Hrdinky bojující za svobodu

13. 2. 2018



napsal Khadija Khan
17. ledna 2018

Překlad původního textu: Heroic Women Fighting for Freedom
Překlad: Kryštof Čermák

  • Iránské ženy jsou stejně jako ostatní znechuceny a unaveny životem ve "vězení".

Chcete-li vidět skutečné bojovnice za svobodu žen , dávejte pozor. Podívejte se na iránské ulice nebo si poslechněte šachovou velmistryni Annu Muzychuk .

Iránské ženy s nasazením vlastních životů demaskovaly ty, kteří se snaží propagovat burku a hidžáb jako údajné "symboly osvobození".

Zoufalý pokus iránského lidu, který vyšel do ulic proti islamistickému režimu, odhaluje trpký život, který byli iránští občané a zejména ženy nuceni žít ve jménu islámského práva šaría po téměř 40 let.

Tyto demonstrace rovněž ukázaly odvrácenou tvář islamistů, kteří proto, aby uhasili svoji žízeň po moci, berou vlastní lid jako rukojmí a využívají při tom jakékoli dostupné prostředky: represe, věznění, mučení, popravy.

Iránské ženy jsou stejně jako ostatní znechuceny a unaveny životem ve "vězení".

Iránský režim je odhodláním demonstrantů evidentně otřesen – iránští lídři přislíbili změkčení některých misogynních zákonů a ženy v Teheránu by již neměly být vězněny za to, že se na veřejnosti objeví nezahalené.

Demonstranti, jak se zdá, však na tuto nabídku nepřistoupí - usilují o úplnou eliminaci extrémismu v zemi. Je zřejmé, že slibům režimu již nevěří.

Skeptici mají pravdu - je v tom háček . Ačkoli režim oznámil, že ženy, které nedodrží přísná iránská pravidla oblékání, již nebudou zatýkány, sdělil zároveň, že budou muset navštěvovat speciální "kurzy o morálce" organizované šariatskou policií.

A proč by to režim chtěl, než aby tyto ženy mohl evidovat a tím nad nimi udržovat dohled?

Okovy, které se Iránci snaží rozbít, jsou přesně tytéž, jež se organizace jako CAIR a podporovatelé islamistických režimů jako Linda Sarsour snaží prodat západní veřejnosti coby symboly "módy" a "osvobození".

Tito apologetové jednoduše slouží jako hlásná trouba extremistických režimů, které nejen že zotročují svůj vlastní lid, ale svojí politikou nadřazenosti a nenávisti na mezinárodním poli deformují jeho ekonomický a intelektuální rozvoj.

Když si organizátoři Pochodu žen v USA vybrali jako téma "zneužívání", ponechali stranou ohromné množství žen, nepovšimnutých a nechtěných, které jsou podrobeny nehumánnímu zacházení po staletí.

Tito takzvaní "osvoboditelé" muslimek ženám lapeným v totalitních společnostech jako jsou Irán nebo Saudská Arábie vlastně enormně škodí. Teokracie tohoto typu ve jménu islámského práva šaría jednoduše zavádí protiženské zákony.

Opravdu hrdinné ženské aktivistky, jako je ukrajinská šachová velmistryně Anna Muzychuk , potkáme jen zřídka. Odfoukla bublinu vytvořenou účastnicemi ženských pochodů propagujících nošení hidžábu a kvůli špatnému zacházení se ženami odmítla účast na turnaji v Saudské Arábii.

"Přesně před rokem jsem vyhrála tyto dva tituly a byla jsem nejšťastnější člověk šachového světa, ale tentokrát se cítím opravdu mizerně. Jsem připravena dodržet své zásady a turnaj, kde jsem mohla během pěti dnů vydělat víc než během 12 jiných akcí dohromady, vynechat."

Odvaha, kterou Anna Muzychuk projevila, je protiargumentem hořké realitě, kterou nábožensky konzervativní společnosti vytváří. Ta nemůže být zastřena krásnými slovy, nenasytnými prodejci oblečení nebo neupřímnými projevy.

Svým odmítnutím podřídit se požadavkům muslimských extremistů ukázala tato statečná šachistka víc aktivismu pro skutečná ženská práva, než všichni ostatní za rok 2017 dohromady.

Aby vybojovaly byť jen malý kousek rovnoprávnosti, svobody nebo úcty ze strany vlastních společností, musí většina muslimských žen, bez ohledu na to, kde žijí, projít peklem. Jsou podrobeny drsně diskriminačním právním a ekonomickým zákonům. Pokud například svědčí před soudem ( Korán 2:282; Sahih International) nebo dědí ( Korán, 4:11; Sahih International), mají oficiálně jen "poloviční hodnotu muže". Jako jedna ze čtyř povolených žen jsou často přinuceny k polygamii a muž se s nimi může rozvést tak, že třikrát za sebou vysloví formulku "talak" - zapuzuji Tě ( Korán, 2:222-286 ). Rovněž mohou být ještě před pubertou provdány a v případě znásilnění ukamenovány jako "cizoložnice", pokud alespoň čtyři mužští svědci incidentu nedosvědčí u soudu opak (jak je to pravděpodobné?).

Takové zákony slouží pouze zájmům extrémních muslimů a jejich obhájců a k propagaci jejich agendy inspirované právem šaría na Západě.

Účastnice pochodů za ženská práva na Západě obhajovaly nošení hidžábu, zatímco ignorují každodenní zneužívání muslimských žen, jako vraždy ze cti , mužské poručnictví, nucené sňatky , ženskou obřízku , zneužívání žen ze strany náboženských institucí, jako jsou ve Velké Británii tolik populární šariatské rady , a praktiky jako je halala .

Kvůli rigidním a neměnným normám muslimských společností je těmto ženám odpíráno základní právo na rozhodování o jejich osudu a na svobodný život.

Svět by měl podporovat iránské demonstranty v jejich odvaze otevřeně oponovat těmto muslimským extremistům.

Iránský lid se na rozdíl od Egypťanů či Libyjců snaží rigidní totalitní teokracie zbavit a nahradit ji demokracií.

Pro bezpočet žen v nábožensky konzervativních společnostech zůstává svoboda stále jen snem. Je na čase, aby svět začal řešit skutečné otázky ženských práv.

Khadija Khan je pákistánská novinářka a komentátorka, která v současnosti působí v Německu.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu





Vložit komentář: