných obětí a zase zmizí. Zajděte si na střelnici, na většině vás rádi přivítají i bez zbrojního průkazu. Nejspíš zjistíte, že je to jednak opravdu dobrá zábava a taky to není tak jednoduché, jak to v telce vypadá.

Přesto nebo právě proto, že u nás můžete skrytě nosit .44 Magnum Dirty Harryho, poloautomatickou kosu (zcivilněnou útočnou pušku SA vz.58) s deseti plnými zásobníky nebo třeba protitankovou pušku PTRS, pokud máte dost peněz, jste spolehlivý, bezúhonný, důkladně prozkoušený, evidovaný a bude se vám chtít tahat takovou spoustu železa, jsme jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Ostatní státy, včetně USA by si z naší legislativy mohly vzít příklad. Ten magor, co střílel na Floridě, by si u nás koupil maximálně kuličkovku za „čistapadesát“ někde u stánku.

Kolem vás se pohybuje daleko víc ozbrojených lidí, než si myslíte. Nijak vám neškodí, naopak vám mohou pomoct. Respektujte je, jako my respektujeme vaše volby, preference a libůstky. O tom je pravá svoboda.

Píše pan Vlastimil Brázdil na PravýProstor.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: