Fake news České televize

31. 3. 2018



Vážené členky a vážení členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady ČT, jako občan i jako bývalý pracovník Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání již dále nemohu mlčet.

Způsob podávání informací prostřednictvím České televize se za posledních několik let radikálně změnil, přičemž vrcholu absurdity dosahuje ČT v posledních dnech a týdnech, kdy mám za to, že je již porušován nejeden normativní předpis zavazující Českou televizi jako veřejnoprávní médium k objektivitě, vyváženosti atd.

Česká televize již není informačním zdrojem ve smyslu veřejné služby. Je pouze sdělovacím prostředkem určité skupiny osob s jasně vyhraněným názorem a velice ostře vymezeným politickým pohledem na veškeré události.

Jako důkaz nechť poslouží například odpolední zpravodajské vysílání ČT24 dne 16. 3. 2018 — od cca 15:32 vede redaktorka Barbora Kroužková rozhovor s panem Jiřím Bartoškou na téma ztráta sponzora ČEZ v rámci MFF Karlovy Vary. Od počátku je zřetelné, že rozhovor je podjatý. Když pan Bartoška neodpovídá na dotazy redaktorky ČT tak, jak si ona představuje, po opakovaném pokusu zřetelného přešlapování kolem vnucovaného pohledu se redaktorka „ptá jinak“ — a v přímém přenosu rozvíjí konspirační teorii o spojení prezidenta Zemana s ředitelem ČEZu jako důvodem k odejmutí finanční podpory. Je to čirá ukázka manipulace ze strany redaktorů ČT, jakých lze napočítat několik denně. Paní Kroužková fakticky sdělí národu, že za odejmutí podpory ČEZu vůči MFF Karlovy Vary je zodpovědný prezident Zeman, jelikož jej podporuje ředitel ČEZu a to jako odvetu za přístup filmařů na předávání cen Český lev 2018 dne 10. 3. 2018. Nic nedbá na skutečnost, že pan Bartoška sdělil, že o nepřiznání podpory ze strany ČEZu ví od konce února 2018, tudíž těžko lze spojovat únorové rozhodnutí ČEZu, o kterém je zjevně prezident festivalu již několik týdnů informován, s událostí, která se stala 10. března. Redaktorka Kroužková věc podává samozřejmě jako otázku. Na to existuje starý židovský vtip:

Kohn a Rosenzweig se pohádají a hádka končí u soudu. Soudce vynáší rozsudek: „Zde přítomný obžalovaný Kohn je povinen veřejně vyhlásit, že to, co pověděl o Rosenzweigovi, není pravda. Nechť pronese: ‚Rosenzweig není lump!‘“

Kohn přijímá rozsudek a prohlašuje: „Rosenzweig není lump?“

Na to soudce: „Pane Kohne, tak to ale být nemělo!“

„Dohodl jsem se se soudem na slovech, nebo na melodii?“

Tímto způsobem postupuje ČT více než obvykle a to v různých variacích. Jednu z nich lze bez větších obtíží dohledat v rámci zpravodajství o inauguraci prezidenta republiky dne 8. 3. 2018, kdy redaktor Jakub Železný v rámci moderované debaty s doc. Balíkem, prof. Dvořákovou a p. Forejtem počne zpochybňovat platnost složení slibu prezidentem republiky. Jakub Železný uvozuje zjevně absurdní debatu slovy „Nikdo z nás není ústavní právník… ale podle některých právníků by tam ta ruka měla být!“ (Miloš Zeman při slibu nepoložil ruku na Ústavu). Je smutné dívat se, jak i prof. Dvořáková, která je na ČT zvána více než často a rozhodně ji nelze obviňovat z toho, že by byla fanynkou Miloše Zemana, vidí onu absurditu takové debaty. Navzdory tomu je pan Železný svým vlastním dojmem zjevně vzrušený, naléhá a pro ČT je to tak zásadní téma, že mu následně věnuje prostor i v dalších relacích včetně večerního speciálu, kam si neváhá pozvat ústavní právníky, aby potvrdili to, co je zcela evidentní — složení slibu je složení slibu, co kdo dělá s rukama u složení slibu, není podstatné.

ČT zve hosty, kteří sdělují své názory. Skladbou a postojem k hostům ČT vyjadřuje svůj vlastní názor. Zaklíná se vyvážeností — proto když ve Francii islamista podřeže krk knězi v kostele za pokřiku „Alláhu akbar“, ČT si pozve dva hosty — jednoho kněze, který řekne, že to s islámem souvisí a druhého (mmch. bývalého kněze), který řekne, že to s islámem nesouvisí. Je to podobné, jako kdyby si ČT zvala na to, zda venku prší nebo ne, dva názorové oponenty.

Sdělení, že terorismus s islámem nesouvisí, ČT opakuje tak často, že se dostal i do povědomí uživatelů sociálních sítí a je mnohdy parodován. Příchylnost ČT k bagatelizacím (pokud nejde o levicovou agendu či „europolitiku“) je ostatně dlouhodobá a očividná. Důkazem za poslední dobu budiž zpravodajství o vyvlastnění půdy bílých farmářů v Jihoafrické republice. Zákon v dané zemi byl sice odhlasován již téměř před 3 týdny a světová média o něm informovala na počátku března (The Independent dne 1. 3. 2018, Reuters dokonce 27. 2. 2018), ČT o něm však vytrvale mlčela až do 15. 3. 2018.

V tomto směru nelze nevzpomenout výbuch atomové elektrárny v Černobylu v roce 1986 nebo demonstrace na podzim 1989, kdy ČT kopíruje tradice svých předchůdců — zprávu pozdržet co nejdéle a následně podat jako bagatelní a nezajímavou informaci, kdy věc je spojena s různými otázkami, pochybnostmi a názorovými hledisky, v důsledku čehož se stává pro běžného diváka zcela nepodstatnou. ČT zprávu o dění v JAR marginalizuje i tím, že ke zprávě o dění v JAR přidává informaci „Kritika se nevyhnula ani Austrálii“ a do problému vyvlastnění půdy bělochům rasistickým zákonem JAR vkládá téma detenčních zařízení v Papuii-Nové Guinei. Viz web ČT: „ JAR chce bílé farmáře připravit o půdu. „Potřebují pomoc z civilizované země,“ kritizuje Austrálie“

Podobně přistupuje ČT k jakémukoliv tématu spojenému s migrací, islámem, rasismu vůči bělochům. ČT již zcela ignoruje události, které nezapadají do multikulturního vnímání prosazované levicové agendy. Pokud je připustí, jsou bagatelizovány a marginalizovány. Útok u iránské ambasády ve Vídni v neděli 11. 3. 2018 — nic. Útok u parlamentu ve Vídni v pondělí 12. 3. 2018 — nic. Vražda Mireille B . migrantem v Německu z počátku tohoto týdne — nic. Útok migranta na kancléřku Merkelovou dne 14. 3. 2018 — nic. Pokud je taková zpráva již příliš rozšířena, ČT ji uvodí, případně zakončí, sdělením, že dotyčný byl zřejmě psychicky narušený . Bagatelizace, marginalizace.

Polsko a Maďarsko již pro ČT existují jen když chce kritizovat tamní představitele. Podobně je vymazána Itálie po posledních volbách. Pokud o Maďarsku ČT informuje, pak vždy tak, jak učinila dne 15. 3. 2018 — „Podpora maďarského premiéra Orbána — Pořadatelé využili ke shromáždění 170. výročí maďarské revoluce“. Typické podprahové slovíčko — „využili“. Nedokážu si představit, že by podobně bylo informováno o jakémkoliv počinu oblíbenců ČT. „Podpora německé kancléřky Merkelové — Pořadatelé využili pietu k uctění XY výročí…“, „Podpora rakouského prezidenta Van der Bellena — Pořadatelé využili shromáždění XY výročí…“.

Ostatně samostatnou kapitolou je nálepkování — „extrémistická“, „populistická“, „pravicová“ atd. Pokud v ČT slyším, že je někdo populista, již a priori vím, že je to u lidí oblíbený politik, který má šanci na úspěch a není levicového smýšlení, resp. není v souznění s politickým pohledem redaktorů ČT. Zvláštní pojednání by si zasloužilo užívání slov „rebel“, „proruský“ a „odpůrce režimu“. Teroristé páchající násilí i na civilním obyvatelstvu jsou rebelové, kdo nesouhlasí s politikou EU je proruský, případně prokremelský, bojové nelegální jednotky válčící proti legální vládě jsou odpůrci režimu. Neříkám, že nejsou — jde však o kontext a způsob podání, které vždy vyznívá ve prospěch jedné strany — strany, kterou ČT preferuje. Namísto slova „unijní“ je užíváno slovo „evropský“. Kdokoliv má výhradu k politice EU, není tudíž „protiunijní“, ale ihned „protievropský“. Ve vnímání jakéhokoliv názoru je samozřejmě obrovský rozdíl, pokud řeknu, že je někdo „protiunijní“ na rozdíl od toho, když jej označím za „protievropského“. Pokud je pod rozlišovací schopnost redaktorů veřejnoprávní televize jako média veřejné služby odlišit Evropu od Evropské unie, považuji to za fatální selhání.

Úkol zněl jasně!

Komu ČT fandí je zřejmé každému, předstírání nestrannosti je o to více očividné a absurdní. Ostatně, jak sdělila i manželka kandidáta na prezidenta prof. Drahoše: „V České televizi nám fandí, ale nesmí to dávat najevo“. Divák preference ČT samozřejmě vidí, cítí a zná.

Důkazem budiž zpráva z 15. 3. 2018 na Facebooku ČT: „Úkol zněl jasně: Zjistit, co je pravdy na zatčení čínského poradce Miloše Zemana. Hrad jím pověřil kancléře Vratislava Mynáře a dalšího z prezidentových poradců Martina Nejedlého.“

Uvození zprávy slovy „Úkol zněl jasně“, přičemž tato hláška je všem dobře známa z filmu Pelíšky, kdy odulý příslušník SNB vypráví žákům ZŠ, že museli zastřelit muže s koženou brašnou, ať už byl jeden nebo dva, protože „rozkaz zněl jasně“, je typickou manipulací ze strany ČT. O to komičtěji pak vypadají snahy zamaskovat své preference či vyvolávat zdání objektivity. Samozřejmě plně souhlasím s tím, aby ČT informovala o cestě zaměstnanců kanceláře prezidenta do Číny, jakož i zjišťování jejich příčin — ale nelze zprávu veřejnoprávního média uvozovat slovy „Úkol zněl jasně“! Takový způsob zpravodajství bych očekával od bulváru, nikoliv od ČT.

Dalším příkladem z minulého týdne budiž Události ČT dne 15. 3. 2018 — moderátor Jakub Železný. „…pan Fico z politiky neodchází, dokonce prý prezidentovi řekl „Buď klidný, neodcházím“. To je prezident Kiska jistě uklidněný, ale vážně, jakou roli… Čas 13:20 a následující. Nedokážu si představit, že by něco takového řekl jakýkoliv redaktor/moderátor veřejnoprávního média mimo ČR, kdy sleduji zpravodajství zejména z okolních zemí. Pokud má Dr. Železný potíže chovat se nezaujatě, měl by zvážit své setrvání, jelikož věřím, že v soukromém médiu by mu bylo jistě lépe. Ostatně, Dr. Železný vkládá do moderování a reportáží své vidění světa již mnoho let, nicméně za posledního cca 1,5 roku je to již opravdu „okaté“. Když Jakub Železný 10. června 2017 hovoří o vyhlazení Lidic, 4× zopakuje, že to byla nacistická armáda. Slovo „německá“ nepoužije ani jednou. Pan Železný pak graduje — „…a to vše za údajnou spojitost s atentátem na nacistického protektora Heydricha“. Doposud jsem se domníval, že Heydrich byl říšským protektorem v Protektorátu Čechy, Morava a Slezsko, který vznikl jako důsledek okupace státem, který se jmenoval „Deutsches Reich“, případně se zval „Deutschland“. O protektorovi Heydrichovi dosazeném „Nazislandem“, případně „Nazis Reichem“ jsem se tak dozvěděl poprvé. 31. 1. 2017 se mi redaktor Železný vepsal do paměti zpravodajstvím o „panu Trumpovi“ jako o zvoleném prezidentu USA. Bohužel si nepamatuji, kdy pan Železný hovořil o prezidentech USA jako o „pánech“, třeba o „panu Obamovi“ nebo „panu Clintonovi“. Chci věřit, že si pan Železný tyto výrazové posuny už ani neuvědomuje — divák je však samozřejmě vnímá.

S takovým poskytováním informací jako službou veřejnoprávního média nemohu souhlasit.

Závěrem Vás žádám i o zhodnocení, zda do veřejnoprávního média patří pořady jako je Newsroom ČT a 168 hodin, které jsou postaveny na subjektivních pocitech redaktorů ČT a jejich sdělování divákům. Nenamítám nic proti tomu, aby se tak dělo, dokonce aby se tak dělo na veřejnoprávním médiu, i když mám za to, že uvedené pořady by se více hodily do soukromých médií. Mělo by však být zřejmé, že jde o soukromé názory zaměstnanců ČT, jako takové uvozeny a dle mého mínění by se jako takové měly vysílat v jiném než nejlepším vysílacím čase v neděli večer. Nebudu komentovat pravidelnou dehonestaci určité části politického spektra, nicméně již jen podkresová hudba v reportážích uvozující náladu sdělení vylučuje jakoukoliv objektivitu.

Stephanie Clifford

Česká televize byla ještě před několika lety skvělým médiem, které nečinilo hodnotové soudy a nebylo předpojaté. Dnes manipuluje shora uvedeným způsobem a mnohdy si nezavdá ani s bulvárem (viz např. obšírné informace o mimomanželských poměrech prezidenta Trumpa před více než 10 lety a to v rámci hlavního zpravodajství). Dnes je plné dehonestací, posměšků, bezduchého nálepkování, emočního napětí, odsudků a to nejen ve zpravodajství. Například pořad „Rudí prezidenti“ je velice podivným sledem podprahových manipulací. Pokud je citován dopis či rozhovor, v němž autor označí Klementa Gottwalda za „Klému“, samozřejmě to tam patří. Z jakého důvodu však následně komentátor ne jednou, ne pětkrát, ale snad 15× mluví o Gottwaldovi jako o „Klémovi“, to nechápu. Divák je manipulován předkládáním obrazů alkoholika a před Moskvou ustrašeného idiota, který má za manželku nevzdělanou, nemanželskou, korpulentní venkovanku bez vkusu, promiskuitní, která umřela na rakovinu dělohy — kdy už-už chybí jen říct „A má, co si zasloužila!“. Co je to za zlost a nenávist v lidech v ČT a okolo ní? Proč se ani jednou autoři pořadu nezamyslí nad otázkou „Proč?“. Proč byl Gottwald zvolen prezidentem, proč byl zvolen do čela KSČ, proč nastal vzestup komunistů po válce, proč se tady rudé zlo vůbec objevilo, proč lidé věřili bolševikům…? Pořad „Rudí prezidenti“ je předkládán jako skvělý historický projekt. Přitom je to jen slepenec odsudků, které jsou opřeny o vybrané materiály. Představuji si, co si dítě o našich dějinách z pořadu „Rudí prezidenti“ odnese? „Kléma — hloupý alkoholik“, „Tonda — blbý dělník“. Díl o Antonínu Novotném jsem ještě neviděl — budu hádat — „nevýrazný nýmand“ nebo „opojený hlupák“? Co se to stalo s Českou televizí, že produkuje bezduché zkratky a sama sobě v tom tleská? Co je to za pořady „hele, blbeček — pojďme se mu smát!“? Česká televize se dožaduje jakési slušnosti, kterou ale ani v nejmenším sama nedodržuje.

Jste členové rad, které mají dohlížet nejen nad dodržováním litery zákona a předpisů jakými je Kodex České televize, ale i dbát na dodržování jejich smyslu a účelu. Dostáváme se do emočně velice vyhrocených situací, k nimž ČT nepřispívá jen krátkodobě, ale je zde vytvářen a podporován jakýsi „třídní boj“. Pamatuji si konec 80. let — bylo to odporné a je to tady zase.

Žádám Vás, abyste shora uvedené neprodleně prošetřili, jelikož mám za to, že současné vysílání ČT se již zcela vymklo z pojmu veřejnoprávní médium. Vyžaduje-li pan ředitel Dvořák měřitelné důkazy, odkazuji na shora uvedené. Předem děkuji za Vaše vyjádření.

S pozdravem

JUDr. Tomáš Tyl, v. r.

Uvádí server bpi

Článek vyšel na svobodny-svet.cz





Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: