EpShark

Pojem byrokracie se používá i v negativním, hodnotově zabarveném významu pro takový systém administrace, který se vyznačuje formalismem, nedostatkem iniciativy a pružnosti, nezájmem o lidské potřeby nebo veřejné mínění, tendencí přesouvat rozhodování na vyšší orgány, hromaděním prostředků za účelem zachování a zvyšování moci apod. Obecně je z hlediska klientů synonymem pro zdlouhavost, komplikovanost a nepřehlednost úředního jednání .

V 80. létech 20. století získávali politici jako Margaret Thatcher popularitu také kampaněmi slibujícími omezení vládního byrokratizmu, který objektivně považovali za neefektivní a arogantní, a požadovali návrat ekonomické produkce k čistému kapitalistickému modelu, který je efektivnější. [Perex a úvod: PeTaX]

Mít na úřadech přebytek zaměstnanců je škodlivé z několika hledisek.

1. Užitečnost práce těch přebytečných je velmi často pochybná, takže jsou to vlastně vyhozené prostředky. Jejich platy, kanceláře a vybavení je třeba platit, to jsou však peníze, které bylo nutné ukradnout občanům a firmám. Kdyby stát udržel na uzdě své nenasytné pařáty a ty peníze nechal firmám, ty by je najisto použily na něco smysluplnějšího.

2. Byrokratické výplody a regulace ztěžují občanům a podnikům život. Nutí vás vynaložit peníze na něco, co kromě úředníků nikdo nepotřebuje. Tedy kromě daní, které z vás už stát vymlátil (viz bod 1), vás obírá o další peníze nepřímo, neboť vy musíte platit zaměstnance, kteří to odporné papírování musí vyřídit. Jděte si např. vyřídit nějaké povolení a zjistíte, že budete dělat poslíčka mezi státními institucemi, neboť ty nejsou schopny sjednotit své údaje na jednom místě a vy jste povinni zajišťovat pro jeden orgán cosi, co eviduje jiný státní orgán. Takových příkladů bychom mohli uvést mnoho.

3. Zbytečné zákony a předpisy způsobují nejen finanční, ale i morální škody. Představte si, že máte restauraci a ze zbytků už celé roky krmíte svini, kterou chová váš tchán v blízké vesnici. Všichni byli spokojeni — i ta svině. Ale dnes už to neplatí, protože nedojedené zbytky musíte za úplatu předat kafilérii. Možná že ty svině na ministerstvech chtějí jen dohodit kšeft majitelům kafilérií, aby ti zase dotovali ty svině ve stranických centrálách, ale jak nakonec zareaguje občan? Naučí se nesmyslné zákony obcházet. Tím se ale lidé naučí nerespektovat i rozumné zákony, neboť ne každý občan má dar rozlišování a moudrosti.

4. Byrokraté na úřadech a ministerstvech by byli pro nás mnohem užitečnější, kdyby jen dostávali plat a nedělali NIC! Neboť problém s byrokraty je právě v tom, že oni stále něco dělají . A co dělají? Vymýšlejí nové regulace, které budou ještě více zatěžovat občana. To nejsou jen bizarní nápady o tom, že potřebujeme evropskou směrnici pro regulaci křivosti okurek, či zákazy pro cyklisty na lesních stezkách. To jsou mnohem horší věci.

V současnosti posloucháme sebevědomé řeči nejlepšího z premiérů, že přes EU jdou investovat miliardy do vytváření pracovních míst pro mladé lidi. Ovčané, kteří ho volili, vzlykali dojetím, vidí v tom slibované jistoty, jeho voličky zvlhnou (mám na mysli oči) neboť vědí, že republika je opět zachráněna.

Tak aby bylo jasno. Chtěl bych vzkázat všem nenažraným sviním od Bratislavy až po Brusel:

Kdybyste ty miliardy nevydrancovali jako výpalné od firem, ty by vytvořily více pracovních míst, než by se vám i jen zdálo! To ani nemluvíme o rozumném zákoníku práce, ale to už je úplně jiné téma.

Přestaňte těmi miliardami, které jste nakradli svými hrabivými pařáty, korumpovat firmy! Vašimi pobídkami a příspěvky se snažíte uplácet podnikatele k tomu, aby zaměstnávali lidi, ale ani chvíli nepochybuji o tom, kdo bude první na seznamu příjemců těch pobídek…

Majitelé firem a manažeři by se mohli poučit z celé této mizérie alespoň v jedné věci. Zaměstnanci nikdy nedělají NIC. Pokud nedělají to, co je správné a efektivní, tak s velkou pravděpodobností vyrábějí cosi, co může dokonce kolegy zdržovat od práce. V některých případech tam máte člověka, ke kterému potřebujete zaměstnávat dva další, kteří korigují zmatky, co vyrobil ten jeden.

Neudělejte v malém stejnou chybu, jako dělají „tamti“ ve velkém.

Poznámka: Chtěl bych se omluvit, že jsem přirovnával příslušníky rodu Sus scrofa domesticak něčemu skutečně odpornému.

Psal pan Pavol Timko na Success.sk

Článek vyšel na svobodny-svet.cz