Čínský "digitální" totalitní experiment

11. 10. 2018



  • Čínský systém "sociálního kreditu", který přiděluje každému člověku neustále aktualizované skóre založené na pozorovaném chování, je určen ke kontrole jednání tím, že dává vládnoucí komunistické straně možnost spravovat tresty a rozdělovat odměny. Bývalý zástupce ředitele výzkumného střediska Státní rady, řekl, že systém by měl být spravován tak, aby "zdiskreditovaní lidé zbankrotovali".

  • Úředníci zabránili novináři Liou Chuovi podniknout cestu letadlem, protože měl nízké skóre. Podle komunistickou stranou kontrolovaných novin Global Times od konce dubna 2018 úřady zatím zablokovaly jednotlivcům cestu u 11,14 milionů letů a u 4,25 milionů jízd vysokorychlostním vlakem.

  • Čínští úředníci však tyto seznamy nepoužívají jen k rozhodnutí o tom, jestli někoho pustí do letadel a vlaků. "Nemohu si koupit majetek. Moje dítě nemůže jít do soukromé školy," řekl Liou. "Cítíte, že jste seznamem stále ovládáni."

  • Čínští vůdci jsou už dávno posedlí tím, co tehdejší prezident Ťiang Ce-min v roce 1995 nazval "informatizací, automatizací a získáváním inteligence", a oni teprve začínají. Vzhledem ke schopnostem shromažďovat informace, mohou v probíhajícím sporu, udělat vzdor prakticky nemožným. Otázkou nyní je, zda stále více vzdorující čínský lid přijme všeobjímající vizi prezidenta Si-Ťin-pchinga.

Čínský prezident Si Ťin-pching není jen autoritářským vůdcem. Zřejmě věří, že strana musí mít nad společností absolutní kontrolu a že on musí mít absolutní kontrolu nad stranou. Tím, že se stejně jako Mao snaží mít kontrolu nad všemi aspekty společnosti, táhne Čínu zpět k totalitě. (Foto: Lin-tchao Čang / Getty Images)

Do roku 2020 mají čínští představitelé v plánu provozovat v celé zemi přibližně 626 milionů kamer. Tyto kamery budou, mimo jiné, přenášet informace do národního "systému sociálního kreditu".

Tento systém, který existuje přibližně dva roky, přidělí každému člověku v Číně neustále aktualizované skóre založené na pozorovaném chování. Například případ přecházení silnice mimo přechod pro chodce zachycený jednou z těchto kamer, bude mít za následek snížení skóre.

Ačkoli úředníci mohou doufat, že omezí přecházení silnic mimo přechody pro chodce, zdá se, že mají i mnohem zlověstnější ambice, jako je zajištění souladu chování ve společnosti s politickými požadavky komunistické strany. Stručně řečeno, vláda vypadá, jako by byla odhodlána vytvořit to, co časopis Economist pojmenoval "první digitální totalitní stát na světě".

Jakmile bude tento systém sociálního kreditu dokončen, tak bude jistě rozšířen i na zahraniční společnosti a jednotlivce.

V současné době existuje více než tucet národních černých listin a asi tři desítky různých lokalit provozujících experimentální skóringové systémy sociálního kreditu. Některé z těchto systémů selhaly. Jiné, jako například ten v Žung-čchengu v provincii Šan-tung, se považují za úspěšné.

V žun-čchengském systému začíná každý obyvatel s 1000 body a na základě jejich měnícího se skóre jsou obyvatelé řazeni hodnocením od A +++ do D. Tento systém ovlivnil chování: neuvěřitelně pro Čínu – například řidiči zastavují na přechodech a dávají přednost chodcům.

Řidiči zastavují na přechodech pro chodce, protože obyvatelé tohoto města, jak uvedl časopis Foreign Policy, systém sociálního kreditu "přijali". Někteří mají rádi tento systém tak moc, že vytvořili mikro systémy sociálních kreditů ve školách, nemocnicích a obytných čtvrtích. Systémy sociálního kreditu očividně odpovídají potřebě toho, co lidé v jiných společnostech považují za samozřejmost.

Přesto, může být to, co funguje na úrovni měst, rozšířeno po celé Číně? Jak se vylepšují technologie a přidávají se databanky, tak malé experimentální programy a národní seznamy budou nakonec sloučeny do jednoho celostátního systému. Vláda již zahájila svou "Integrovanou platformu společných operací", která shromažďuje data z různých zdrojů, jako jsou kamery, identifikační kontroly a "Wi-Fi štěnice".

Jak bude vypadat konečný produkt? "Nebude to sjednocená platforma, kde by se dalo napsat kohokoliv identifikační číslo a získat z něj jedno třímístné skóre, které rozhodne o jejich životě," říká Foreign Policy.

Navzdory ujištění časopisu je tento typ systému přesně to, co čínští úředníci říkají, že chtějí. Nakonec nám říkají, že účelem iniciativy je "dovolit důvěryhodným toulat se kdekoli, zatímco ztíží zdiskreditovaným podniknout jediný krok".

Tento popis není přehnaný. Úředníci zabránili novinářovi Liou Chuovi podniknout cestu letadlem, protože měl nízké skóre. Podle komunistickou stranou kontrolovaných novin Global Times od konce dubna 2018 úřady zatím zablokovaly jednotlivcům cestu u 11,14 milionů letů a u 4,25 milionů jízd vysokorychlostním vlakem.

Čínští úředníci však tyto seznamy nepoužívají jen k rozhodnutí o tom, jestli někoho pustí do letadel a vlaků. "Nemohu si koupit majetek. Moje dítě nemůže jít do soukromé školy," řekl Liou. "Cítíte, že jste seznamem stále ovládáni."

Systém je určen ke kontrole chování tím, že dává vládnoucí komunistické straně možnost spravovat tresty a rozdělovat odměny. A tento systém by mohl nakonec zcela neodpouštět. Chou Jün-čchun, bývalý zástupce ředitele výzkumného střediska Státní rady, řekl na květnovém fóru v Pekingu, že systém sociálního kreditu by měl být spravován tak, aby "zdiskreditovaní lidé zbankrotovali". "Pokud nezvýšíme náklady za to být zdiskreditován, povzbuzujeme zdiskreditované lidi, aby se toho stále drželi," řekl Chou. "To zničí celý standard."

Ne každý úředník má takový pomstychtivý postoj, zdá se však, že všichni sdílejí tento předpoklad, jak řekl jinak umírněný Č'Čen-feng z Čínské akademie sociálních věd: "Zdiskreditovaní lidé si zaslouží právní následky."

Prezident Si Ťin-pching, ten konečný a možná jediný rozhodce v Číně, objasnil, co si myslí o možnosti druhé šance. "Jednou nedůvěryhodný, navždy omezovaný," říká čínský vladař.

Co se potom stane se zemí, kde pouze ti povolní mají dovoleno nastoupit do letadla nebo jsou odměněni slevami na vládní služby? Nikdo přesně neví, protože nikdy předtím vláda neměla možnost neustále posuzovat všechny a pak prosazovat svou vůli. Lidová republika byla mnohem pečlivější ve vedení souborů a zařazení obyvatelstva než předchozí čínské vlády a výpočetní síla a umělá inteligence dávají čínským úředníkům mimořádné schopnosti.

Peking téměř jistě rozšíří systém sociálního kreditu, který má kořeny v pokusech ovládat domácí podniky, na zahraniční společnosti. Připomeňme si, že čínští vůdci letos ovlivnili světový cestovní ruch tím, že donutili hotelové řetězce a letecké společnosti, aby ukazovaly Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky, a tím ukázali odhodlání k zastrašování a trestání. Jakmile systém sociálního kreditu začne fungovat, bude to už jen malý krok k tomu, aby do tohoto systému byli zařazeni i nečínští občané, čímž by se rozšiřoval Si Ťin-pchingův technikou poháněný totalitní režim na celý svět.

Tím dominantním příběhem světových liberálních demokracií je, že technologie podporují totalitu. Je samozřejmě pravdou, že bez obav o ochranu soukromí v nekompromisních režimech jde lépe shromažďovat, analyzovat a používat údaje, které by mohly poskytnout nějakou rozhodující metu pro aplikaci umělé inteligence. Nějaká demokratická vláda by sice mohla sestavit seznam lidí, kteří nesmí cestovat letadlem, ale nikdo by se nikdy nedokázal přiblížit implementaci Si Ťin-pchingova systému sociálního kreditu.

Čínští vůdci jsou už dávno posedlí tím, co tehdejší prezident Ťiang Ce-min v roce 1995 nazval "informatizací, automatizací a získáváním inteligence", a oni teprve začínají. Vzhledem ke schopnostem shromažďovat informace, mohou v probíhajícím sporu, udělat vzdor prakticky nemožným.

Technologie by dokonce mohla učinit liberální demokracii a svobodné trhy "zastaralými" píše v novinách Atlantic Juval Noach Harari z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. "Hlavní handicap autoritářských režimů ve 20. století - touha soustředit veškeré informace a moc na jednom místě - se může stát jejich rozhodující výhodou v 21. století," píše.

Není pochyb o tom, že technologie umožňuje čínskému státu, s jednou politickou stranou, účinně utlačovat lidi. Příkladem č. 1 pro toto tvrzení je samozřejmě státní systém sociálního kreditu.

Zatím se však čínští komunisté pravděpodobně přeceňují. Zkušenosti státu se systémem sociálních kreditů naznačují, že úředníci jsou jejich nejhoršími nepřáteli. Brzký pokus o vybudování takového systému v provincii Ťiang-su v obvodu Suej-ning selhal:

"Jak obyvatelé, tak i státní média zaútočili na jeho evidentně nespravedlivá a svévolná kritéria, přičemž jedny státní noviny srovnávaly tento systém s certifikáty" dobrých občanů "vydávanými Japonskem během jeho válečné okupace Číny."

Systém sociálního kreditu v Žung-čchengu byl úspěšnější, protože jeho rozsah byl poměrně umírněný.

Si Ťin-pching nebude tak zdrženlivý jako úředníci systému sociálního kreditu v Žung-čchengu. Zřejmě věří, že strana musí mít nad společností absolutní kontrolu a on musí mít absolutní kontrolu nad stranou. Je prostě nemyslitelné, že by nezahrnul do národního systému sociálního kreditu politická kritéria, když jsou vzájemně propojeny. Čínští úředníci se už pokoušejí použít umělou inteligenci k tomu, aby předpovídali proti-stranické chování.

Si Ťin-pching není jen autoritářským vůdcem, jak se často říká. Tím, že se stejně jako Mao snaží mít kontrolu nad všemi aspekty společnosti, táhne Čínu zpět k totalitě.

Otázkou nyní je, zda stále více vzdorující čínský lid přijme všeobjímající vizi prezidenta Si-Ťin-pchinga. V uplynulých měsících vyšlo do ulic mnoho lidí: vedle ostatních to byli řidiči nákladních automobilů, kteří stávkovali proti cenám a poplatkům, armádní veteráni pochodovali za důchody, investoři blokovali vládní úřady, aby získali peníze zpět od podvodníků, muslimové obklopili mešity, aby zastavili jejich demolice a rodiče protestovali proti pohromě z padělaných očkovacích látek. Čínští vůdci si zjevně myslí, že jejich systém sociálního kreditu tyto a další projevy nespokojenosti zastaví.

Doufejme, že čínský lid není ve skutečnosti zastrašen. Vzhledem k šíři ambicí komunistické strany má každý, Číňané i ne-Číňané, zájem na tom, aby pekingský digitální totalitarismus selhal.

Gordon G. Chang je autor knihy "Přicházející kolaps Číny" a vedoucí spolupracovník Gatestone Institute.

Související témata:  Čína nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: